Po prvotině Vernon Bůh Little, která mě nadchla, přichází DBC Pierre (vlastním jménem Peter Warren Finlay) s druhým dílkem - až surrealistickým románkem Ludmilina lámaná angličtina. Neuvěřitelné osudy ještě neuvěřitelnějších lidí posazené částečně do Londýna blízké budoucnosti a částečně do imaginární postsovětské republiky zmítané válkou. Satira, černý humor, cynismus, vulgární dialogy... to jsou hlavní esence této absurdní knihy plné neskutečných situací. Dovolím si zde ocitovat část předsádky, která vypovídá o mnohém:

"Bratři Heathovi se narodili jako siamská dvojčata a byli odděleni až po dlouhých letech. Nadále bydlí spolu a pokoušejí se žít jako ostatní lidé. Jeden z nich si v opilosti vyhlédne na internetu krásnou dívku odkudsi z Arménie a rozhodne se, že si ji přiveze do Londýna... Ve druhé dějové linii se ocitáme v "typické" nuzné vesnici; Ludmilin bratr prodá družstevní traktor, aby měl na vodku, dívka sama způsobí smrt svého dědečka, ale protože na jeho poukázky fasují chleba, raději jeho úmrtí zapřou. Ve chvíli, kdy se hrdinka setkává s oběma bratry, je země napadena sousední republikou..."

Knížku jsem opět přečetl jedním dechem a všem, které oslovují "ingredience" zmíněné výše ji můžu jen doporučit. Seženete např. u vydavatele. A na závěr jeden z mých oblíbených úryvků :o)

"Protože co nám kdy dali vegani? Pár písniček o vlasech. Pár receptů na tofu. Jezdí naším metrem, létají našimi letadly - a kašlou na to, co jim to udělá s čakrami. Postavil někdy nějaký vegan metro? Ne, mají moc práce se zapalováním svíček a pojídáním placenty."

:o) :o) :o)