Asi nebudu jediný, kdo „bratra Jiřího“ tak nějak „nemusí“. Šel bych i pro jiné výrazivo, ale nechci tyhle stránky měnit v jedovatou žumpu a věřím v sílu osudu a pravdivost pořekadla o tom, že „na každou svini se vaří voda“. Až vás zase jednou „slunce našich sluncí“ nadzvedne ze židle některým ze svých nepřekonatelných nápadů a výroků (na ty je pan budoucí ministr sportu kádr), tak se jděte uklidnit touhle flešovkou a oblečte mu, co mu nejvíc sluší :o)

A kdyby se vám zdálo, že on Jirka nakonec nejni tak špatnej chlap, můžete si třeba smlsnout na jeho mladistvém uvědomění. U všech rohatejch, tohle jsme, do p*dele, skutečně chtěli?!?!? Jak jsme byli stupidně naivní v tom revolučním a porevolučním opojení :o(

Tag: názor, ostatní

Je mně jasný, že nabádat někoho, aby se díval v sobotu v osm večer na Novu, zavání označením „blb měsíce“. Přesto bych si dovolil tento čas v sobotu 6. 3. a tuto stanici doporučit vaší pozornosti, a i když asi spíš budete někde pařit, máme přece všeliká záznamová zařízení, že? ;o)

U mě dobrý je po, tady již taky zmiňovaném, Pějme píseň dohola druhým „zvláštním“ filmem z dílny Hřebejk-Jarchovský. Je to film, kteří tvůrci (jak sami nedávno přiznali v dvojrozhovoru pro Reflex) dělali s jistým kalkulem a komerční vypočítavostí a on se jim odvděčil minimální návštěvností a prachbídným výdělkem :o) Proč tomu tak je, to ví asi jen …… (dosaď autoritu své víry).

Každopádně my s manželkou patříme do kategorie diváků, kteří si tenhle až „utajený“ film doslova zamilovali. Není to žádná prvoplánová řachanda, postavy jsou krásně vykresleny, vzpomínky na raná devadesátá ožívají, spousta hlášek, povedená zápletka v druhé půlce filmu, osobitá muzika, atmosféra poklidu na říčním břehu… prostě fakt pohoda!

Tip: Než dočtete článek do konce, pusťte si k tomu jeden z filmových songů...



Z herců rozhodně exceluje Bolek Polívka coby stárnoucí kouzelnický seladon Mrklas (Mr. Class), miluji Mirka Vladyku v pozici totálního lůzra včetně jeho semetrické manželky v podání Simony Babčákové, na roli postarší máničky by se těžko kdo hodil lépe než Jiří Schmitzer, Lenku Vlasákovou zcela nekriticky obdivuji již delší dobu (ten převlek za štětku a hláška „fakt mně to sluší?….aúúúú…!!!! :o))… a ani ostatní nezůstávají pozadu (Vladimír Javorský, Petr Forman, Josef Somr, neherci v rolích slizké bandy skořápkářů, …).

Prostě nezbývá než stejně jako Petr Forman lezoucí z koupelny plné pěny z „ekologického“ šamponu, pokývat hlavou se slovy: „Dobrý, ty vole, DOST dobrý“.



Oficiální web filmu najdete na www.tha.cz/filmy/umedobry

Tag: TV, film, video, názor, tip

V pondělí skončila na „jedničce“ první řada retro seriálu Vyprávěj, který jsem celkem poctivě sledoval. A nebylo to, jak by mohly tvrdit některé zlé jazyky, kvůli Andrey Kerestešové :o), ale protože jako ročník narození 1973 jsem si měl skutečně co připomenout. Nechci se moc vyjadřovat ke scénáristické, herecké, režijní atp. stránce seriálu… nejsem filmový odborník, a i když podle mě občas něco skřípalo, celkově hodnotím seriál kladně. Hlavně kulisy a kostýmy byly vymakané do posledního detailu.

Ale ať už si o Vyprávěj myslíte cokoliv, svůj význam podle mě uvedení tohoto seriálu stoprocentně má. Má ho v „připomínání“ a v případě mladších generací v „ukazování“. Ano, připomenutí a ukázání toho, že stačilo mít například delší vlasy nebo poslouchat jinou hudbu než většina, a ne že si někdo kolemjdoucí zaklepal na čelo jako dnes, ale vyhodili vás ze školy, z práce nebo jste šli rovnou do basy! A navíc zničili život i vašim blízkým a známým. Vy všichni, kdo jste to buď nezažili, nebo s „ostalgickou“ slzou v oku vzpomínáte, jak dřív bylo líp, si předchozí věty přečtěte ještě jednou a pořádně se nad nimi zamyslete.

A i když celkové vyznění Vyprávěj je spíše takové „pelíškovsky hladící“, satanzaplať za každou sebemenší zmínku o zvrhlosti komunistického režimu. A ani laskavý závoj vzpomínek na dětství mé a starších generací, kdy člověk nevnímá Pionýra jako něco špatného, ale chce si prostě jen hrát s ostatními, NESMÍ překrýt to hlavní a jediné poselství, že komunisti se prostě nevolí a již nikdy nesmí dostat šanci ke svým zrůdným experimentům. Což je mimochodem velmi vhodné si připomenout i v souvislosti s nadcházejícími jarními volbami...

Mimochodem, návštěvu webu, na který se dostanete klikem na obrázek výše, doporučuji. Zkuste třeba Kalkulačku...

Tag: TV, názor

Pár věcí, co mě v posledních dnech potěšilo, rozesmálo apod.

Neskutečně mě potěšila rada uživatele lulu v komentářích pod minulým článkem, kterou ukončil moje týdenní trápení. A jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré, a stejně tak i moje lapálie s počítačem v článku zmiňované, mají svoji pozitivní stránku. Můj iMac má teď přeinstalovaný systém i celý balík CS3, všechno je na nově založeném účtu, vyházel jsem mraky nepotřebných aplikací, utilit, skriptů, pluginů a podobného harampádí, pročistil bookmarky, soubory atd. a nyní je radost k takto vypulírovanému počítači zasednout.

Potěšila mě nezlomná vůle a touha po vítězství na ZOH ve Vancouveru v podání Slovinky Majdičové, která si se čtyřmi zlomenými žebry dojela pro bronz ve sprintu klasicky a v podání Anje Paersonové, která se hodně slušně rozmázla po šedesátimetrovým letu luftem, aby den nato bronzově zazvonila v superkombinaci. Klobouk dolů, dámy!

Jsem nadšen z výkonu zlínského očního chirurga Pavla Stodůlky, který navrátil jedinečnou operací zrak člověku, který 53 let neviděl! Ufff, naprosto neskutečné!

Hodně jsem si „pošmákl“ na Renčově filmu Hlídač č. 47, který jsem konečně zhlédl. Herecký výkon pana Rodena mě přimáčkl do sedačky a nenechal vydechnout až do závěrečných titulků. Skvělý film!

Párkrát jsem si udělal radost puštěním sice starého, leč pořád famózního klipu Stolen Babies – Push Button. Kdo má rád mírně avantgardní muziku a kapelu nezná, tomu tyhle Amíky můžu jen a jen doporučit.



