Ideální rodina

Celkem vtipně sepsaný článek o tom, jak z nás svět reklamy dělá úplné blbce.

Marc Adamus - takhle fotí profík

Když je co fotit, a když se to umí, tak to nemůže dopadnout jinak :o) Excelentní krajinářská fotografie...

Camouflage Photography

Svérázná fotografická „disciplína“ a naprosto geniální ukázky dvou autorů - Číňana Liu Bolina a Holanďanky Desiree Palmen.


Foto Liu Bolin

Tag: zajímavost, odkazy, foto

Před nedávnem jsem se doslechl o firmě 24print.cz, která prý tiskne velmi levně a ve velmi dobré kvalitě fotografie (ale také plakáty, kalendáře, vizitky, ...). Internetová diskuze je věc jedna, vlastní zkušenost věc druhá :o)

Tudíž jsem neváhal a najel na jejich firemní web. Pohled na ceník mně skutečně překvapil, kde jinde vám udělají A4ku od jednoho kusu za pětku a A3 za dvacku? Ale cena bez kvality je k ničemu. Takže jsem vybral pár fotek a přes jejich webové rozhraní objednal k vytištění na formát A4. Fotky jsem vybíral schválně takové, aby na nich byly i velké jednolité plochy, i spousta drobných detailů, některé jsem nechal tisknout barevně, některé černobíle, některé lesk, některé pololesk.

Do pěti dnů od zaplacení byla zásilka doma a velmi vyzdvihnout musím způsob zabalení. Fotky samotné v průhledné košilce (s přiloženou fakturou) a to celé ve velmi tvrdých papírových deskách (obálce) s moc příjemným způsobem otevírání. Oproti všem těm šíleně zafačovaným balíkům, které mně chodí z mých nákupů na Aukru, eBayi apod. byla čirá radost tohle otevírat :o)

S celkem velkým napětím jsem fotky vybalil a nestačil zírat. Drobné detaily pěkně prokreslené, velké plochy čisté, bez jakýchkoliv fleků a artefaktů, černobílé snímky jsou SKUTEČNĚ černobílé, barevnost naprosto v pohodě. Lesklá 250gramová křída je krásná, pololesklá (obzvlášť na čb fotkách) ještě hezčí. Prostě jsem byl skutečně nadšen. Jediné co mě štve, že u nich netisknu už dávno - ten poměr cena/výkon je famózní a já vám můžu s klidným srdcem firmu 24print.cz vřele doporučit. A kdyby se přece jen vyskytl nějaký problém, tak dle referencí ostatních zákazníků přistupuje firma k reklamacím velmi zodpovědně a vždy se snaží maximálně vyjít klientovi vstříc.

PS: A nyní si můžete do 14. 2. vytočit k těm báječným cenám ještě slevu na jejich Kole štěstí.

Na závěr pro jistotu prohlašuji, že s výše zmíněnou firmou nemám skutečně nic společného, a že tento článek není žádnou skrytou reklamou.

Tag: foto, tip

Dávková změna velikosti fotek pomocí akce je jistě velmi využívanou záležitostí hlavně při tvorbě zmenšenin či náhledů pro webové galerie apod. Následující řádky nemají za úkol se hlouběji zabývat ani tvorbou takové galerie a dokonce ani postupem při vytváření akcí a dropletů. Pokud tyto informace potřebujete, pohledejte buď v nápovědě programu nebo jinde na internetu.

V tomhle článku bych vám chtěl pouze ukázat jednu malou „fintu“, kterou využijeme při zmenšování obrázků v akci. Představte si záplavu fotek, každá je jinak velká a některé jsou orientovány horizontálně (na šířku) a některé vertikálně (na výšku). A nyní chceme ze všech těchto obrázků udělat náhledy o velikosti delší strany řekněme 600 obrazových bodů.

Při nahrávání akce s klasickými postupy transformace nevystačíme a jediným řešením je nachystat si akce dvě - jednu pro obrázky horizontální a jednu pro vertikální. ANEBO! Anebo začlenit do akce skript Fit Image, který máte nachystaný ve vašem Photoshopu, aniž o tom možná víte.

Na místě akce, kde má dojít ke zmenšení fotky zvolte Soubor > Skripty > Procházet a vyhledejte následující cestu .../Adobe Photoshop/Přednastavení/Skripty/Fit Image.jsx.

Do obou polí zadejte vámi zvolený rozměr (my jsme si pro příklad řekli 600 px), potvrďte a dokončete nahrávání akce.

Nyní je úplně jedno, jestli tuto vaši akci pustíte na fotku, která je na šířku nebo na výšku, vždycky z ní vypadne výsledný (nezdeformovaný!) obrázek o delší straně 600 obrazových bodů.

Tag: Photoshop, tip, DTP, foto, grafika, tutoriál

Nafotil jsem si nějaká „vodní pozadí“ pro strýčka příhodu, takže pokud byste náhodou měli zájem, tak dva kousky nabízím ke stažení zdarma v plném rozlišení. Můžete je používat i ke komerčním účelům, jenom je samozřejmě zakázáno je dále prodávat ;o)

Tag: foto, free

Na níže zmiňované vycházce kolem Ivančic vznikla i dvě panoramata. Jedno ukazuje Letkovice a Ivančice pohledem z kopce Hlinek, druhé bylo pořízeno u rybníků mezi Letkovicemi a Řeznovicemi. Na větší rozlišení fotek se dostanete buď přes subgalerii Panorama nebo si klikněte na tyhle náhledy:

Tag: foto, panorama

Počasí je letos v zimě jak na houpačce, jeden týden nám mrznou ušiska a druhej se dá po obědě vyjít ven v tričku. O vánočních svátcích jsme byli navštívit manželčiny rodiče v Ivančicích, a jelikož v sobotu bylo po čertech hezky, tak jsem vypadl na špacír s foťákem.

