Bystřicko je v těchto místech opravdu moc pěkné… čisté lesy, krásné rozkvetlé jarní louky, pastviny, potoky… a celkem slušný kopce :o) V Pivonicích už toho máme poměrně dost, takže se ani nejdem podívat na zříceninu Zubštejn po půlkilometrové odbočce. Je hrozný dusno, pod mrakem a blbě se dýchá. Nad krajinou visí jakýsi podivný opar, slunko je na obloze jak za difuzérem, takže tentokrát ani moc nefotím.

Přes Jahodnou scházíme do Štěpánova, kde jsme už před pár lety v místní hospodě baštili. Hospoda je tady pořád, navíc pěkně opravená a se zahrádkou. Bohužel zjišťujeme, že potřebujeme chytit jeden vlak z Nedvědice a moc času nám nezbývá. Takže pivko a kofola v nás jen zasyčí a mažeme jak o závod do Nedvědice. Cestu ani nevnímám, hlava mně třeští a nohy tentokrát bolí jak čert. Ona je navíc ta červená ze Štěpánova do Nedvědice z větší části pěkně hnusná, skoro pořád po silnici :o(

Na nádraží docházíme s „jazykem na vestě“ asi 10 minut před odjezdem, odměňujeme se narychlo koupeným ledovým pitím a zmrzkou a fičíme k domovu. No… nějak to tentokrát holt nesedlo. Jeden z méně povedených výletů – prostě jak se říká „není každý den posvícení“. Nicméně Bystřicko skrývá hodně pěkná místa a k Vírské přehradě máme v plánu se ještě vrátit.

FOTOGALERII Z VÝLETU NAJDETE ZDE!!!