Dost mě rozesmála a škodolibě potěšila historka mé kamošky, která je známá svoji poctivostí a slušným chováním. Jela z jednoho konce Brna na druhý, asi čtvrt hodiny běhala po bohunickém kampusu, aby sehnala jízdenku, zjišťovala si, jak dlouho ta šalina pojede, vybírala správný typ jízdenky a po tom všem přetáhla dobu jízdy asi o minutu, a když už se chystala vystupovat, tak ji vybral revizor a měla to za sedm kil :o)))

A neméně vtipný příběh ze života našich dalších kamarádů. Mají malého synka a maminka ho jeden celý den učila, že kravička dělá búúú. K večeru už Hyneček opravdu na otázku Jak dělá kravička vždy vyloudil kouzelné búúú. Můj kamoš čili Hynkův táta přišel večer domů a hrdá maminka se hned jala chlubit, co se s malým přes den naučili. Tatínek je chvíli pozoroval a pak suše pronesl Hynečku, jak dělá motorka? A z malýho se neomylně ozvalo úplně to stejné búúú, jako po otázce na kravičku :o))) Následovalo jak dělá knihovna, jak dělá salám atp. a pořád se z postýlky ozývalo búúú :o))) Pak následoval tatínkův smích a několik maminčiných nepublikovatelných vět :o)))

Tag: ostatní, názor, film, hudba, vtip

V neděli jsem zahlédl v Toulavé kameře na ČT reportáž o celkem propagované výstavě Národního muzea Příběh planety Země. Vypadá to na skutečně zajímavý a moderní počin, který by mohl spoustu návštěvníků poučit i pobavit. Co ale „pobavilo“ mě, byl jeden ze záběrů těsně před koncem televizní reportáže. Byla na něm maketa kostry nějaké pravěké potvory zahrabaná v hlíně a u toho štětka, aby si mohli (asi převážně dětští) návštěvníci na chvíli zahrát na archeology či paleontology, pomalinku pomocí štětky odmetat hlínu a odkrývat tak kostru praještěra. Potud všechno naprosto v pohodě, akorát že ta štětka byla upevněna na řetízku, aby ji někdo nečmajznul!

Cítíte ten podtext? Velikánská interaktivní výstava za jistě nějaký ten milion a uprostřed těch zajímavých a vzácných exponátů štětka za dvacku na řetězu! Je mně z toho tak nějak hořko-sladce smutno-veselo...

PS: Jen doufám, že jim návštěvníci nebudou pomalu po kapsách odnášet tu odhrabanou hlínu. Víte, co dneska stojí taková kvalitní zemina?!

Tag: názor, ostatní

Jsa poměrně velkým příznivcem českých klasických pohádek, byl jsem zvědav na nový počin „sčertynejsoužertovského“ Hynka Bočana Láska rohatá, kterou pan režisér točil jako speciální zakázku pro hlavní štědrovečerní program veřejnoprávní ČT1.

Po deseti minutách jsem se začal přemlouvat, ať u televize ještě chvilku vydržím, že se to určitě ještě zlepší. Prd leda, nezlepšilo! Až do konce jsem tak sledoval slátaný pseudopříběh, kde snad nešišlaly jen stromy v lese. Např. paní Bohdalové si za spoustu rolí z minulosti moc vážím, ale tahle její stylizace á la šišlající babka v hadrech už mně leze pěkně krkem. A o panu Zedníčkovi platí nemlich to samé. Jirku Mádla mám taky docela rád, ale proč musí i on, coby čert Záprtek, „fiflat“ jako nějaký paralýzou stižený mimoň?! Pana Táborského mám jako herce taky velmi v oblibě, ale tady už  tím svým 666krát zopakovaným zakazuje se a podle paragrafu prudil až hrůza.

Již před uvedením filmu se zjevovaly zvěsti o geniálních digitálních tricích. Jestli to měly být ty plameny z kamen nebo přeměna Mádla v kozu a zpět, tak potěš satan! Opravdu „dechberoucí triky“… pfff... Ale asi spolkly většinu peněz z rozpočtu, takže jaksi nezbylo na kvalitnější interiéry. Ty dvě místnosti, kde sídlila zlatnice Konvalinková působily značně studiovým dojmem typu „pohádka z brněnského studia s umělými plameny místo ohně“.

Á propos zlatnice Konvalinková. Když se jí podařilo konečně získat zlatý voči, k tomu přihodila plnou hubu zlatých zubů a poprvé se podívala do kamery, tak jsem se málem strachy po**al!!! Tenhle děsuplný zážitek mě bude budit ze spaní ještě aspoň čtrnáct dní a myslím, že slabší dětské povahy řičí hrůzou ještě teď. „Laskavá“ pohádka se v okamžiku změnila v hororovou záležitost takového kalibru, že by i Stephen King a Wes Craven bledli hrůzou.

Celé to bylo takové slátané, poskákané, neplynulé, bez vtipu a nadhledu… prostě nula od nuly pošla. A dostat fintivou služku z pekla tím, že čert udělá na její úpis kaňku a tím se onen úpis stane „neplatným“, tomu říkám panečku scénáristická genialita!!! :o(

Na závěr si dovolím citovat kulturní rubriku idnes.cz, kde o pohádce psali ještě před jejím uvedením v televizi:

Každý rok ČT vyrobí několik nových vánočních pohádek; některé se chytí, jiné upadnou v zapomnění. Kde skončí Láska rohatá? Podle režiséra Bočana míří do takzvaného zlatého pohádkového fondu. A důvod? „Protože v ní hrají samí skvělí herci, ti nejlepší z nejlepších. Alespoň já si kvalitnější obsazení neumím vůbec představit,“ říká Bočan.

Ehm… nechci být generálem po bitvě, ale ve zlatém pohádkovém fondu neskončí tahle pohádka ani náhodou. Z ho*na bič neupleteš a slátaný a slaboduchý scénář nezachrání ani výborný režisér a kvalitní herci. Tudíž spíš než zlatý fond mě napadá slovní spojení smetiště dějin. Tak snad příště…

Tag: film, názor

Nesnáším, v současné době satanvíproč módní, nadužívání zdrobnělin. To jsou furt samý srdíčka a človíčci... nedávno jsem zahlédl u Přemka „Ukrajince-mi-hoďte-před-barák-zabetonuju-ho-už-sám“ Podlahy, jak nějaká paní vařila rejžičku a přidávala tam masíčko a brokoličku... UFF!!! A čtu si to takhle něco na idnes.cz a zrak mně padne na název rubriky:

Jak říkám... už zase se mi chce zvracet.

Tag: názor, ostatní, čeština

Asi jste (aspoň někteří) zaregistrovali zprávu, kterou před pár dny přinesl Technet o tom, že existuje první česká firma, která vyrábí licencované příslušenství pro jistou „ovocnářskou“ firmu z Cupertina. Pokud náhodou ne, doporučuji si článek přečíst.

Mám vždycky takovou radost, když vidím, že se někomu něco tak parádního podařilo a hlavně, že se mu to podařilo díky nápadu, píli, pracovitosti, poctivosti, ... Vím, že výše uvedené výrazy bohužel nejsou zrovna „hesly dneška“, a že častěji si k zakázce a penězům přijde lump, který ví, kde koho podmáznout, ale o to víc takovým lidem, jako je pan inženýr Jiří Londin a jeho Dřevotvar z Bystré u Poličky, fandím. A je úplně fuk, že se zrovna v této situaci jedná o můj oblíbený Apple. Takovým lidem držím palce a přeji jen to nej-, ať dělají dokovací stanice pro iPod, operují oční sítnice, zkoumají kvasary, vyrábí kvalitní beton nebo třeba „jen“ dobře čistí ulice.