Výhled z mého oblíbeného kopce Hlinek byl impozantní, u polozamrzlých rybníků mezi obcemi Letkovice a Řeznovice bylo překrásně, slunce a stromy odrážející se v hladině Jihlavky neměly chybu... Kdo má zájem se mrknout na šestatřicetipoložkovou fotosérii, tak ať zabrousí do fotogalerie na Série nebo klikne na následující ukázkový snímek.

Tag: foto, fotosérie

Stejně jako loni, tak i letos přináší BigPicture.com výběr jejich nej- fotografií z právě končícího roku. Zveřejňují to tam na třikrát, tak si nezapomeňte prohlédnout všechny tři série...

Tag: foto, fotosérie, zajímavost, odkazy

Stejně jako v předchozích letech proběhl i letos v předvánočním čase na zámku v Rosicích u Brna tradiční vánoční jarmark.

Klikněte na náhled pro vstup do fotogalerie

Popíjela se medovina, punč a svařák, zněla „středověká“ hudba v podání kapely Weytora, koupit jste si mohli sladkosti, hrníčky, betlémy, pravé kožešiny a další podobné zboží, na plechu se pekly echt placky a mazaly se povidlím, rytíři ze skupiny Taranis se mydlili hlava-nehlava o svou čest, sníh se drobně snášel, kosa jak v Rusku… ej, dobře nám bylo :o) Kdo má chuť se aspoň zpětně a na dálku zúčastnit, nechť ráčí nahlédnout do fotogalerie na šedesátku černobílých snímků...

Klikněte na náhled pro vstup do fotogalerie

Tag: foto, fotosérie, ostatní

Poslední říjnovou sobotu se na návsi v Babicích u Rosic konala veřejná zabijačka a jelikož to máme od nás kousek, bylo hezky a masožraví jsme oba s Ájou jak vlci, tak proč se neprojít :o) Na akci jsme bohužel z časových důvodů mohli zůstat jen poměrně krátkou dobu, takže fotograficky zdokumentovanou mám jen úvodní část, což znamená spaření a škrábání štětin, oddělení a naporcování hlavy, zavěšení na trojnožku, vyvržení vnitřností a rozpůlení těla čuníka. Pak už jsme bohuželi museli mazat, ale i tak na to budeme rádi vzpomínat. Pan řezník byl mistr svého řemesla a byla radost se dívat, jak mu jde práce od ruky a s jakou chutí ji dělá.

Škoda, že u stánků, kde se prodávaly vepřové dobroty z několika pašíků poražených den předem, byly takové fronty, že bychom tam stáli snad ještě teď. Takže domů jsme dorazili sice bez výslužky, zato přesvědčeni o pravdivosti a nádheře legendární věty pana Hanzlíka ze Slavností sněženek: „...když se pan farář ptal, jaké jsou největší katolické svátky, tak sem řek, když je zabité prase.“

V doprovodné fotosérii najdete skoro šedesát snímků, stačí kliknout ZDE nebo na náhledovou fotku výše nebo se projít do sekce Série v mojí fotogalerii. Přemýšlel jsem o barevnosti fotek... barevnou klasiku jsem zavrhl jako nudnou, v černobílé škále nevynikly zajímavé barvy zabijačky (krev apod.), takže jsem se nakonec uchýlil k jakémusi retro-tónu. Může se vám to nelíbit, můžete s tím i nesouhlasit, ale to je v podstatě tak všechno, co s tím můžete dělat :o)

A malá douška na závěr: Pokud jste přecitlivělý městský jedinec, jehož jediné setkání s přírodou a rurální živočišností spočívá v tom, že jste kdysi srazil svým Volvem ovci, případně si myslíte, že vepřové řízky rostou v Tesku rovnou z mrazáku a není kvůli nim potřeba nic zabíjet anebo jste stoupencem bezmasé stravy a zabíjení zvířat pro maso se vám protiví z principu, pak prosím do odkazované fotogalerie raději nevstupujte.

Tag: foto, fotosérie

Procházeli jsme se tuhle s Ájou jedním nádherným podzimním úsvitem na konci října... na trávě namrzlá mlha, nasvícené stromy s barevným listím, modrá obloha, první paprsky... romantika jak noha :o) Jestli máte chuť, tak mrkněte na pár fotek.

Tag: foto, fotosérie

Pětice přírodních detailů přibyla do sekce Makro II. a celkem čtyřicítku nových snímků z podzimního lesa najdete v kategorii Příroda VII. Slunce sice zase nesvítilo, zato byla pěkná mlha :o) Tak když budete mít chuť, tak se mrkněte...

Tag: foto

Malinko jsem pozměnil sekci Panorama ve fotogalerii tím, že po rozkliknutí velkého náhledu je tento na černém pozadí a v bílém rámečku. Myslím, že to působí trošku lépe než předtím...

Tag: panorama, foto

Na-pros-tá bomba!!! Lidská fantazie je bezbřehá a tenhle nápad je prostě geniální :o) Víc neprozradím, podívejte se sami.

Thnx Onehalph!

Tag: grafika, foto, odkazy, zajímavost, ostatní, vtip

Túúúze povedený večírek proběhl v pátek 16. října v našem městečku. V rámci oslav 750 let od první zmínky o Rosicích se konal koncert v titulku uvedených kapel, takže jsme zašli trošku „popařit“ a já i zafotit.

