"Lidé se dostanou do pekla jedině tehdy, když jsou do hloubi duše přesvědčeni, že si takový trest zaslouží. Nemohou se ovšem dostat do pekla, pokud o něm nikdy v životě neslyšeli. To vysvětluje, proč je tak důležité střílet misionáře na potkání."

Terry Pratchett - "Faust Erik"

...moderátorku Dobrého rána na ČT24:

„Na váš podivně mečivý, kozí hlas jsem si už jakž takž zvyknul, ale přestaňte se prosím pořád tak šíleně předklánět na té židli. Vždyť já co chvíli trnu strachy, že mně vypadnete z obrazovky do pokoje...“

Proboha, na tohle sku-teč-ně lidé chodí, platí za to a baví se u toho?! Já se sice snažím být maximálně tolerantní, zastávám názor, že ať si každý poslouchá (jí, pije, obléká, dělá, ...) co chce, dokud tím neomezuje mě, ale z tohoto mě opravdu mrazí. To už není ani zvrácená zábava typu "Eva a Vašek", tohle je čiré destilované esenciální ZLO. Bžunda bžundička, která vás uslzí k smrti... UFFF!!!

Tuhle perlu jsem objevil v jedné diskuzi v nejmenovaném e-shopu. Celá diskuze se týká objektivu Canon 70-200/4 L USM.

Chápete to? Někdo si koupí Canon 400D, k tomu tohle víc než slušný "elko" a ptá se na "červené oči"...?!? Ufff :o)

Byl jsem o víkendu fotit na jedné celkem zajímavé svatbě a ženich ("šéf a vrchní organizátor" kultury v našem městečku) měl jako hudební kulisu k venkovnímu svatebnímu obřadu (a večer byl i nečekaný mini-koncert) pozvánu jednu navýsost zajímavou kapelu, o jejíž existenci jsem doposud neměl ani tušení a jejíž hudba mě učarovala na první poslech! Trio dvou chlapů a jedné dívky (dvě kytary, jednou cello) si říká Model Bazaar a pokud vás oslovují jména jako Dave Matthews Band, Eddie Vedder, Porcupine Tree, Opeth a podobní, tak zbystřete smysly. Více informací o kapele, fotky, ukázky skladeb, texty atd., atd. najdete na níže uvedených odkazech... a já zase dávám iPoda do uší a jdu hltat. Velice chutná záležitost!

http://www.myspace.com/mbazaar
http://www.modelbazaar.com/
http://bandzone.cz/modelbazaar
http://www.last.fm/music/Model+Bazaar

Tak jsem si zase po čase udělal radost a zakoupil něco v mém oblíbeném e-knihkupectví u Kosmase. Volba tentokrát padla díky doporučení Jaroslava Rudiše v Reflexu na titul uvedený výše.

Jaromír Konečný emigroval počátkem 80. let do SRN a v této knize vzpomíná na 70. léta prožitá v ocelovém srdci republiky - Ostravě. Poutavé vyprávění pomocí ich-formy vás vtáhne do pochmurné atmosféry normalizačního bezčasí, ani nebudete vědět jak. Ale nebojte - nejedná se o nějaké zapškle politické dílko příslušníka tehdejšího disentu.

Konečný líčí hlavně běžný život "mániček a hašišů" v té době (mladší generace asi vůbec nebudou tušit, která bije)... příběh se proplétá mezi hospodami, mejdany a nekonečným souložením, ale i touhou po lásce, romantickými verši či vzdorem proti "rudým mravencům". A velmi sympatický je i ironický tón popisující "třetí kulturu" a zmíněný disent...

Na rovinu - knížka není pro útlocitné povahy. Jadrná ostravština řinčí sprostými slovy až to zvoní. Na druhou stranu si vůbec nemyslím, že tvrdý slovník by tady byl použit samoúčelně. Naopak - má zde své nezastupitelné místo a dotváří náladu děje.

Prostě knížka "dobra jak cyp", mohu ji jen a jen doporučit.