Pointu žádnou nečekejte, prostě jsem jen chtěl, abyste to věděli ;o)

Tag: Apple, názor, ostatní, zajímavost

Kdo nezabrousil ve středu 18. 11. večer na ČT2 může jen trpce litovat, případně mazat do půjčovny (ehm... nebo na torrenty, že? :o)). Dávali totiž jeden z nejoriginálnějších českých filmů, který kdy v moderní historii vznikl, a který se nedá k žádnému podobnému, mně známému, dílku přirovnat - Pějme píseň dohola. Tenhle snímek spadá naprosto dokonale do kategorie „milovat nebo nenávidět“... nic mezi tím :o) A asi jste pochopili, na které straně barikády tak nějak stojím já. A jsou mně naprosto ukradené všechny kritiky označující film za totální hovadinu! :o)

Prvotina scénáristického dua Hřebejk-Jarchovský (netřeba blíže představovat) pod režijním vedením Ondřeje Trojana spatřila světlo světa těsně po revoluci a zavádí nás do bizarního světa pionýrských táborů let osmdesátých. Směska naprosto famózních neherců a začínajících herců (Aňa Geislerová, Jiří Strach, Václav Chalupa) vytvořila neskutečně úchylnou koláž, podbarvenou neméně ujetou hudbou Zikkuratu a dotvářenou grafickou parádou mezititulků a titulků šumného Davida Vávry .

Pokud jste mladší ročníky a netrávili jste prázdniny v „osmdesátkách“ na táborech, nešmírovali holky ve sprchách nebo totálně ožralé vedoucí v táborové kuchyni, neztrapňovali se u nadpozemsky dementních her a scének u „posvátného“ ohně, neúčastnili se neméně jetých nočních stezek odvahy či večerních diskoték, asi vám Pějme píseň dohola nic moc neřekne. Mnohým mým stářníkům se však při vyslovení názvu filmu loudí na rty slůvko „kultovní“.

Na závěr si půjčím jeden velmi výstižný citát z internetové diskuze: „Ujetá komedie o ujetých lidech s dementním kulturistou a skvělou hudbou... zvláštní spojení, ale funguje skvěle :o)“

Tak Bizone, HU!



A kdo by měl málo, tak šup sem.

Tag: názor, film

Já samozřejmě chápu, že jazyk není pobledlá mrtvola zakonzervovaná navěky v nehybné poloze, a že se musí vyvíjet a přizpůsobovat době. Tudíž sledujeme např. spousty anglismů přirozeně pronikajících do našeho jazyka, slova pojmenovávající nové technologie a komunikační prostředky, změnu pravidel reagujících na vývoj atp. Někdy se „nové“ slovo do běžné mluvy začlení naprosto přirozeně, někdy to skřípe až běda... například v souvislosti s přejímáním cizích slov. Nikdo už se nepozastaví nad běžným použitím slov jako workoholik, lídr, špílmachr, ale třeba cunami byste mě nepřinutili napsat ani za zlatý prase. A přitom Ústav pro jazyk český tento přepis povoluje také.

Co mě dostává do kolen, je rádobymoderní mluva takových těch „manažerů“, co jsou zásadně bizy a z huby jim padá jen samej ejčár, dedlajn, badžet a týmbilding. Ale nešť, to jsou aspoň převzaté anglické výrazy označující skutečné věci, činnosti apod., i když působí značně směšně (aspoň na mě). Peklo se otevírá ve chvíli, kdy se nějakej jouda snaží takto „moderně“ znásilňovat i češtinu jako takovou.

Takže to je pak potřeba například něco zasapovat (rozuměj zanést položku do programu SAP), vytvořit přípodpis (čti přidat svůj podpis k ostatním na kolujícím oběžníku!) nebo vykomunikovat (z tohoto hnusu se mně obzvlášť navaluje). No a nedávno jsem se v práci dostal k navýsost povedené perle, která mě v podstatě vedla k napsání těchto řádků. Nejmenovaný rezervační systém provádějící on-line objednávky hostů pro restaurace, penziony a hotely nabízel svoje služby mimo jiné těmito slovy:

„Ubytovatel platí systému XXX provize za uskutečněnou objednávku a tuto provizi platí až po odbydlení hosta.“

U Jóviše, po „odbydlení“?!?!?!?! Po přečtení takovéhoto skvostu mě napadá zcela konkrétní odpověď na otázku položenou v titulku :o)

Tag: čeština, názor

O typografii a pravopisu jsem tady snad ještě nepsal. Je mně sice jasné, že to jsou věci, které většinu populace až tak netlačí, a že na špatně napsané „i/y“ ještě nikdo neumřel, ale stejně jsem zastáncem názoru, že aspoň základní znalosti české gramatiky by měl ovládat každý. Že tomu tak není, o tom se přesvědčuji dnes a denně a je to bohužel smutný fakt. Fakt o to smutnější, že i opravdu velmi sledovaná média (tištěná i elektronická) si se správným pravopisem či sazbou hlavu vůbec nelámou. A vysvětlujte pak komukoliv, že takhle se to opravdu nepíše, když on to viděl přesně takhle na titulce MFDnes, a že přece není možné, aby to takhle špatně vysázely „nejčtenější seriózní noviny“ (MFD byl příklad, našly by se mraky dalších…).

Jednou z mnoha věcí, která mně fakt drásá oči, je rozšířené špatné psaní složených číselných výrazů. Ať jde o celostátní tisk nebo reklamní letáček prodejce kuřat z Hornídolní, všude jsou k vidění různé šílené varianty ti, -ti, - ti atp. Takže jednou provždy! Pokud vytváříte a píšete výraz složený z číslice a slova a nechcete ho vypisovat celým slovem (např. dvanáctiletý), pak se číslice sází přímo ke slovu, bez mezery a bez všech další „serepetiček“ okolo!

Takže potom SPRÁVNĚ napíšete např. tohle:
12letý chlapec
20tunová konstrukce
10kilogramová krůta
6minutový interval
24stupňové speciální pivo
…a tak podobně.

A V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ UŽ NIKDY V ŽIVOTĚ POD TRESTEM SMRTI NENAPÍŠETE TAHLE ZVĚRSTVA:
20ti letá whiskey
12-ti karátové zlato
7 - mi násobný vítěz závodu
17 - ti palcový monitor
5timetrové lano

Všem čtyřem čtenářům, které zaujal tento článek děkuji za pozornost a tomu jednomu, co si to bude i pamatovat a řídit se tím, blahopřeji :o)))

Chudák Tullamorka :o(

Tag: názor, DTP, čeština

Nedávno jsem do jednoho časáku v práci zalamoval následující PR:

„Společnost XXXXXXXX, výrobce rostlinných uzenin, představila svůj nejprodávanější produkt 'Uzená rostlinná lahůdka' v novém obalovém designu. Jde o rostlinnou uzeninu, která díky svému složení dokáže uspokojit jak konzumenty zdraví prospěšných a nízkokalorických potravin, tak vyznavače vegetariánského i veganského způsobu stravování. Tento rostlinný salám je vyroben na bázi pšeničné bílkoviny a tím je zaručena jeho nízká kalorická hodnota, zvláště pak ve srovnání s běžnými uzeninami. Obligátní sója je zde obsažena pouze ze dvou procent a jen jako technologická přísada. Největší devizou tohoto výrobku jsou přírodní ingredience. Dalším aspektem je také tzv. zdravé uzení neboli uzení tekutým kouřem. Tekutý kouř neobsahuje vysoce nebezpečné karcinogenní látky, neboť ty jsou z něj během procesu jeho vzniku odstraněny.“

Takže z procesu výroby uzenin odstraníme maso a udicí kouř...!!! Dóbro dóšli...