Model Bazaar miluju a už jsem o nich tady párkrát psal. Tentokrát jsem se konečně seznámil i osobně se zpěvákem a kytaristou Radkem Malým... sympatický člověk (zdravím ;o)). V jedné skladbě měli i hostující klavíristku a představili i jednu novinku. Srdce mně zase nejvíc zaplesalo u mých megaoblíbených What's Better a Chocolate.

Jako druzí na to doslova a dopísmene vlétli Čankišou a byla to opravdu šou jako blázen. Tahle muzika vás nenechá na vteřinku v klidu a rytmy dávného lidu Čanki si v pár vteřinách podmanily celý sál. Celá kapela se hraním neuvěřitelně bavila a hustila svou osobitou verzi ethno-world music do lidí s intenzitou kyslíkového hořáku olizujícího nedobytnou pokladnu.

Následovalo poněkud dramaturgicky nevychytané zklidnění v podobě Blue Smoke Band. Dobře zahraná a zazpívaná (sic!) bluesová muzika se do tohoto večera hodila asi jako gumová kačenka do třetihor a drtivá většina lidí utekla ze sálu k občerstvení rychleji než Kubiška z čínské restaurace.

To už se ale na pódiu pomalu chystají „skoromístní“ a v regionu velmi oblíbení Mashy Muxx. Osobně sice jejich nadžánrovou muziku rozkročenou nad škatulemi s tituly jako crossover, rock-metal, HC, jazz, ... nemám naposlouchanou, ale na pódiu mají šťávu a drajv a to bylo kolem půlnoci pro všechny v sále to nejdůležitější. V jedné skladbě se ke kapele připojil na pódiu již zmíněný Radek z Model Bazaar a bylo to perfektní oživení.

Finále večírku snad ještě obstaral nějaký DJ, ale to už jednak není hudba pro moje uši a druhak i těch piv bylo v tu chvíli ve mně až-až :o) Takže nezapomenout foťák a tradáá k domovu. Ono to tedy popravdě nějaké extra „tradáá“ nebylo, ale to už je jiný příběh :o)))

FOTOGALERII Z KONCERTU NAJDETE ZDE!!!

Tag: hudba, foto, fotosérie

Kousek níž jsem tady vyslovil přání, že bych si aspoň jednou letos rád zafotil podzimní les v pěkným světle. V sobotu sice byla spíš tma než pěkný světlo, ale i tak jsem do lesa na chvilku s foťákem vyrazil :o) A řeknu vám, že takový les po dešti, s mírnou mlhou a příšeřím má taky svoje kouzlo. Tlející listí vonělo jako hrom, absolutní ticho a bezvětří, nikde ani noha... parádní vycházka! Jestli se chcete „projít se mnou“, tak si buď zajeďte do příslušné sekce fotogalerie nebo klikněte na následující fotku a za ní je pro vás připravena asi padesátipoložková fotosérie...

Tag: fotosérie, foto

...a já jen tajně doufám, že se aspoň jednou za dobrého světla dostanu s foťákem někam ven. Škoda, že to nádherné barevné listí vydrží na stromech jen takovou chvilku. Mrkněte se, jak parádně zachytili tohle roční období fotografové renomovaných agentur... krásný set fotografií přináší opět můj oblíbený fotoblog Bigpicture.

Tag: foto, odkazy

Jak zmiňuji v předchozím příspěvku, byl jsem si zafotit za úsvitu na Mohelenské hadcové stepi. Samozřejmě jsem neodolal a nacvakal zase nějaký ten materiál na spojování do panoramat. Nakonec z toho jsou čtyři kousky (jeden 180stupňový!), které najdete buď v příslušné sekci fotogalerie anebo si velké náhledy (3500-4000 px po delší straně) zobrazte klikem na následující zmenšeniny...

Tag: foto, panorama

Na státní svátek v pondělí 28. října jsme si s Ájou udělali po čertech romantické ráno :o) Vstávali jsme za tmy, narychlo polkli nějakou snídani a frčeli do Mohelna, pokochat se východem slunce nad hadcovou stepí. Zima teda byla po ránu nečekaná a poprvé mně letos mrzly prsty na foťáku, ale byla to paráda! Nikde ani živáčka, obloha jak vymetená, v údolí Jihlavky pod náma se válely chuchvalce ranních mlh... první paprsky nasvěcovaly chladicí věže Jaderné elektrárny Dukovany... prostě romantika jako hrom :o)))

Kdybyste měl někdo zájem si s náma aspoň přeneseně ono ráno prožít, tak je vám k dispozici menší fotosérie. Snad se mně tu atmosféru alespoň částečně podařilo zachytit...

Pro zobrazení fotosérie klikni na náhled

Tag: foto, fotosérie, cestování

Při jedné dopolední procházce po břehu Jihlavky vzniklo pár snímků, které jsem se rozhodl sdružit do jedné fotosérie. Místy je to trošku abstraktní, tak doufám, že vás to neodradí :o)

Pro zobrazení fotosérie klikni na náhled

Tag: foto, fotosérie

Rovnou třicítku nových záběrů najdete v sekci Příroda VII.

Devět novinek na vás čeká v galerii Makro II.

Jedna blbina přibyla v šuplíku Ostatní a dva záběry kostela sv. Jakuba v Ivančicích v protisvětle najdete ve fotogalerii Architektura.

Tag: foto

V sekci Panorama přibyla jedna slepovačka z mého rodného městečka... pohled na kopec Bučín a sousední obec Tetčice v končícím létě. Kdo se chce mrknout na 3500px velkou verzi, nechť ráčí kliknout na tento náhled...