PS: A koho by ostravština chytla za srdce, tak může studovat slovník :o)

Kupoval jsem před nedávnem známému ručně dělanou pinholku od firmy Zero Image (mimochodem, krásná věcička z týkového dřeva!!!) a už poněkolikáté v poslední době zůstal balíček viset na celnici. Z Hong-Kongu do Prahy to jde 2–3 dny a pak člověk čeká pomalu týdny než může vítězoslavně třímat zásilku v rukou :o( Musíte potvrzovat všelijaké papíry, sdělení, prohlášení, serepetičky... mejlovat, faxovat. Do celního skladu v Praze se nemáte šanci dovolat, protože tam mají pro celou republiku jedno (slovy JEDNO!) telefonní číslo a tam volají denně stovky lidí.

Na druhou stranu chápu, že kvůli levnému dolaru se z toho musí celníci osypávat. Když jsem pak po několika dnech mluvil s paní z onoho skladu, tak říkala, že v současnosti odbavují třikrát (!) více zásilek než před Vánocemi. Takže celé tohle moje povzdechnutí berte jenom jako upozornění na současný stav věcí a pokud se teď někdy chystáte nakupovat přes internet v zahraničí, tak se jednak obrňte trpělivostí a druhak počítejte s tím, že clo a DPH budete platit na 90 %... "odchytávají" teď skoro všechno. Ale ruku na srdce – pořád se to vyplatí, že jo?! :o)

Dnes ráno jsem si cestou do práce všiml sloganu na brněnském obchodě iStyle na Svoboďáku:

No... ehm... já teda nevím, ale nepřijde mně to moc košer, takhle vy(zne)užívat reklamní slogan jiné firmy...

Samozřejmě nepředpokládám, že by teď 99 % z vás zařvalo nadšením. Tak naivní, abych si myslel, že tuhle téměř undergroundovou záležitost bude znát nějaký větší počet lidí, zase nejsem :o) Nicméně fanoušci kultovního komiksu budou asi hodně natěšeni. Pokud někdo vůbec neví, která bije, ať si odskočí k mé malé pseudorecenzi knižní trilogie.

No a právě včera udělila grantová komise Státního fondu na podporu a rozvoj české kinematografie celých 15 milionů korun na zfilmování tohoto díla! Produkovat film bude společnost Negativ, hlavní roli železničáře Aloise Nebela by měl ztvárnit Miroslav Krobot a ve filmu samozřejmě zazní muzika od Priessnitz (zpěvák a textař kapely Jaromír 99 je jedním z dvojice tvůrců komiksu).

Celkový rozpočet filmu by se měl pohybovat kolem 40 milionů a výše této sumy je převážně způsobena plánovanou, poměrně netradiční, metodou natáčení - tzv. rotoskopie. Při ní je natočen a sestříhán celý film obsazený skutečnými herci. Potom se na něj vrhne tým počítačových animátorů a jednotlivá políčka v podstatě obkreslí. Přitom dochází k určité míře abstrakce, hlavní rysy herců i nasvícení scén však zůstávají zachovány.

Premiéra je plánována na rok 2010 a já už se nemůžu dočkat. Asi půjdu po cca devíti letech zase jednou do kina...

Zdroje:
Aktualne.cz, E15.cz, Ikarie.cz

Debat kolem těchto dvou témat bylo v posledních dnech mraky. Já zhlédl (dokonce ve dvou reprízách) velice zajímavou debatu v pořadu ČT24 Před půlnocí s odborníkem z Vojenského historického ústavu Eduardem Stehlíkem. Pokud máte zájem o argumenty podložené vykreslení skutečnosti kolem násilného odchodu bratrů Mašínových z republiky, a také o zajímavé informace ohledně poúnorových komunistických čistek v armádě, pak vřele doporučuji zabrousit do videoarchívu České televize a na zmíněný pořad se podívat.

A až se dokoukáte, tak si přečtěte rozhovor s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem, abyste měli ten den už úplně zkažený. Jednu "perlu" z onoho interview si dovolím ocitovat:

"Byl únor 1948 komunistickým pučem?"
"Nebyl. Bylo to provedeno ústavní cestou, dokonce ústavnější, než byla takzvaná sametová revoluce v roce 1989."

No satan s náma a zlý pryč...!

Repro z dekomunizace.cz, akce Trikem proti komunismu, autor Hellik

Milujete Červeného trpaslíka? Jestli ano a doposud jste se nesetkali s knihou Kolonie, kterou má na svědomí Rob Grant (jeden z dvojice tvůrců zmíněného Red Dwarfa), nesmíte nyní váhat ani chviličku! Tohle je naprostá nutnost pro všechny opravdové milovníky tohoto trhlého humoru. Já prvně zakoupil všechny čtyři díly Trpaslíka v knižní podobě a po jejich druhém dočtení jsem věděl, že chci víc, víc... jen víc! Takže Colony byla jasná volba.