Tag: ostatní, názor

Nedávno jsem tady hodil malé echo o tom, že jeden internetový obchod použil moji fotku do hlavičky svého webu, což mě samozřejmě potěšilo. Příspěvek jsem doprovodil otiskem obrazovky s úvodní stránkou zmíněného e-shopu. A pic ho! Dnes mně volá jakýsi člověk a blekotá cosi o tom, že se dívá na můj web a jaktože porušuji zákon. Tak jsem se ho zeptal, čímpak že ten zákon porušuji. A ten démon na mě začal valit nějaký blafy o tom, že na zmíněném otisku obrazovky je logotyp onoho e-shopu... a že jsem toto logo použil bez svolení... a že to zákon nedovoluje... blebleble... Tak jsem mu řekl, ať se vyflákne na všechny zákony a používá to kulatý, co mu sedí na krku. A že jestli má pocit, že malý příspěvek na bezvýznamném blogu s denní návštěvou cca 200-300 lidí a malinkatým logem na screenshotu může firmě ublížit, tak ať mě s chutí zažaluje. A přiznávám - v pracovním návalu - jsem tomu žvatlovi típnul mobil.

Navíc jsem se v tom blogpostu o ten e-shop ani slůvkem negativně neotřel, ba naopak bych řekl, že by mně spíš mohli poděkovat za to, že jsem tam vrazil hned dva aktivní linky odkazující na jejich web. Chjo, lidi už fakt neví, co by roupama vymýšleli za nesmysly. Za chvíli tady budeme jako v jistých Státech a budem se žalovat všichni navzájem za sebemenší prkotinu, místo abychom používali selský rozum. Osobně díky svému focení a také práci détépáka mám k autorským právům přiměřený respekt, ale čeho je moc, toho je příliš. Pokud bych zmiňovaný web nějak poškodil, tak bych se nedivil, že na mě vytáhnou co půjde, ale takhle? Možná nějaká klauzule něco o použití loga v těchto případech říká, ale na rovinu - je mně to úplně šumák. Ono totiž nic není černobílé a nelze vše posuzovat podle jednoho mustru... a já se dle svého svědomí ničeho špatného nedopustil. Ufff, fakt nechápu nic...

PS: Napadá mě jedna rouhačská myšlenka. Že se možná ona firma nechce tím logem moc chlubit... ona to totiž žádná „typografická lahůdka“ není. Nic ve zlém ;o)

Tag: názor, internet

Kapela, kterou už jsem asi dva měsíce „nevytáhl“ z iPodu má nový klip k fantastický skladbě Otčenáš z poslední desky Lamento. A kdyby vás náhodou nebavila muzika nebo „obrázky“, tak zkuste aspoň poslouchat geniální text! Ptát se Pána Boha, kde na to všechno vůbec vzal, považuji za bravurní vtípek zcela dle mého gusta :o)

Tag: hudba, video

Ani jsem nezešílel, ani nepřebral, ani nic podobného. O Radku H. si samozřejmě myslím spoustu různých věcí a drtivá většina návštěvníků tohoto webu z řad příznivců jablečné platformy určitě tuší jaké :o) Když jsem se ale (proklikem přes Linkuj) ocitl na „jeho egu“ a přečetl si jeho názor na chování našich zemědělců, tak mně nezbylo než do puntíku souhlasit. Při nářcích našich „oráčů“ a jejich stížnostech na zimu/teplo, sucho/mokro, vítr/bezvětří, ... už se mně otevírá kudla v kapse.

Tag: názor

Electronic... postpunk... jazz... experimental... hardcore... black metal... kabaret... cirkus... alternativa... originalita... strach... radost... deprese... ma-sa-krrrr... i přes výše uvedené žádný pejsko-kočičkovský eintopf, ale perfektně zahraná genialita s hlavou a patou a texty k zamyšlení... ne-sku-teč-ná pódiová show... excelentní muzikanti... pro hledače absolutně originálních a geniálně úchylných postupů... polámaných rytmů a nečekaných stopek... třetí v Břitvě 2008... první v Andělovi 2008 (kategorie Hard'n'Heavy)... propadl jsem jim, jak masařka tři dny staré rybí hlavě... zásah přímo na solár... tleskám a doporučuji.

VAROVÁNÍ: Tahle hudba opravdu není pro každého!



PRVNÍ HOŘE najdete na:
http://www.prvnihore.net
http://bandzone.cz/prvnihore
http://www.myspace.com/prvnihore

Tag: hudba, názor

To, v co věřilo celé Brno a okolí, se dnes večer splnilo. Kometa odkoupila od Znojma extraligu a po letech v ústraní se vrací mezi hokejovou elitu. Ano, leckteří můžete namítnout, že to není zrovna košer, a že mnohem férovější by bylo vybojovat si účast v nejvyšší hokejové soutěži regulérní cestou z první ligy přes baráž. V podstatě s tím souhlasím, ale na druhou stranu nemůžu skrýt obrovskou radost z toho, že jednání se Znojmem vyústila v tohle řešení. Tak teď už se jen zabydlet v extralize nastálo a netrhnout si hned první sezonu ostudu :o)

Tag: ostatní, názor

Možná si vzpomenete, že jsem tady svého času psal o „osobním hudebním objevu“ – kapele Model Bazaar. Tihle famózní Brňáci přidali k pěti skladbám z parádního dema šest nových songů a hopla - první regulérní CD s názvem „A Bit“ je na světě.

Nejsem žádný fundovaný hudební kritik a hudbu dělím zásadně na dva typy: líbí–nelíbí. A z téhle desky jsem jednoduše nadšen! Akustická neo-folk-rocková paráda (k čertu se škatulkama!!!) té nejvyšší kvality. Už více než týden nemám v iPodu nic jiného a pořád se nemůžu nabažit. Ty nádherné kytary Radka a Honzy, jejich sugestivní vokály, podbarvení Soniným cellem, promyšlené aranžmá, gradující i klidné pasáže... nerad bych zabředl do rozplizlého sentimentu, ale tohle je prostě balzám na duši. Můžou mě v práci na**at jak chtějí, ale vyjdu z kanclu, strčím sluchátka do uší a MB mě v pár vteřinách přenáší do jiné dimenze, pryč od stresu, nervozity a problémů všedních dní.

Přemýšlel jsem, kterou skladbu z desky vyzvednout (znáte to... takovou tu „hitovku“), ale po spoustě poslechů si troufám tvrdit, že celé album je natolik vyrovnané, že zdůrazňovat některý song by bylo nesmyslné. A to je další důvod, proč mají MB moje neskonalé sympatie. Udělat jednu dvě hitovky nemusí být problém, ale naplnit celé CD kvalitou až po okraj, to už chce „fištróna“. Jedna skladba za druhou se vám vrývají do mozku a nutí vás po zbytek dne si pohvizdovat jejich úryvky, aniž byste se toho byť jen malinko snažili zbavit...

Model Bazaar mají našlápnuto k zatraceně světlým zítřkům a jestli jim to vydrží, předpovídám jim skvělou budoucnost. V současnosti si např. velmi dobře vedou v soutěži Jack Daniel´s Talent Scouting, kde pro ně můžete hlasovat. Ale budou to tam mít teda hóódně těžký, protože jak jsem si projel profily kapel a poslechl ukázky skladeb, tak je to jedna kvalitka vedle druhé.

PS: Umístění mých fotek do bookletu desky „A Bit“ je pro mě poctou nejvyšší a pověstnou třešinkou na dortu. Soňo, Radku, Honzo... díky... ať vám to šlape a držím palce!

Tag: hudba, názor, tip

Doufám, že pokud sem zabloudí náhodou nějaký Chomutovák, tak nebude naštvanej :o) Byli jste celou sérii více než důstojným soupeřem, ale rozhodující okamžiky jste bohužel nezvládli.

Foto převzato z www.regiony24.cz

Teď ještě to Ústí a pak... :o)

Tag: ostatní, názor

Nevím jak vy, ale já s velkou chutí sledoval po uplynulé tři nedělní večery tuhle novou českou třídílnou kriminálku režírovanou Jiřím Strachem, kterou někteří označují jako Šifru mistra Leonarda po česku. První dva díly se mně líbily jako hrom. Velmi dobří herci v čele s čím dál geniálnějším Ivanem Trojanem, můj oblíbený režisér (Jiří Strach), celkem zajímavé téma, hezké exteriéry, napětí...