Tag: foto, panorama

Tak jsem si byl zase po čase zablikat... Tak kdyby se náhodou chtěl někdo mrknout, tak asi třicet nových fotek je v nově zřízené galerii Příroda VII. a nějaký motýl a moucha s kovovým zadkem na vás čekají v sekci Makro II.

Tag: foto

O příspěvek níže se zmiňuji o našem výletu do Javorníků. Jak píši, počasí nebylo focení moc nakloněno, ale aspoň jedno panoramátko jsem nakonec mezi Kohútkou a Vrančí nacvakal. Je to slepenec z pěti fotek snímaných na výšku a kdo má zájem, tak velkou verzi o délce 3500px najde buď v příslušné sekci fotogalerie nebo si může kliknout na následující náhled...

Tag: foto, panorama

Promiňte mi ten bulvární titulek, ale fotografie (montáže? manipulace?) a obrazy Číňana Zhang Penga mě teda dostaly! Jeho styl je úžasný a má neskutečnou atmosféru. Dcerku (kdybych nějakou měl) bych s ním ale asi na procházku samotnou nepustil :o)))

Foto Zhang Peng

Tag: foto, grafika, zajímavost, odkazy

Martin Lán na svém famózním webu rapidweaver.cz upozorňuje na další šablonu pro plugin RapidAlbum s názvem PrettyPhoto. Krásný (jak říká Martin) klon lightboxu... uživatelé RW by neměli váhat. A je zdarma...

Tag: RapidWeaver, plugin, free, foto

Na baráku by sice bylo o uplynulém víkendu co dělat, ale když jsem viděl předpověď počasí, tak bylo rozhodnuto ve vteřině – ženo, jedem ven! Během pátku se rychle naplánovalo kudy kam a v sobotu ráno už to s Ájou svištíme vlakem směr Nové Město na Moravě. V cíli jsme po desáté, dáváme ještě kafčo na nádru a jdem na to. Počasí je přesně podle předpovědi excelentní, teplota kolem 26 °C, mírný větřík, modré nebe s úžasnými krajinářskými mraky - prostě paráda!

Procházíme novoměstskou část Maršovice s velice pohlednou Maršovskou rychtou a konečně vycházíme do polí a luk. Krajina je tady naprosto úžasná, pastviny a louky se střídají s remízky a krásnými čistými jehličnatými lesy, žádný extrémní kopec, sem tam malá vesnička nebo pár chalup o samotě - nádhera. Pokud se chcete jen tak courat po polních cestách, polehávat po mezích, zobat maliny a borůvky a podobně si v klidu užívat letní pohodu, tak tenhle kraj berte jako jednu z možností...

V obci Studnice odbočujeme směrem na ves s kouzelným názvem Odranec. Pokecáme se stádem krav a přes krásný les si to štrádujeme dál. V Odranci chvilku kufrujeme, ale nakonec je správná značka nalezena a míříme po modré směrem k Bohdalci. Nad vesnicí dáváme ještě jednu z příjemných přestávek, kdy si jen tak ležíme ve stínu stromu v trávě na mezi, za zády nám šumí dozrávající obilí, slunce prosvítá mezi listy nad hlavou... neskutečná pohodička... léto jak má být...

Po mírném, ale táhlém kopečku přes louku stoupáme k Bohdalci, což je jedna z mnoha skal a skalek ukrytých v místních lesích a následně sestupujeme voňavými smrčinami do Sněžného. Dáváme oběd a já po dlouhé době zkouším ochutnat Bernarda. Ufff, sorry pane Bernard, ale můžete bojovat proti „europivu“ jak chcete a místo klasické pasterizace používat mikrofiltraci, ale moje chuťové buňky si nezískáte.

Ze Sněžného jsme podle plánu měli ještě mazat přes Devět skal až do Svratky, ale padá rozhodnutí na změnu s novým cílem dnešní cesty – kemp Milovy. Co se budeme honit, když si můžeme dělat, co chceme a nikdo nás přece do ničeho nenutí, no ne? Takže se v klídku couráme po červené mezi poli a loukami nad Sněžným a po malém lehárku s krásným výhledem do kraje, vyšlapáváme jeden z mála kopců směrem k Drátenické skále. Moc pěknej „šutrák“ uprostřed smrkového lesa, na kterém zrovna zkouší svůj um několik horolezců. Chvilku koukáme a pak už scházíme pomalu po zelené do kempu.

Kemp Milovy u Milovského rybníka je sice poměrně velký a rozlehlý, lidí je tu celkem dost, ale není to nic strašného, co by nám nějak extrémně vadilo. Takže si obcházíme rybník, vyhlížíme místo k dnešnímu přenocování a šup na terasu jedné z místních restaurací na pár zasloužených orosených odměn po celodenním šlapání :o) Kolem půlnoci sebou jdem plácnout jen tak pod širák na louku za posledním barákem a musím teda přiznat, že v noci pěkně klepu kosu. Ještěže na nás hned po východu pěkně svítí sluníčko, které nás trochu rozehřívá. Špetka ranní hygieny a jdem do kempu na ranní kávičku. Otevřeno má v tuhle brzkou hodinu akorát dřevěná bouda u recepce a řeknu vám, že takovou „dobrotu“ už jsme dlouho nepili! Tohle kafe by bylo schopno prorazit stěnu a způsobit cévní potíže i mrtvé lišce. Skoro celý je vylíváme, dělám pár fotek ranního rybníka a vydáváme se radši na cestu.