Kolonie se v podstatě Trpaslíkovi celkem podobá... taky se většina děje odehrává na obrovské kosmické lodi a taky celou dobu fandíte naprosto neschopnému, ale sympatickému chlapíkovi. Na palubě se nachází poslední zástupci lidské rasy, kteří mají osídlit nějakou planetu a pokračovat v zachování lidského rodu. Cestou se ale všechno seběhne poněkud "jinak"...

Některé postavy jsou naprosto fantastické a z puberťáckého kapitána Gwenta, "porno-kněze" Lewise nebo flagelantní náboženské fanatičky Peckové budete naprosto vyřízení :o) Stejně jako z různých hlášek a přirovnání, kterými se kniha jenom hemží:

"...pohybuje se s veškerou přesvědčivostí čerstvě zrozeného koloucha, který byl procpán mlýnkem na kávu a jehož pak znovu poskládal slepý hodinář s Parkinsonovou nemocí..."

Generační sága o zradě, pomstě a zářivě růžových ponožkách. Seženete např. u Kosmase.

Uff, tak jsem se konečně poprvé v životě (!) dokopal ke zhlédnutí tohoto kultovního filmu Stanleyho Kubricka a věřte - nelituji. Drsná sonda mezi zkaženou mládež bavící se "ultranásilím", úchylný jazyk, úchylné kulisy... megabrutal!

Ve zkratce... partička mladíků se baví násilím, dojde k vraždě (obrovským umělým penisem!!!), hlavní hrdina Alex jde do basy, přihlásí se do speciálního vládního programu na převýchovu delikventů, je "převychován" pomocí opravdu svérázné metody (neprozradím) a propuštěn. Shodou okolností se dostává zpět mezi lidi a na místa, kde řádil před uvězněním, ovšem nyní je již "trošku jiný".

Malcolm McDowell v roli Alexe je prostě "k zulíbání" a při vzpomínce na scény s bitím spisovatele a znásilňováním jeho manželky (přičemž si prozpěvuje letitý hit Singing in the Rain) nebo s olizováním boty po jeho "úspěšné převýchově" se vám bude svírat žaludek ještě hodně dlouho. Celý snímek je plný brutálního násilí a drsných sexuálních scén, takže jej rozhodně nelze doporučit slabším povahám. Vy ostatní, kteří milujete např. Natural Born Killers jako já, neváhejte ani vteřinu! Bomba!

Foto převzato z ceskatelevize.cz

Časopis TIME prohlásil Osobností roku Vladimíra Putina za to, že stabilizoval Rusko.

Prezidentský kandidát Jan Švejnar prohlásil, že ke KSČM je potřeba přistupovat jako k jakékoliv jiné politické straně.


No jak se říká: "Panejo."

Po prvotině Vernon Bůh Little, která mě nadchla, přichází DBC Pierre (vlastním jménem Peter Warren Finlay) s druhým dílkem - až surrealistickým románkem Ludmilina lámaná angličtina. Neuvěřitelné osudy ještě neuvěřitelnějších lidí posazené částečně do Londýna blízké budoucnosti a částečně do imaginární postsovětské republiky zmítané válkou. Satira, černý humor, cynismus, vulgární dialogy... to jsou hlavní esence této absurdní knihy plné neskutečných situací. Dovolím si zde ocitovat část předsádky, která vypovídá o mnohém:

"Bratři Heathovi se narodili jako siamská dvojčata a byli odděleni až po dlouhých letech. Nadále bydlí spolu a pokoušejí se žít jako ostatní lidé. Jeden z nich si v opilosti vyhlédne na internetu krásnou dívku odkudsi z Arménie a rozhodne se, že si ji přiveze do Londýna... Ve druhé dějové linii se ocitáme v "typické" nuzné vesnici; Ludmilin bratr prodá družstevní traktor, aby měl na vodku, dívka sama způsobí smrt svého dědečka, ale protože na jeho poukázky fasují chleba, raději jeho úmrtí zapřou. Ve chvíli, kdy se hrdinka setkává s oběma bratry, je země napadena sousední republikou..."