Včera večer byl odvysílán poslední díl a já jsem z toho tak nějak smutný a zklamaný. Tři týdny se těším na to, jak bude tajemný a překvapivý pachatel nečekaně odhalen v samém závěru filmu a oni nám ho (vlastně ji) ukážou už v půlce posledního dílu. Ale nešť, to bych ještě překousnul. Ale proč, prosatana (tady je tohle zvolání příhodné :o)), to pseudomagické finále v podobě zářících soch vysílajících „božskou energii“ do kříže v páně Trojanových rukou a zabraňujících tak dokonání satanského rituálu?!?!? Tohle jsem fakt nečekal a zklamalo mě to. Proč to celé nemohlo zůstat u „normální“ detektivky s „normálním a lidským“ řešením?

A (podle mě) velmi křečovitý vtípek se satanskou espézetkou (SAT666AN) pohřebáckého vozu na závěr jen podtrhl moje rozčarování z vyvrcholení jinak velmi zdařilé práce. Trošku škoda...

Foto převzato z ceskatelevize.cz

BlueBoard.cz

Tag: názor, film, TV

Viděli jste nové upoutávky na ČT4? Sportovci jako Sáblíková, Verner nebo Hašek se snaží ze sebe vykoktat režisérem (scénáristou...) nařízené věty o tom, jaká je čété čtyřka báječná. Nic proti tomuto sportovnímu kanálu, také ho sleduji, ale bohužel v těchto „klipech“ všichni aktéři vypadají, jako kdyby spolkli obsah sáčku z vysavače a celé je to přirozené asi jako gumová kačenka v třetihorách.

Já se, satanchraň, vůbec neposmívám vybraným sportovcům, sám bych tam působil prkenněji než Zdeněk Srstka v jakékoliv jeho roli. Tohle „povzdechnutí“ míří na toho, kdo to celé vymyslel, zrealizoval a donutil tak nebohé sportovce (kteří umí perfektně úplně jiné věci) ze sebe před národem dělat jelita. Ten musel mít skutečně „mírně zataženo“. Takže po vzoru mého nejoblíbenějšího časáku... NEVER MORE!

Tag: názor, TV

...tohle na mě onehdy vybaflo z RSS čtečky:

Ještěže se volil v Rusku patriarcha, jinak bylo nejpohodovější zprávou dne nocování ve sněhu :o) Chjo, to je svět...

Tag: názor, zajímavost

Včera ráno jsem při vynášení smetí do kontejneru (v ranní polotmě a ještě ne zcela probuzen) přišel na jednu ooobrovskou výhodu tohoto sakra mrazivého počasí, které aspoň tady u nás, na jižní Moravě, nyní panuje: Můžete v klidu šlápnout do psího lejna! :o)

Ilustrační foto: Já (já věděl, že se ta úchylárna bude jednou hodit :o))

Tag: názor, vtip

Dnešní Reflex mně zase nadchnul a to už na jedné z prvních stran - u Zeleného Raoula. To co si pan Paroubek dovoluje nahlas říkat (ano, myslím tím jeho poslední perlu o tom, že lidé si na komunisty nakonec zvyknou...) už skutečně přesahuje všechny meze. A raoulovská glosa dnes tvrdě trefila do černého. Takže tleskám, ufone...!

Tag: názor, vtip, odkazy

Nedávno jsem tady avízoval, že si objednávám novou knihu od Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99 s názvem Na trati. Knížka došla, já ji slupnul na jeden nádech a jsem opět nadšen. Kdo si jednou zamiluje neskutečné příběhy Aloise Nebela a dalších postaviček z Bílého potoka, ten je navždy ztracen. Vždyť já tam loni dokonce jel na dovolenou, abych nasál atmosféru kraje, který „dodnes čerpá sílu ze starých německých kostí“!

Až vás někdy bude něco „tlačit na vnitřní straně duše“ nebo si budete potřebovat ujasnit, „kam vlastně patříte“ sáhněte po příbězích Aloise Nebela a spol. A pak i vy budete tyhle okamžiky milovat. Myslím ty krásné chvíle, kdy... zasvěcení vědí...

Tag: názor, kniha

"Lidé se dostanou do pekla jedině tehdy, když jsou do hloubi duše přesvědčeni, že si takový trest zaslouží. Nemohou se ovšem dostat do pekla, pokud o něm nikdy v životě neslyšeli. To vysvětluje, proč je tak důležité střílet misionáře na potkání."

Terry Pratchett - "Faust Erik"

Tag: názor, vtip

...moderátorku Dobrého rána na ČT24:

„Na váš podivně mečivý, kozí hlas jsem si už jakž takž zvyknul, ale přestaňte se prosím pořád tak šíleně předklánět na té židli. Vždyť já co chvíli trnu strachy, že mně vypadnete z obrazovky do pokoje...“

Tag: názor, TV

Proboha, na tohle sku-teč-ně lidé chodí, platí za to a baví se u toho?! Já se sice snažím být maximálně tolerantní, zastávám názor, že ať si každý poslouchá (jí, pije, obléká, dělá, ...) co chce, dokud tím neomezuje mě, ale z tohoto mě opravdu mrazí. To už není ani zvrácená zábava typu "Eva a Vašek", tohle je čiré destilované esenciální ZLO. Bžunda bžundička, která vás uslzí k smrti... UFFF!!!

Tag: názor, vtip, odkazy

Tuhle perlu jsem objevil v jedné diskuzi v nejmenovaném e-shopu. Celá diskuze se týká objektivu Canon 70-200/4 L USM.

Chápete to? Někdo si koupí Canon 400D, k tomu tohle víc než slušný "elko" a ptá se na "červené oči"...?!? Ufff :o)

Tag: vtip, odkazy

Byl jsem o víkendu fotit na jedné celkem zajímavé svatbě a ženich ("šéf a vrchní organizátor" kultury v našem městečku) měl jako hudební kulisu k venkovnímu svatebnímu obřadu (a večer byl i nečekaný mini-koncert) pozvánu jednu navýsost zajímavou kapelu, o jejíž existenci jsem doposud neměl ani tušení a jejíž hudba mě učarovala na první poslech! Trio dvou chlapů a jedné dívky (dvě kytary, jednou cello) si říká Model Bazaar a pokud vás oslovují jména jako Dave Matthews Band, Eddie Vedder, Porcupine Tree, Opeth a podobní, tak zbystřete smysly. Více informací o kapele, fotky, ukázky skladeb, texty atd., atd. najdete na níže uvedených odkazech... a já zase dávám iPoda do uší a jdu hltat. Velice chutná záležitost!

http://www.myspace.com/mbazaar
http://www.modelbazaar.com/
http://bandzone.cz/modelbazaar
http://www.last.fm/music/Model+Bazaar

Tag: hudba, tip, odkazy

Tak jsem si zase po čase udělal radost a zakoupil něco v mém oblíbeném e-knihkupectví u Kosmase. Volba tentokrát padla díky doporučení Jaroslava Rudiše v Reflexu na titul uvedený výše.

Jaromír Konečný emigroval počátkem 80. let do SRN a v této knize vzpomíná na 70. léta prožitá v ocelovém srdci republiky - Ostravě. Poutavé vyprávění pomocí ich-formy vás vtáhne do pochmurné atmosféry normalizačního bezčasí, ani nebudete vědět jak. Ale nebojte - nejedná se o nějaké zapškle politické dílko příslušníka tehdejšího disentu.