Sluníčko je dneska celej den za takovým divným oparem, takže na fotky krajinek to moc není. Ale na druhou stranu není aspoň takovej pařák a dobře se šlape. Jdem kousek po silnici směrem na Křižánky a následně odbočujeme do lesa a vycházíme kopec na Čtyři palice. Odtud scházíme lesem a přes louky do Březiny a přes kopec k Drašarově lípě a po silničce do Pusté Rybné. Tenhle kraj už dobře známe, protože jsme tady byli na jarním výletě v roce 2006, kdy jsme v dubnu hrubě podcenili možnost pozůstatků zimní sněhové nadílky a brodili se závějemi skoro po pás :o) Dodneška na to moc vzpomínáme a kdo má chuť může mrknout na fotogalerii z tohoto staršího výšlapu.

Takhle jsme dopadli u Pusté Rybné na jaře 2006 :o)

V Pusté Rybné do sebe hážem smažák a kofolu a pak ta svá napapaná bříška pěkně táhnem do kopce nad vesnicí :o) Znovu se kocháme pěknými výhledy na okolní zvlněnou krajinu a mezi políčky vycházíme až na Lucký vrch. Pokračujeme dále po červené a přes Přibylov a Sádek docházíme až do Poličky. Jsme tady celkem brzo, takže procházíme střed města a přilehlé uličky (hezké!) a pak sedáme se zmrzkou za městské hradby a přes Synský rybník pozorujeme právě probíhající mistrovství Evropy ve skate slalomu na protějším nábřeží. No a pak už jen lokálkou do Svitav, rychlíkem do Brna a osobákem do Rosic. Nádhernej víkend!!!

FOTOGALERII K TOMUTO ČLÁNKU NAJDETE ZDE!!!

PS: Na louce před výšlapem na Drátenickou skálu jsem nacvakal sedm fotek na výšku a spojil je do celkem pěkného panoramátka, které najdete buď v příslušné sekci fotogalerie nebo si je můžete zobrazit klikem na následující náhled.

Trasa našeho výletu je naznačena tečkovanou čarou.
Klikněte si na náhled pro větší velikost:

Tag: cestování, foto, fotosérie, panorama

Dneska jen na rychlovku něco pro příznivce grafiky, fotografie apod.

Propojený text

Hezký tutoriál na jednoduchou tvorbu „propleteného“ textu v Illustratoru.

Editovatelný text s reliéfem

Kvalitní návod na tvorbu zajímavého grafického stylu v Illustratoru, kdy text vypadá jako by byl použit nějaký „úkos a reliéf“, ale přesto je plně editovatelný.

CDčko jednoduše a rychle

Další povedený tutoriál najdou uživatelé Illustratoru na vectortuts+.

Makro jak má být...

Set osmdesáti makro a close-up snímků si můžete prohlédnout na instantshift.com.

Jak vzniká obálka Macworldu...

Na tohle časosběrné „video“ složené z fotek upozornil v e-mailové konferenci KPPM Ivan Berka (díky) a dovoluji si to hodit i sem. Myslím si totiž, že by to mohlo zajímat nejenom fanoušky firmy Apple nebo lidi z DTP, ale že by vznik obálky světového časopisu mohl zajímat i laiky. Všimněte si například hned první fáze - nafocení hlavního motivu (iPhone 3GS). Co to dá práce DOBŘE vyfotit takovou „drobnost“, jako je mobilní telefon...

Tag: zajímavost, odkazy, grafika, foto, DTP

Pluginy do Photoshopu

Pokud vás baví zkoušet a přidávat do fotokrámu nové a nové doplňky, mrkněte na Smashing mag. Vyšel tam nedávno článek upozorňující na freewarové pluginy seřazené od A do Z. A že jich tam je...

Sakra povedené štětce

Když jsme u toho Photoshopu, tak na „envaťáckém“ psdtuts+ v sekci freebies si můžete zdarma stáhnout hodně dobrou sérii kouřových brushů.

Potěšte oko pěknými fotkami

Stovka zajímavých a většinou kreativních snímků na vás čeká na 2fotoz, což je mimochodem celkem zajímavý fotoblog, který si zaslouží celý trošku prolézt...

Autostopem přes krvavý Kavkaz

Celkem masakrální zážitky z krušné, ale sakra zajímavé cesty Tomáše Poláčka můžete téměř každý den číst na Cestování.iDnes. Já přelouskal zatím všechny díly a má teda, chlapec, můj neskonalý obdiv. Těším se na další pokračování...

Tag: zajímavost, odkazy, foto, Photoshop, cestování

V prvé řadě - byl to naprosto úžasný týden v neskutečně nádherné přírodě. Jestli něco Slovákům závidím, tak jsou to jejich hory, protože pro nás, nížinné krysy od Brna, je to prostě krajina jako sen. Pokud rádi couráte po kopcích a Malou Fatru jste ještě nenavštívili, rozhodně výletem do tohoto kraje neprohloupíte a můžu vám ho jen a jen doporučit. A jestli máte zájem, tak vám nyní nabízím pár řádků o tom, jak jsme tam ten týden prožili. V závěru článku pak najdete několik osobních poznatků, rad a tipů, které by se vám třeba při cestě po stopách Juraje Jánošíka mohli hodit.

Den prvý: Cestujeme, okukujeme...