Knížku jsem opět přečetl jedním dechem a všem, které oslovují "ingredience" zmíněné výše ji můžu jen doporučit. Seženete např. u vydavatele. A na závěr jeden z mých oblíbených úryvků :o)

"Protože co nám kdy dali vegani? Pár písniček o vlasech. Pár receptů na tofu. Jezdí naším metrem, létají našimi letadly - a kašlou na to, co jim to udělá s čakrami. Postavil někdy nějaký vegan metro? Ne, mají moc práce se zapalováním svíček a pojídáním placenty."

:o) :o) :o)

Ve všední dny vstávám jednak ze zvyku a jednak kvůli dojíždění do zaměstnání celkem brzo, před šestou. Díky tomu mám možnost sledovat ranní vysílání, které se vysílá na ČT1, ČT24 a Nově. A to srovnání je skutečná lahoda...

Schválně si někdy zkuste přepnout mezi třemi zmíněnými stanicemi a sledovat ty rozdíly. A nejlépe rovnou v 6.00 hod. Na ČT24 vás uvítají dva milí, nevtíraví a seriózní profesionálové, následovaní neméně sympatickými sporťáky a „počasáky“ a v tomhle tónu se pak nese komplet celé vysílání nezávisle na aktuální moderátorské dvojici.

Bliknete na jedničku, kde se podivní „vesničani“ z Brna nebo Ostravy snaží o dementní vtípky a trapnost a jakási upocenost tečou z televize takovým proudem, že nestačíte měnit vandlíky. Obzvlášť výživné jsou v tomto směru paní Brindzáková a Polzerová. Jinak čest občasným výjimkám.

No a ve finále (už jen pro silné žaludky) můžete nakouknout na Nováky a jejich pitvoření, šklebení a hýkání. Kde na ČT1 tahají humor z paty, tam ve Snídani s Novou rovnou dolují hlubinný vrt. To jen moderátoři si myslí, že jsou vtipní… a nejsou. Velkou švandou až bžundou bývá např. „nenucené plkání“ moderátora(-ky) s takovým tím pohůnkem, co tam ve studiu sedí u komplu. Jinak mým osobním favoritem nebo spíš favoritkou a zároveň žhavou kandidátkou na titul Ušišlaný trapák roku 2007 je totálně "slaďounká" a nablblá Klára Doležalová (na fotografii vlevo :o)), ke které jsem si vypěstoval opravdu solidní averzi. A to je TA Klára, která druhdy celkem sympaticky asistovala Marku Ebenovi v „Anežce“. No, každému co jeho jest.

Tudíž zběsile mačkám to správné tlačítko na ovladači a šupem se vracím na jediné příjemné a informativní ranní vysílání a začínám každý pracovní den s profíky ze „čtyřiadvacítky“. Díkybohu za její existenci…

...a asi 15 minut si s ním hrál!!! Ale no tááák, na co hned nemyslíte?! Vždyť vám přece musí být jasné, že mluvím o iPhonu! :o)

Foto převzato z Apple.com

Přesně tak, v brněnském iStylu je k dispozici jeden kousek (8GB verze) a můžete si ho tam osahat a ozkoušet. A moje první dojmy? Jsem nadšen a vím, že si ho na 100 % koupím, jak jen to bude možné. Nádherná věcička s parádně intuitivním ovládáním. Trošku to bude asi chtít pocvičit psaní na elektronické klávesnici iPhonu, ale měl jsem z toho mnohem větší strach. Už po pár desítkách sekund byl cítit rapidní úbytek nechtěných ťuknutí na jiné písmenko a myslím, že bude stačit půlden a bude to naprosto v pohodě.

Listování obaly desek (Cover Flow), prohlížení fotek nebo videí, zobrazování informací, práce s prohlížečem nebo mejl klientem... vše prostě jedna báseň. Přirozené, jednoduché a znovu musím opakovat to slovo - intuitivní. Prostě si jen tak pohráváte s prstem na velkém displeji a posouváte kam co chcete. A ta vychytávka se zvětšováním a zmenšováním fotek nebo map roztažením dvou prstů od sebe nebo automatické otočení snímku při otočení telefonu... yeaahhh. Tohle prostě musíte vidět, zažít, vyzkoušet...

Btw, poslal jsem si z iPhonu svůj první mejl :o)

Oni mi tuná sahajú na kult nejkultovatější! Zastavte to někdóóóó...