Konečný líčí hlavně běžný život "mániček a hašišů" v té době (mladší generace asi vůbec nebudou tušit, která bije)... příběh se proplétá mezi hospodami, mejdany a nekonečným souložením, ale i touhou po lásce, romantickými verši či vzdorem proti "rudým mravencům". A velmi sympatický je i ironický tón popisující "třetí kulturu" a zmíněný disent...

Na rovinu - knížka není pro útlocitné povahy. Jadrná ostravština řinčí sprostými slovy až to zvoní. Na druhou stranu si vůbec nemyslím, že tvrdý slovník by tady byl použit samoúčelně. Naopak - má zde své nezastupitelné místo a dotváří náladu děje.

Prostě knížka "dobra jak cyp", mohu ji jen a jen doporučit.

PS: A koho by ostravština chytla za srdce, tak může studovat slovník :o)

Tag: kniha, tip

Kupoval jsem před nedávnem známému ručně dělanou pinholku od firmy Zero Image (mimochodem, krásná věcička z týkového dřeva!!!) a už poněkolikáté v poslední době zůstal balíček viset na celnici. Z Hong-Kongu do Prahy to jde 2–3 dny a pak člověk čeká pomalu týdny než může vítězoslavně třímat zásilku v rukou :o( Musíte potvrzovat všelijaké papíry, sdělení, prohlášení, serepetičky... mejlovat, faxovat. Do celního skladu v Praze se nemáte šanci dovolat, protože tam mají pro celou republiku jedno (slovy JEDNO!) telefonní číslo a tam volají denně stovky lidí.

Na druhou stranu chápu, že kvůli levnému dolaru se z toho musí celníci osypávat. Když jsem pak po několika dnech mluvil s paní z onoho skladu, tak říkala, že v současnosti odbavují třikrát (!) více zásilek než před Vánocemi. Takže celé tohle moje povzdechnutí berte jenom jako upozornění na současný stav věcí a pokud se teď někdy chystáte nakupovat přes internet v zahraničí, tak se jednak obrňte trpělivostí a druhak počítejte s tím, že clo a DPH budete platit na 90 %... "odchytávají" teď skoro všechno. Ale ruku na srdce – pořád se to vyplatí, že jo?! :o)

Tag: ostatní, názor

Dnes ráno jsem si cestou do práce všiml sloganu na brněnském obchodě iStyle na Svoboďáku:

No... ehm... já teda nevím, ale nepřijde mně to moc košer, takhle vy(zne)užívat reklamní slogan jiné firmy...

Tag: Mac, Apple, názor

Samozřejmě nepředpokládám, že by teď 99 % z vás zařvalo nadšením. Tak naivní, abych si myslel, že tuhle téměř undergroundovou záležitost bude znát nějaký větší počet lidí, zase nejsem :o) Nicméně fanoušci kultovního komiksu budou asi hodně natěšeni. Pokud někdo vůbec neví, která bije, ať si odskočí k mé malé pseudorecenzi knižní trilogie.

No a právě včera udělila grantová komise Státního fondu na podporu a rozvoj české kinematografie celých 15 milionů korun na zfilmování tohoto díla! Produkovat film bude společnost Negativ, hlavní roli železničáře Aloise Nebela by měl ztvárnit Miroslav Krobot a ve filmu samozřejmě zazní muzika od Priessnitz (zpěvák a textař kapely Jaromír 99 je jedním z dvojice tvůrců komiksu).

Celkový rozpočet filmu by se měl pohybovat kolem 40 milionů a výše této sumy je převážně způsobena plánovanou, poměrně netradiční, metodou natáčení - tzv. rotoskopie. Při ní je natočen a sestříhán celý film obsazený skutečnými herci. Potom se na něj vrhne tým počítačových animátorů a jednotlivá políčka v podstatě obkreslí. Přitom dochází k určité míře abstrakce, hlavní rysy herců i nasvícení scén však zůstávají zachovány.

Premiéra je plánována na rok 2010 a já už se nemůžu dočkat. Asi půjdu po cca devíti letech zase jednou do kina...

Zdroje:
Aktualne.cz, E15.cz, Ikarie.cz

Tag: názor, tip, film

Debat kolem těchto dvou témat bylo v posledních dnech mraky. Já zhlédl (dokonce ve dvou reprízách) velice zajímavou debatu v pořadu ČT24 Před půlnocí s odborníkem z Vojenského historického ústavu Eduardem Stehlíkem. Pokud máte zájem o argumenty podložené vykreslení skutečnosti kolem násilného odchodu bratrů Mašínových z republiky, a také o zajímavé informace ohledně poúnorových komunistických čistek v armádě, pak vřele doporučuji zabrousit do videoarchívu České televize a na zmíněný pořad se podívat.

A až se dokoukáte, tak si přečtěte rozhovor s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem, abyste měli ten den už úplně zkažený. Jednu "perlu" z onoho interview si dovolím ocitovat:

"Byl únor 1948 komunistickým pučem?"
"Nebyl. Bylo to provedeno ústavní cestou, dokonce ústavnější, než byla takzvaná sametová revoluce v roce 1989."

No satan s náma a zlý pryč...!

Repro z dekomunizace.cz, akce Trikem proti komunismu, autor Hellik

Tag: názor, zajímavost, odkazy

Milujete Červeného trpaslíka? Jestli ano a doposud jste se nesetkali s knihou Kolonie, kterou má na svědomí Rob Grant (jeden z dvojice tvůrců zmíněného Red Dwarfa), nesmíte nyní váhat ani chviličku! Tohle je naprostá nutnost pro všechny opravdové milovníky tohoto trhlého humoru. Já prvně zakoupil všechny čtyři díly Trpaslíka v knižní podobě a po jejich druhém dočtení jsem věděl, že chci víc, víc... jen víc! Takže Colony byla jasná volba.

Kolonie se v podstatě Trpaslíkovi celkem podobá... taky se většina děje odehrává na obrovské kosmické lodi a taky celou dobu fandíte naprosto neschopnému, ale sympatickému chlapíkovi. Na palubě se nachází poslední zástupci lidské rasy, kteří mají osídlit nějakou planetu a pokračovat v zachování lidského rodu. Cestou se ale všechno seběhne poněkud "jinak"...

Některé postavy jsou naprosto fantastické a z puberťáckého kapitána Gwenta, "porno-kněze" Lewise nebo flagelantní náboženské fanatičky Peckové budete naprosto vyřízení :o) Stejně jako z různých hlášek a přirovnání, kterými se kniha jenom hemží:

"...pohybuje se s veškerou přesvědčivostí čerstvě zrozeného koloucha, který byl procpán mlýnkem na kávu a jehož pak znovu poskládal slepý hodinář s Parkinsonovou nemocí..."

Generační sága o zradě, pomstě a zářivě růžových ponožkách. Seženete např. u Kosmase.

Tag: kniha, tip

Uff, tak jsem se konečně poprvé v životě (!) dokopal ke zhlédnutí tohoto kultovního filmu Stanleyho Kubricka a věřte - nelituji. Drsná sonda mezi zkaženou mládež bavící se "ultranásilím", úchylný jazyk, úchylné kulisy... megabrutal!

Ve zkratce... partička mladíků se baví násilím, dojde k vraždě (obrovským umělým penisem!!!), hlavní hrdina Alex jde do basy, přihlásí se do speciálního vládního programu na převýchovu delikventů, je "převychován" pomocí opravdu svérázné metody (neprozradím) a propuštěn. Shodou okolností se dostává zpět mezi lidi a na místa, kde řádil před uvězněním, ovšem nyní je již "trošku jiný".