Jako dopravní prostředek volíme „žluťáska“ od Student Agency z Brna do Žiliny. Sice už odjezd z Brna je zpožděn skoro o hodinu, ale nikam zvlášť nespěcháme a chápeme, že se může stát cokoliv. Pohodlí sedadel a vybavenost busu nám vše nahrazuje. Z dlouhého cestování autobusem nikdy nijak zvlášť nadšen nejsem, ale tady jsem usnul jak budulínek hned za Brnem a než se stačím rozkoukat, vystupujeme po cca čtyřech hoďkách v Žilině. Přesouváme se na nástupiště odkud to jezdí do Terchové, kde nám má jet asi za půl hodinky autobus přímo na místo pobytu. Chvilku před odjezdem přichází chlapík a láká lidi jedoucí do Terchové na cestu svým mikrobusem. Neváháme a jedeme... je to pohodlnější, levnější a rychlejší. Jen nevím, co na tento způsob přebírání zákazníků říká společnost SAD :o) Borec nás háže až skoro před penzion v Bielom Potoku (místní část Terchové), kde máme domluvené ubytování. Velký pokoj pro čtyři, kde budeme s manželkou sami dva, s vlastním WC a sprcháčem za €8,5/osoba/noc je víc než v pohodě, takže spokojeně vybalujeme a zabydlujeme se. Ještě skočit do nedalekého obchodu pro něco na snídaně a svačiny a vyrážíme se projít po Terchové. Upřímně - čekal jsem roztomilou vesničku plnou dřevěných chaloupek se spoustou služeb pro turisty, ale tak nějak jsem byl zklamán. A to nemluvím o nechutném a předraženém jídle, které jsme dostali v restauraci Kulturný dôm. Raději se přesunujeme do Hotelu Diery, který leží na kraji Bieleho Potoka a který nám byl doporučen. Moc hezky udělaná koliba, všechno ve dřevě, uprostřed velká „krbo-kamna“, ze kterých se line vůně grilovaného masa. Prndáme a popíjíme skoro do půlnoci, plánujeme nad mapou výlety a doufáme, že se rozjasní zakaboněné počasí.

Den druhý: Procházka na rozcvičení

Ráno je sice pořád dost zataženo, ale nechce se nám smrdět celý den na penzionu, takže dáváme do batůžku větrovky a deštníky a jdem se projít. Když po chvilce šplhání do kopce naproti penzionu vyleze na pár minut slunko a nasvítí tu kopcovitou krásu okolo, ani nemluvím a fotím jak o život. Stojíme na rozkvetlé podhorské louce, kolem ani živáčka, nedaleko se pasou ovce... naprostá bomba! Proplétáme se malými osadami a kolem jednotlivých chalup a užíváme si tu pohodičku. Boty a kalhoty máme sice durch z mokré vysoké trávy, ale to nám radost nekazí, však to uschne. Přes osadu Jánošíkovci, kde se narodil sám velký Juraj přecházíme přes kopec a tak nějak cestou necestou po ne zrovna pěkné silnici docházíme do Terchové. Zkoušíme s jídlem jinou restauraci (s „radostným“ názvem Šibenice), ale ani tady nejsme moc spokojeni. A jelikož je do večera času dost, jdeme se projít do oblíbených Jánošíkových dier. Jedná se o komplex tří úseků: Dolné diery, Horné diery a Tesná rizňa. Procházíme jenom spodní část a moc se nám tam líbí. Potok si tady prořezává cestu úzkým kaňonem, jdete přes různé kaskády a vodopádky, po žebřících a řetězech... moc hezké místo. Večer opět pár piv v kolibě a psychická příprava na první větší výšlap. V noci je nádherně jasno a tušíme, že se počasí umoudřilo.

Den třetí: Konečně na hřebeny!

Ráno busem do Vrátné a nahoru pěkně pohodlně moderní kabinkovou lanovkou - zas takoví šílenci, abysme se drápali do toho neskutečnýho kopce pěšky, nejsme :o) Vystupujeme a otevíráme nadšením huby dokořán. Konečně máme na dosah ruky tu nádheru, kterou jsme doposud obdivovali jen z fotek a pohlednic. Travnaté hřebeny s dechberoucími výhledy na všechny strany, kvetoucí horská květena, azurové nebe s krajinářskými mraky... co víc si přát?! A uzávěrka mé zrcadlovky zase dostává co proto :o) Máme čas, lidí je málo, takže jdem pomalinku a užíváme si tu parádu. Přecházíme vrchol Chleb a přes sedlo za Hromovým a sedlo v Stenách docházíme na Poludňový Grúň. Upřímně řečeno - vědět, co nás čeká, tak tam snad ani nejdem :o) Dělám si srandu, šli bychom, ale sestup z Poludňového Grúňa na chatu Grúň po sjezdovce je něco, co jsme fakt nečekali. Tak brutální kopec dolů jsem snad ještě v životě nesešel! Po pár metrech nás tak bolí lýtka, stehna a kolena, že si říkáme, že dolů se snad ani nemůžeme nikdy dostat. A všichni lidi okolo jsou na tom stejně, ne-li hůř. Někteří zoufalci zkouší jít chvílemi i pozadu, ale tenhle styl zavání tím, dostat se dolů k chatě rychleji, než by bylo zdrávo :o) Posledních asi sto metrů už se naštvu a chci to mít co nejdřív za sebou, takže traverzovitým kličkováním sbíhám poslední úsek poklusem. Dole jsem totálně vyřízenej, ale zmákl jsem to. Jdu k okýnku u chaty koupit pivko a manželce kofolu a jdu jí naproti... schází pěkných pár minut po mně a má toho taky až po krk. Sedáme k bufetu a dáváme polívku a klobásku. Mezitím nohy krááásně zatuhají, takže zvednout se a rozejít mně pomalu vhání slzy do očí :o) A to nás čeká hned další sestup po modré dolů do Štefanové. Tam dáváme odpočinek a poté pokračujeme v šíleném vedru po žluté přes kopec lesem a loukami až k bufetu Podžiar, kde se opět noříme do již navštívených dier a scházíme rovnou k milované a toužebně očekávané kolibě :o) Na penzion se vracíme jak „osleplí Bulhaři do vlasti“ a říkáme si, jestli jsme ten začátek dovolené krapínek nepřepálili.