Asi o dva příspěvky níž odkazuji na - podle mě zajímavé - video, kde si malé dítě kdesi v Asii hraje s kobrou, která se ... no, chová jako kobra. Video mně přišlo e-mailem a jelikož se trošku snažím neplýtvat místem svého hostingu, tak ne až tak důležité věci věsím i jinam. Tohle video jsem si dal na svůj účet u Twango.com a dnes ráno mi přišel od provozovatelů Twanga docela zajímavý e-mail zhruba následujícího znění: Video bylo některým z uživatelů naší služby označeno jako nevhodné (flagged as inappropriate viewing). Pokud bude takto označkováno celkem pětkrát, bude automaticky smazáno.

Jasně, to video je trošku drsný, ale stejně mně to přijde pokrytecké. Internet, televize, gamesy atp. plné brutálností a pornografie a někdo si dá tu práci s tím, že utrácí svůj čas značkováním "nevhodných" videí a navíc tak označí něco, co třeba rodičům toho dítěte z inkriminovaného videa nepřijde vůbec divné. Třeba je to vesnice kdesi v Asii, kde lidé odjakživa s hady žijí v těsném sousedství a je třeba si od malička vštěpovat základy chování, zvykat si na hady atp. Nevěřím tomu, že by na záznamu bylo zachyceno cílené týrání, navíc když je jasně vidět, že to dítě si chce samo vyloženě hrát. Někdo má dementní barbínu s kabelkou, parukou, řasenkou, Kenem a zaručeně pravými vložkami od Mattela a někdo holt kobru. Kolik návyků tzv. "vyspělé euro-americké civilizace" by asi přišlo totálně nepochopitelných indonéskému rolníkovi?

Tak já jen tak, že nic není černobílé ...

PS: Takže se na to video rychle mrkněte, než dostane pět praporků! :o)

Na nový ZEN Stone od firmy Creative mě už před pár dny upozornil známý, teď se vynořila spousta článků a informací o tomto výrobku. Jedná se o MP3 flashový přehrávač, který má být prý konkurencí iPodu Shuffle. OMFG! Já jsem celkem laik a technickým specifikacím moc nerozumím (a jsou mně ukradené, chci jen hezké a funkční věci a nezajímá mě, jak fungují), ale na první pohled je ZEN Stone děs a běs. Sice se uvádí, že bude stát polovinu toho co Shufflík, ale co z toho?! Vy byste si opravdu tuhle ohavnou plastovou věc koupili?

Vždyť to vypadá, jak něco od kolotočářů ze střelnice za 39,– (a lízátko k tomu dostanete zdarma)! A uvádět jako výhodu (!) to, že nepotřebujete iTunes...? Ehm, databázím čehokoliv pouze ve file manageru, si myslím, už opravdu odzvonilo a iTunes patří k tomu nejsofistikovanějšímu katalogizačnímu softwaru na hudbu, co existuje. A jen tak na okraj - Shuffle je menší, lehčí, vydrží hrát déle a přehraje více typů hudebních formátů. A dá se připnout svou geniálně jednoduchou klipsnou kamkoliv na oblečení. ZEN Stone si můžete strčit akorát tak do kapsy ... což je vlastně při tom, jak vypadá, docela výhoda :o) Ale ano, můžete si samozřejmě přikoupit nějaké obaly, věšáky, držáky apod.

Možná budu obviněn z nemístné propagace produktů firmy Apple, ale já si zkrátka nemohu pomoct. Obšlehnout úspěšný výrobek umí dokonale Číňani. Creative obšlehl iPod Shuffle a vylezlo z toho něco otřesně nekoukatelného s designem, který se může líbit akorát tak lidem s vkusem Michala Davida. Co si o tom myslíte vy?

Přítelkyně mě k mému nedávnému svátku obdarovala parádním dárkem, ze kterého mám neskutečnou radost. Jde o kompletní trilogii Alois Nebel. Všechny tři díly - Bílý Potok, Hlavní nádraží a Zlaté Hory v jedné knize a navíc jako bonus alternativní konec.