Malcolm McDowell v roli Alexe je prostě "k zulíbání" a při vzpomínce na scény s bitím spisovatele a znásilňováním jeho manželky (přičemž si prozpěvuje letitý hit Singing in the Rain) nebo s olizováním boty po jeho "úspěšné převýchově" se vám bude svírat žaludek ještě hodně dlouho. Celý snímek je plný brutálního násilí a drsných sexuálních scén, takže jej rozhodně nelze doporučit slabším povahám. Vy ostatní, kteří milujete např. Natural Born Killers jako já, neváhejte ani vteřinu! Bomba!

Foto převzato z ceskatelevize.cz

Tag: film, tip, názor

Časopis TIME prohlásil Osobností roku Vladimíra Putina za to, že stabilizoval Rusko.

Prezidentský kandidát Jan Švejnar prohlásil, že ke KSČM je potřeba přistupovat jako k jakékoliv jiné politické straně.


No jak se říká: "Panejo."

Tag: názor, ostatní

Po prvotině Vernon Bůh Little, která mě nadchla, přichází DBC Pierre (vlastním jménem Peter Warren Finlay) s druhým dílkem - až surrealistickým románkem Ludmilina lámaná angličtina. Neuvěřitelné osudy ještě neuvěřitelnějších lidí posazené částečně do Londýna blízké budoucnosti a částečně do imaginární postsovětské republiky zmítané válkou. Satira, černý humor, cynismus, vulgární dialogy... to jsou hlavní esence této absurdní knihy plné neskutečných situací. Dovolím si zde ocitovat část předsádky, která vypovídá o mnohém:

"Bratři Heathovi se narodili jako siamská dvojčata a byli odděleni až po dlouhých letech. Nadále bydlí spolu a pokoušejí se žít jako ostatní lidé. Jeden z nich si v opilosti vyhlédne na internetu krásnou dívku odkudsi z Arménie a rozhodne se, že si ji přiveze do Londýna... Ve druhé dějové linii se ocitáme v "typické" nuzné vesnici; Ludmilin bratr prodá družstevní traktor, aby měl na vodku, dívka sama způsobí smrt svého dědečka, ale protože na jeho poukázky fasují chleba, raději jeho úmrtí zapřou. Ve chvíli, kdy se hrdinka setkává s oběma bratry, je země napadena sousední republikou..."

Knížku jsem opět přečetl jedním dechem a všem, které oslovují "ingredience" zmíněné výše ji můžu jen doporučit. Seženete např. u vydavatele. A na závěr jeden z mých oblíbených úryvků :o)

"Protože co nám kdy dali vegani? Pár písniček o vlasech. Pár receptů na tofu. Jezdí naším metrem, létají našimi letadly - a kašlou na to, co jim to udělá s čakrami. Postavil někdy nějaký vegan metro? Ne, mají moc práce se zapalováním svíček a pojídáním placenty."

:o) :o) :o)

Tag: kniha, názor

Ve všední dny vstávám jednak ze zvyku a jednak kvůli dojíždění do zaměstnání celkem brzo, před šestou. Díky tomu mám možnost sledovat ranní vysílání, které se vysílá na ČT1, ČT24 a Nově. A to srovnání je skutečná lahoda...

Schválně si někdy zkuste přepnout mezi třemi zmíněnými stanicemi a sledovat ty rozdíly. A nejlépe rovnou v 6.00 hod. Na ČT24 vás uvítají dva milí, nevtíraví a seriózní profesionálové, následovaní neméně sympatickými sporťáky a „počasáky“ a v tomhle tónu se pak nese komplet celé vysílání nezávisle na aktuální moderátorské dvojici.

Bliknete na jedničku, kde se podivní „vesničani“ z Brna nebo Ostravy snaží o dementní vtípky a trapnost a jakási upocenost tečou z televize takovým proudem, že nestačíte měnit vandlíky. Obzvlášť výživné jsou v tomto směru paní Brindzáková a Polzerová. Jinak čest občasným výjimkám.

No a ve finále (už jen pro silné žaludky) můžete nakouknout na Nováky a jejich pitvoření, šklebení a hýkání. Kde na ČT1 tahají humor z paty, tam ve Snídani s Novou rovnou dolují hlubinný vrt. To jen moderátoři si myslí, že jsou vtipní… a nejsou. Velkou švandou až bžundou bývá např. „nenucené plkání“ moderátora(-ky) s takovým tím pohůnkem, co tam ve studiu sedí u komplu. Jinak mým osobním favoritem nebo spíš favoritkou a zároveň žhavou kandidátkou na titul Ušišlaný trapák roku 2007 je totálně "slaďounká" a nablblá Klára Doležalová (na fotografii vlevo :o)), ke které jsem si vypěstoval opravdu solidní averzi. A to je TA Klára, která druhdy celkem sympaticky asistovala Marku Ebenovi v „Anežce“. No, každému co jeho jest.

Tudíž zběsile mačkám to správné tlačítko na ovladači a šupem se vracím na jediné příjemné a informativní ranní vysílání a začínám každý pracovní den s profíky ze „čtyřiadvacítky“. Díkybohu za její existenci…

Tag: názor, TV

...a asi 15 minut si s ním hrál!!! Ale no tááák, na co hned nemyslíte?! Vždyť vám přece musí být jasné, že mluvím o iPhonu! :o)

Foto převzato z Apple.com

Přesně tak, v brněnském iStylu je k dispozici jeden kousek (8GB verze) a můžete si ho tam osahat a ozkoušet. A moje první dojmy? Jsem nadšen a vím, že si ho na 100 % koupím, jak jen to bude možné. Nádherná věcička s parádně intuitivním ovládáním. Trošku to bude asi chtít pocvičit psaní na elektronické klávesnici iPhonu, ale měl jsem z toho mnohem větší strach. Už po pár desítkách sekund byl cítit rapidní úbytek nechtěných ťuknutí na jiné písmenko a myslím, že bude stačit půlden a bude to naprosto v pohodě.

Listování obaly desek (Cover Flow), prohlížení fotek nebo videí, zobrazování informací, práce s prohlížečem nebo mejl klientem... vše prostě jedna báseň. Přirozené, jednoduché a znovu musím opakovat to slovo - intuitivní. Prostě si jen tak pohráváte s prstem na velkém displeji a posouváte kam co chcete. A ta vychytávka se zvětšováním a zmenšováním fotek nebo map roztažením dvou prstů od sebe nebo automatické otočení snímku při otočení telefonu... yeaahhh. Tohle prostě musíte vidět, zažít, vyzkoušet...

Btw, poslal jsem si z iPhonu svůj první mejl :o)

Tag: Apple

Oni mi tuná sahajú na kult nejkultovatější! Zastavte to někdóóóó...

Tag: TV, film, názor

Asi o dva příspěvky níž odkazuji na - podle mě zajímavé - video, kde si malé dítě kdesi v Asii hraje s kobrou, která se ... no, chová jako kobra. Video mně přišlo e-mailem a jelikož se trošku snažím neplýtvat místem svého hostingu, tak ne až tak důležité věci věsím i jinam. Tohle video jsem si dal na svůj účet u Twango.com a dnes ráno mi přišel od provozovatelů Twanga docela zajímavý e-mail zhruba následujícího znění: Video bylo některým z uživatelů naší služby označeno jako nevhodné (flagged as inappropriate viewing). Pokud bude takto označkováno celkem pětkrát, bude automaticky smazáno.

