Jary, předej tu zprávu Karlovi Novákovi

Tak, tak, máme tu moje další češtinářské povzdechnutí, které (jak jste z titulku jistě vytušili) se bude týkat jmen.

Jari, Andri, Šári vs. Jary, Andry, Šáry

Upřímně řečeno, nikdy mě nenapadlo PROČ tomu tak je, ale vždycky jsem automaticky na konci této domácí podoby křestních jmen psal měkké i. To ypsilon mě tam strašně bilo do očí, i když před ním stojí navýsost tvrdá souhláska :o) Když mě ale kolegyně v práci začala bombardovat emaily a IM zprávami, kde z mého jména v této „žoviální“ podobě trčelo na konci právě tvrdé y, jal jsem se zapátrat, jak to skutečně je. Nebudu to dál prodlužovat, co si o tom myslí jazykozpytci z ÚJČ, si můžete přečíst tady a já budu dál psát na konci vždy měkké i (a vám bych si to dovolil doporučit také).

…ovi …ovi

Tenhle nešvar byl velmi oblíbený na pionýrských táborech při předávání diplomů :o) Diplom za běh na 100 metrů Františkovi Karáskovi… ufff, hrozný mor :o) Prosím vás, v případě, že příjmení bude končit ve třetím pádě na koncovku -ovi, tak stejnou koncovku v žádném případě nepoužívejte i ve jméně před ním stojícím. Tam pak patří koncovka -u, tedy …diplom Františku Karáskovi. Což ovšem neznamená, že tvar Františkovi je bezpodmínečně špatně a nelze ho použít! Pokud bude stát jméno samo o sobě nebo se Franta bude příjmením jmenovat třeba Malý, tak není problém a dokonce si můžete i vybrat: Františkovi MalémuFrantišku Malému – obojí je správně.

PS: Když jsme u těch jmen, tak jsme nedávno v diskuzi na Grafice řešili správný zápis složených příjmení žen (Slavěna Čápová-Papoušková) a………… nic jsme nevyřešili :o))) Kdo má zájem, může číst zde.

blog comments powered by Disqus
© 2005–2018 Mach Napište mně