Heski čezki
Měnová jednotka euro
Slovo euro se skloňuje naprosto běžně podle vzoru město a není pražádný důvod k tomu, vyslovovat či psát otřesné patvary s nevyskloňovaným podstatným jménem. Tudíž si od teď pamatujte, že jestli ještě jednou v životě řeknete, že ten párek ve Vídni stál dvě euro a pak jste na zemi našel třicet euro, tak vám uhnije a upadne jazyk :o) Párek stál dvě eura a našel jste třicet eur. A malý dodatek – jak je zřejmé z výše uvedeného, měnová jednotka euro se stejně jako všechny jiné píše s malým počátečním písmenem.
Názvy víceslovných ulic
Současné psaní velkých
písmen ve víceslovných názvech ulic bylo
ustáleno v Pravidlech českého pravopisu už někdy
v roce 1993 a je nanejvýš vhodné se jím
řídit. Do té doby byl velký problém v tom,
že pokud člověk nežil přímo v inkriminovaném
místě, tak měl jen pramalou šanci zjistit, zda se
píše správně ulice
Na loukách nebo
Na Loukách. To
samozřejmě záleželo na tom, zda byly Louky
místopisný název nebo ta ulice byla
fakt na konci dědiny a vedla někam
do polí a luk.
Tudíž se několik moudrých hlav dalo dohromady (ne,
tentokrát to nebylo v NDR, ale patrně v ÚJČ :o))
a vymyslelo řešení, které se sice zpočátku
nesetkalo s příliš velkým ohlasem, ale lidé
si pomalu zvykli a rozhodně bych si
dovolil doporučit se tímto zavedeným
pravidlem řídit. Spočívá v tom, že
všechna slova ve víceslovném názvu
ulice se píší s velkým počátečním
písmenem a hotovo. Nikdo už tak
nemusí telefonovat na obecní úřad
do Zlámané Lhoty a ptát se, zda jde
o Louky nebo
louky :o) Prostě
se píše Na Loukách, V Uličce,
Za Branou, Pod Kopcem atp.
POZOR! Tohle pravidlo má jednu výjimku, a tou
je případ, kdy následuje za úvodní předložkou
přídavné jméno. To se potom píše s malým
počátečním písmenem… další slovo za ním opět
s velkým. Pár příkladů… Na černé Louce,
U stříbrného Potoka, Pod zadní Strání,
U červeného Dvora, …
OPRAVA!!! OPRAVA!!!
OPRAVA!!!
Jak jsem byl upozorněn
v komentářích pod článkem, má informace
o psaní malých písmen na začátku přídavného
jména za předložkou v názvech ulic je
mylná. Uznávám svoji chybu
a všem čtenářům, které jsem svojí dezinformací
zmátl, se velice omlouvám.
Správné psaní takovýchto názvů je tedy
následující: Na Černé louce,
U Stříbrného potoka, Pod Zadní strání,
U Červeného dvora, ... Ve výjimečných
případech, kdy je podstatné jméno za přídavným
samo o sobě jménem vlastním, se i toto píše
s velkým počátečním písmenem: K Novému
Spořilovu, K Novému Bubenči, U Nového
Suchdola, ...
Zatracená výjimka
Slovo výjimka je další z výrazů, ve kterém se často chybuje a jehož nesprávné psaní mě značně rozčiluje. Tudíž, anóbrž, jelikož a protože… píše se výjimka a nikoliv vyjímka. A samozřejmě stejně tak je správně výjimečný a výjimečně (a nikoliv vyjímečný a vyjímečně). Další podobná slova, kde můžete chybovat jsou např. výhybka či výšivka. Zapamatovat!!!
Protežovat
Schválně by mě zajímalo,
kolik lidí si po přečtení nadpisku řeklo,
machruje a sám tady má chybu… vždyť
se přece říká protěžovat někoho. Leda
prd, přátelé, leda prd! Někomu dávat přednost
před druhým a upřednostňovat jeho zájmy
se správně česky řekne
protežovat
s e bez háčku.
Takže zapsat za ušiska a používat správně.
Jdeme dál…
Abyste…
Přehnaná snaha lidí psát
„ultraspisovně“ vede často ke komickým tvarům
by jste, aby jste, kdyby jsi apod. Těmto
patvarům se prosím vyhněte
a používejte vždy spisovné
bys, kdybys, abys, abyste atp.
Chladicí versus chladící
Nesprávné psaní slov
končících
na -icí,
-ící je jedním
z největších češtinářských nešvarů, který kolem
sebe v běžném životě vídávám dnes a denně.
Ono se řekne, že jde jen o čárku, a že
význam je stejný, ale není to pravda. Tato
přídavná jména dělíme na tzv. účelová
a dějová a podle toho používáme
správný tvar.
Tvary s krátkým písmenem
(chladicí, spořicí, školicí, …) jsou
přídavná jména účelová, protože
naznačují, k jakému účelu daná věc slouží. Např.
chladicí box, spořicí účet, školicí
středisko, …
Oproti tomu máme přídavná jména dějová
s dlouhým písmenem, která napovídají
o ději nebo činnosti právě probíhající. Tudíž
bychom pak správně napsali: Box chladící
potraviny, člověk spořící na penzi, mistr
školící nováčky atd.
Cítíte ten rozdíl? Pokud si nejste někdy jisti,
doporučuje se nahradit si
inkriminované slovo slovem
vzdělávací/vzdělávající.
Když tam bude pasovat kratší tvar
vzdělávací, pak jde o přídavné jméno
účelové a píšete krátce, pokud delší tvar
vzdělávající, pak jde o činnost
a píšete dlouze.
Díky / kvůli
Posledním dnešním
poučením, které byste si mohli zapamatovat
a hlavně přenést do praxe, je správné
používání slov uvedených v titulku. Můžou mě
vždycky sebrat všichni čerti, když čtu
v novinách větu „Díky krutému požáru jsme
přišli o všechny stroje.“
Díky?!?!? Proč,
u všech satanů a luciferů,
díky??!?!? Tak tam někde
u ohořelých výrobních hal stojí uplakaní,
bezmocní a zlomení zaměstnanci a majitelé
firmy, která právě přišla v ohni o všechen
majetek a vybavení a říkají
„Díky“?! Děkují plamenům,
že z nich udělaly žebráky?!?! Snad jedině, kdyby
šlo o pojišťovací podvod, ale tuhle
fantasmagorickou variantu nyní
pomiňme :o)
Takže v takovýchto nepříjemných či
negativních případech je na místě použít
slovo kvůli
(kvůli ohni jsme přišli o všechno, kvůli
podvodu sedí ve vězení, …) a slůvko
díky používat skutečně jen
v „pozitivních“ souvislostech (díky
znalostem vystudoval VŠ, díky výhře v loterii
si mohli koupit auto, …).
Pozor, v tomto
případě je slovo Díky na místě, i když jde
o požár! Protože tento ničivý živel měl
tentokrát pozitivní výsledek a vědci díky němu
učinili zajímavý objev