Jasně, to video je trošku drsný, ale stejně mně to přijde pokrytecké. Internet, televize, gamesy atp. plné brutálností a pornografie a někdo si dá tu práci s tím, že utrácí svůj čas značkováním "nevhodných" videí a navíc tak označí něco, co třeba rodičům toho dítěte z inkriminovaného videa nepřijde vůbec divné. Třeba je to vesnice kdesi v Asii, kde lidé odjakživa s hady žijí v těsném sousedství a je třeba si od malička vštěpovat základy chování, zvykat si na hady atp. Nevěřím tomu, že by na záznamu bylo zachyceno cílené týrání, navíc když je jasně vidět, že to dítě si chce samo vyloženě hrát. Někdo má dementní barbínu s kabelkou, parukou, řasenkou, Kenem a zaručeně pravými vložkami od Mattela a někdo holt kobru. Kolik návyků tzv. "vyspělé euro-americké civilizace" by asi přišlo totálně nepochopitelných indonéskému rolníkovi?

Tak já jen tak, že nic není černobílé ...

PS: Takže se na to video rychle mrkněte, než dostane pět praporků! :o)

Tag: video, názor

Na nový ZEN Stone od firmy Creative mě už před pár dny upozornil známý, teď se vynořila spousta článků a informací o tomto výrobku. Jedná se o MP3 flashový přehrávač, který má být prý konkurencí iPodu Shuffle. OMFG! Já jsem celkem laik a technickým specifikacím moc nerozumím (a jsou mně ukradené, chci jen hezké a funkční věci a nezajímá mě, jak fungují), ale na první pohled je ZEN Stone děs a běs. Sice se uvádí, že bude stát polovinu toho co Shufflík, ale co z toho?! Vy byste si opravdu tuhle ohavnou plastovou věc koupili?

Vždyť to vypadá, jak něco od kolotočářů ze střelnice za 39,– (a lízátko k tomu dostanete zdarma)! A uvádět jako výhodu (!) to, že nepotřebujete iTunes...? Ehm, databázím čehokoliv pouze ve file manageru, si myslím, už opravdu odzvonilo a iTunes patří k tomu nejsofistikovanějšímu katalogizačnímu softwaru na hudbu, co existuje. A jen tak na okraj - Shuffle je menší, lehčí, vydrží hrát déle a přehraje více typů hudebních formátů. A dá se připnout svou geniálně jednoduchou klipsnou kamkoliv na oblečení. ZEN Stone si můžete strčit akorát tak do kapsy ... což je vlastně při tom, jak vypadá, docela výhoda :o) Ale ano, můžete si samozřejmě přikoupit nějaké obaly, věšáky, držáky apod.

Možná budu obviněn z nemístné propagace produktů firmy Apple, ale já si zkrátka nemohu pomoct. Obšlehnout úspěšný výrobek umí dokonale Číňani. Creative obšlehl iPod Shuffle a vylezlo z toho něco otřesně nekoukatelného s designem, který se může líbit akorát tak lidem s vkusem Michala Davida. Co si o tom myslíte vy?

Tag: iPod, názor

Přítelkyně mě k mému nedávnému svátku obdarovala parádním dárkem, ze kterého mám neskutečnou radost. Jde o kompletní trilogii Alois Nebel. Všechny tři díly - Bílý Potok, Hlavní nádraží a Zlaté Hory v jedné knize a navíc jako bonus alternativní konec.

Tuším, že spousta z vás nemá ponětí o co jde, tak následuje malé představení. Autory černobílého komiksu jsou Jaroslav Rudiš (možná znáte knihu Nebe pod Berlínem, za kterou získal Ortenovu cenu, Rudišovu kapelu U-Bahn nebo film Grandhotel, ke kterému napsal scénář) a Jaromír 99 (zpěvák a textař skupiny Priessnitz). Někteří z vás si mohli všimnout stripů tohoto komiksu v časopise Reflex, kde už nějaký čas vycházejí, a kde jsem se do příběhů ze zapadlých sudetských nádraží zamiloval i já.

Hlavní hrdina Alois Nebel je nádražák tělem i duší a občas vidí věci, které jiní nevidí, což ho mimo jiné přivede do psychiatrické léčebny. Spolu s ním procházíte různými příběhy podivných i obyčejných lidí, dostanete se do koncentračního tábora, mezi roztodivné existence na pražském Hlavním nádraží, do sovětských kasáren, ... Kulisou všech příběhů jsou Sudety v okolí Jeseníku, kraj s nelítostnou minulostí, kraj syrový jako lidé v něm a jejich osudy. A člověk po dočtení všech příběhů najednou vidí, jak malí jsme proti kolečku dějin, které se otáčí dál a dál podle svého ...

Černobílé kresby jsou natolik výmluvné a sugestivní, že když v knize prší (a to dost často), máte chuť roztáhnout deštník, a když probíhá pařba v nádražní hospodě, tak slyšíte cinkot půllitrů a cítíte tabákový dým ...

Báječná kniha! Doporučuji všem, kteří: a) mají rádi inteligentní komiks, b) mají rádi inteligentně a zajímavě podané lidské osudy, c) zajímají se o historii v netradičním balení, d) nade všechno milují dráhu nebo e) se nechali nalákat mou pseudorecenzí :o) Koho by zajímalo víc, tak šup na aloisnebel.com ...

Tag: názor, kniha

Do tohoto prcka jsem se zamiloval na první pohled hned poté, co jsem ho vybalil z obálky z USA a po pár dnech mé nadšení neopadá. Nádherný design, skvělý zvuk a funkce jen a přesně ty, které jsou (z mého pohledu) potřeba. A ta jednoduchost a elegance s jakou si ho ve vteřině připnete kamkoliv na oblečení ... no luxus! A po tom, co jsem zažil o víkendu si ho vážím dvakrát tolik.

Byli jsme u rodičů přítelkyně a její maminka dostala MP3 přehrávač značky Emgeton. A jelikož její generace přecejen není v používání počítačů a podobných technických záležitostí tak "na výši", požádala mě a Áju, jestli bychom jí přehrávač nezprovoznili a nenahráli tam nějaké písničky. Co se jevilo jako legrácka na pár minut (to je tak, když si zvyknete na uživatelskou přívětivost výrobků firmy Apple) se proměnilo v několikahodinový horor. Neskromně si o sobě myslím, že se v těchto věcech jakž takž orientuji, ale po šedesátém osmém přenastavování menu, hledání na dvacetkrát zanořených položek, nastavování nesmyslných funkcí, které běžný uživatel v životě nebude potřebovat atd., atd. jsme s přítelkyní oba blahořečili naše iPody. Ohavný "krabicoidní" design a těžkopádné ovládání jen dokreslovalo celkový dojem z famózního výrobku firmy Emgeton. O "souboji" s Windows Media Playerem raději pomlčím, když už máme henten Týden slušnosti.

Moje generace třicátníků si jistě vybaví, že i v 80. letech patřily audio kazety Emgeton k tomu nejhoršímu na trhu a letmé setkání s touto firmou po letech hovoří podobnou řečí ...

        

(Foto převzato z mp3store.cz a Apple.com)

Tag: iPod, názor

... aneb Malé a zcela zbytečné Machovo povzdechnutí

Taky vás tak ukrutně rozčilují moderní a hlavně dementní floskule? Všechno musí být „o něčem“. Běžkařské závody jsou hodně o kvalitě sněhu a o správném namazání lyží, jednání ve Sněmovně bude o ochotě některých poslanců ke kompromisu, divadelní hra je o přístupu režiséra a herců ...

Když slyším sportovního trenéra mluvit o tom, že „to dnes bylo hlavně o srdíčku“, tak mám nutkání se vyzvracet. A když dodá, že jeho lidičky šli tomu štěstíčku naproti, tak už regulérně kosím za sedačku. Prosatana, co nutí lidi mluvit jak kretény? Jen to, že je to zrovna in? ... trendy ... cool ... BLUÉÉÉÉ!!!

Tag: názor