Den čtvrtý: Znovu na hřebeny a úplně nejvýš

Ráno máme sice oba pocit, že už v životě neuděláme ani jeden normální krok, ale nakonec se přemůžeme a vyrážíme znovu busem přes Terchovou do Vrátné a znovu lanovkou nahoru. Od horní stanice ve Snilovském sedle tentokrát vyrážíme na druhou stranu než včera - na Velký Kriváň. Počasí je stále parádní, možná až moc. Člověk by čekal, že nahoře bude příjemně, ale jsou tady taková vedra, že i na hřebenech se to snad musí šplhat kolem poledního ke třicítce. Vycházíme na vrchol zmíněného nejvyššího kopce Malé Fatry (1709 m n.m.) a opět se kocháme neskutečnými výhledy. Jeli jsme nahoru hned první lanovkou v 8,30 h, takže je nás tady všehovšudy tak deset. Odpoledne a za pěkného počasí (nedejbože, když to bude navíc o víkendu) se tady přes davy lidí ani nepohnete :o( Dáváme pauzu, fotíme a po chvilce už si to štrádujeme směrem k vrcholu Pekelník a následně sestupujeme do sedla Bublen. Opět oddech a vzhůru na Malý Kriváň. Cesta je tady naprosto úžasná a vede po nádherném hřebeni, místy přes skály a skalky... Teplý vzduch stoupající vzhůru s sebou přináší tak intenzívní vůni květin kvetoucích na svazích pod námi, že je to jak u Channelů ve fabrice :o) Za zpěvu písní „V zorném poli studánečka“ a „Cikánský kotlet jsem já“ dorážíme na Malý Kriváň a dáváme poctivou pauzu - to vedro je fakt neskutečně úmorný. Stejnou cestou se potom pomalinku vracíme zpátky k lanovce, kde se proplétáme mezi hordami turistů mířících na Velký Kriváň. Brrr... skutečně doporučuji tam jít co nejdřív ráno (případně pak později večer). Tohle byla zatraceně krásná túra!!!

Den pátý: Sám na Malém Rozsutci

Máme toho po těch dvou dnech na hřebenech celkem dost, takže se celé dopoledne vyvalujeme v posteli a přemýšlíme, co s náma. Když nás hlad vyhání na oběd do oblíbeného Hotelu Diery, Ája se rozhoduje, že to dneska zabalí a dá si pauzu. Já neodolávám a plánuju si na odpoledne samostatný výstup na Malý Rozsutec. Batůžek s pitím a spol. si beru rovnou na oběd a po něm hned od hotelu Diery vyrážím již známou cestou kaňonem nahoru. První úsek jsme šli již dvakrát, takže se nezdržuji a mezi lidmi tady skoro probíhám. Za loukou u bufáče Podžiar se cesta opět vrací do lesa a to jsem již konečně v místech, kde jsme ještě nebyli. A jestli se nám Dolné diery líbily hodně, tak tady už jen slintám blahem. Lidi skoro žádní, vodopády a kaskády větší, žebříky strmější, stěny kaňonu kolmější - prostě paráda. Jen kdyby nebylo pořád to zdrcující vedro. I tady dole mezi skalami a u potůčku je to fakt hrozný. Co deset metrů si cákám vodu z potoka na obličej a hlavu a děsím se chvíle, kdy potok uhne od cesty. Po nějakých dvou, dvou a půl hodinách vycházím z lesa a otevírá se mně fascinující pohled na oba Rozsutce.



Sice jsem z vyšlapaného kopce a děsného horka dost vyřízenej, ale vrchol Malého Rozsutce mě láká s neodbytností požadavků daňového úřadu. Přecházím po nádherné louce se solitérními smrky a po chvíli stojím pod majestátní stěnou. Cestička se rozdvojuje a tak se ptám opodál svačící holčiny, kudy že to nahoru. Posílám mně dál do lesa po zelené, což se mně zdá trošku divné, ale jsem zde poprvé, vím kulový, tak se rozhodnu jí věřit. Po pár minutách chůze lesem a trošku nepříjemnou suťovitou cestičkou s kolmou stěnou Rozsutce nad hlavou mně to začíná být divné, ale šlapu dál. Po chvilce slyším nějaké hlasy, takže se ujišťuji, že jdu snad dobře. A skutečně - zelená značka se stáčí a míří takřka kolmo nahoru. Nadechuji se a jde se na věc. Ze začátku mezi stromy to ještě jde, i když je to hang strmej jako kráva, ale po chvilce začne jít cesta sutí a začíná nefalšované peklo. Suť ve sklonu snad 80 stupňů ujíždí brutálně pod nohama a párkrát mám na mále, když se na poslední chvíli zachytím za nějaký pevný kámen nebo kleč. Slunko do mě praží jak Héfaistovo kladivo a začínám podléhat trudomyslnosti. Potkávám pár lidí, kteří mě litují za cestu nahoru, kterou jsem si vybral a ptají se, proč jsem nešel druhou stranou po celkem pohodových řetězech. V tu chvíli bych snad té slečně dole sežral svačinu! :o) Za chvilku kecám s nějakou sestupující rodinkou, která mně říká totéž a navíc potvrdí, že jako já se tam splete spousta lidí. Šajze! A to mám ještě dost velkou kliku, když na poslední chvíli uhnu dvěma letícím kamenům o velikosti lidské pěsti, které nechtěně seslal do údolí kolem mé hlavy synáček z téhle rodiny asi 15 metrů nade mnou. Po několika dalších minutách boje ale vítězím nad horou i nad sebou a padám vysíleně nahoře do trávy. Vedle se fotí sympatický pár starších lidí a když se po chvilce dáváme do řeči, říkají mi to samé, co všichni (až na tu babiznu s paštikou dole!!! :o)) - mnohem lepší je výstup druhou stranou po řetězech. Po chvilce odcházejí a já zůstávám na celkem malinkém vrcholu Malého Rozsutce úplně sám. Slunko už začíná svítit aspoň trošku ze šikma (je po čtvrté hodině) a krásně nasvěcuje krajinu okolo. Naproti přes sedlo mně zdraví větší brácha kopce na kterém právě stojím - Velký Rozsutec a všude kolem kam až oko dohlédne se ukazují další a další kopce a hory. Je úplný ticho, já si sedám do stínu do trávy pod kleč a vychutnávám tu neskutečnou atmosféru. V takové chvíli je okamžitě veškerá dosavadní dřina zapomenuta a já nelituji ani jednoho ujitého metru, ani jedné protrápené vteřiny.