Tuším, že spousta z vás nemá ponětí o co jde, tak následuje malé představení. Autory černobílého komiksu jsou Jaroslav Rudiš (možná znáte knihu Nebe pod Berlínem, za kterou získal Ortenovu cenu, Rudišovu kapelu U-Bahn nebo film Grandhotel, ke kterému napsal scénář) a Jaromír 99 (zpěvák a textař skupiny Priessnitz). Někteří z vás si mohli všimnout stripů tohoto komiksu v časopise Reflex, kde už nějaký čas vycházejí, a kde jsem se do příběhů ze zapadlých sudetských nádraží zamiloval i já.

Hlavní hrdina Alois Nebel je nádražák tělem i duší a občas vidí věci, které jiní nevidí, což ho mimo jiné přivede do psychiatrické léčebny. Spolu s ním procházíte různými příběhy podivných i obyčejných lidí, dostanete se do koncentračního tábora, mezi roztodivné existence na pražském Hlavním nádraží, do sovětských kasáren, ... Kulisou všech příběhů jsou Sudety v okolí Jeseníku, kraj s nelítostnou minulostí, kraj syrový jako lidé v něm a jejich osudy. A člověk po dočtení všech příběhů najednou vidí, jak malí jsme proti kolečku dějin, které se otáčí dál a dál podle svého ...

Černobílé kresby jsou natolik výmluvné a sugestivní, že když v knize prší (a to dost často), máte chuť roztáhnout deštník, a když probíhá pařba v nádražní hospodě, tak slyšíte cinkot půllitrů a cítíte tabákový dým ...

Báječná kniha! Doporučuji všem, kteří: a) mají rádi inteligentní komiks, b) mají rádi inteligentně a zajímavě podané lidské osudy, c) zajímají se o historii v netradičním balení, d) nade všechno milují dráhu nebo e) se nechali nalákat mou pseudorecenzí :o) Koho by zajímalo víc, tak šup na aloisnebel.com ...

Do tohoto prcka jsem se zamiloval na první pohled hned poté, co jsem ho vybalil z obálky z USA a po pár dnech mé nadšení neopadá. Nádherný design, skvělý zvuk a funkce jen a přesně ty, které jsou (z mého pohledu) potřeba. A ta jednoduchost a elegance s jakou si ho ve vteřině připnete kamkoliv na oblečení ... no luxus! A po tom, co jsem zažil o víkendu si ho vážím dvakrát tolik.

Byli jsme u rodičů přítelkyně a její maminka dostala MP3 přehrávač značky Emgeton. A jelikož její generace přecejen není v používání počítačů a podobných technických záležitostí tak "na výši", požádala mě a Áju, jestli bychom jí přehrávač nezprovoznili a nenahráli tam nějaké písničky. Co se jevilo jako legrácka na pár minut (to je tak, když si zvyknete na uživatelskou přívětivost výrobků firmy Apple) se proměnilo v několikahodinový horor. Neskromně si o sobě myslím, že se v těchto věcech jakž takž orientuji, ale po šedesátém osmém přenastavování menu, hledání na dvacetkrát zanořených položek, nastavování nesmyslných funkcí, které běžný uživatel v životě nebude potřebovat atd., atd. jsme s přítelkyní oba blahořečili naše iPody. Ohavný "krabicoidní" design a těžkopádné ovládání jen dokreslovalo celkový dojem z famózního výrobku firmy Emgeton. O "souboji" s Windows Media Playerem raději pomlčím, když už máme henten Týden slušnosti.

Moje generace třicátníků si jistě vybaví, že i v 80. letech patřily audio kazety Emgeton k tomu nejhoršímu na trhu a letmé setkání s touto firmou po letech hovoří podobnou řečí ...

        

(Foto převzato z mp3store.cz a Apple.com)

... aneb Malé a zcela zbytečné Machovo povzdechnutí

Taky vás tak ukrutně rozčilují moderní a hlavně dementní floskule? Všechno musí být „o něčem“. Běžkařské závody jsou hodně o kvalitě sněhu a o správném namazání lyží, jednání ve Sněmovně bude o ochotě některých poslanců ke kompromisu, divadelní hra je o přístupu režiséra a herců ...

Když slyším sportovního trenéra mluvit o tom, že „to dnes bylo hlavně o srdíčku“, tak mám nutkání se vyzvracet. A když dodá, že jeho lidičky šli tomu štěstíčku naproti, tak už regulérně kosím za sedačku. Prosatana, co nutí lidi mluvit jak kretény? Jen to, že je to zrovna in? ... trendy ... cool ... BLUÉÉÉÉ!!!