Dělám ještě pár vrcholových fotek a i když mám pak pokračovat znovu po zelené, která začíná pod tím suťoviskem, kterým jsem se sem vydrápal, rozhoduji se pro sestup druhou stranou. Jednak se mně do toho „brajglu“ už nechce a jednak si chci užít i ty tolik proklamované řetězy. Ukazují se opravdu jako pohodové a pokud se sem chystáte, vůbec se toho nebojte - tohle musí zmáknout i desetiletý špunt (pokud nemá nějaké extrémní závratě). Dole se dívám po „svačinářce“, ale má kliku - už je fuč :o) Znovu obcházím Malý Rozsutec po zelené těsně kolem skály a v místě, kde jsem předtím začal výstup, teď naopak zahajuji sestup lesem. Ještě se snažím poradit dvěma Polákům, ale snadné to není. To jejich š, šč, žč, chš, šš mně zní všechno nějak stejně a rozumím jim pěknej prd :o) Nakonec to ale nějak zmáknem, poradím jim kudy kam a mažu dál. Sestup je celkem náročnej, ale celou cestu až k hotelu Diery, která má podle mapy a rozcestníku trvat dvě hodiny zvládám za hoďku deset a to si ještě báječně zafotím v podvečerním slunci dole na loukách u osady Podrozsutec. Z koliby posílám manželce SMSku, že to její muž přežil a ať za mnou dojde :o) Teče ze mě jako z vola, hlavu mám rozžhavenou ze slunka jak sklenářskou pec a první pivo bych nejradši vylil na sebe než do sebe, ale stejně jsem šťastnej... těch pár minut nahoře za to všechno zatraceně stálo!

Den šestý: Pokus o Velký Rozsutec

Ája je po včerejším odpočinku odhodlaná dneska vylézt na „Velkej“ a já se samosebou přidávám. Už někdy v sedm ráno je takový vedro a vlhko, že se ani nedá dýchat, ale jdem na to. Stejnou cestou přes Diery, kterou jsem se drápal včera a kde Ája ještě nebyla vystupujeme do sedla Medzirosutce, kde se bohužel manželce dělá špatně a má celkem velký potíže s dýcháním, takže rušíme plán výstupu nahoru na Velký Rozsutec a pomalinku v klidu ho obcházíme. Modrá je ze začátku celkem hnusná a vede takovým fujtajblovým zapleveleným lesem, ale po nějaké době vychází na famózní horskou louku, která je samozřejmě v plném květu. Po levé ruce máme bohovský výhledy na okolní pohoří, před sebou vrchol Stoh a po pravé ruce námi nepokořeného krále místních hor. Obcházíme ho až do sedla Medziholie a já fotím spoustu „pohlednicovek“ s Rozsutcem, podhorskými loukami s roztroušenými stromy a modrým nebem. Ještě jeden pohled na Rozsutec přes rameno a vzhůru dolů lesem do Štefanové. Ale máš to u mě schovaný, Velkej Súťo... já se vrátím a dostanu tě!

Den sedmý: Na pivo pod Chleb

Už jsme oba celkem zmordovaní, takže na dnešek volíme něco oddychovějšího - malou okružní procházku po hřebenech. V noci se přehnala malá bouřka, ráno je trochu pod mrakem, ale vypadá to, že se to během dne protrhá. A navíc se nám na okolní hory naskytl zase jiný pohled, kdy se nízko ležící oblačnost válí v údolích mezi jednotlivými hřebeny... moc pěkný. Vyjíždíme zase lanovkou nahoru do Snilovského sedla a dáváme se doleva po červené na již navštívený Chleb. Mraky se válí pod námi i nad námi a vítr je žene přes okraj hřebene přímo nám pod nohama. Docela hororová atmosféra, kterou se Ája snaží zachytit v krátkém videu natočeném na foťák.

Přehraj video kliknutím na náhled

Po pár desítkách minut se ale obloha rozjasňuje a Oskar nám zase začíná nemilosrdně bušit do hlav. V sedle za Hromovým odbočujeme na žlutou šikmo zpět pod kopec a po úbočí po celkem nepříjemné štěrkovité, klouzavé a nakloněné cestě pomalu docházíme k Chatě pod Chlebom. Chajda je umístěná na nádherným místě s krásným výhledem a je před ní pár dřevených stolů a lavic. Takže sedáme a dáváme točenou kofolu a pivko. Po chvilce odchází skupina uřvanejch polskejch děcek, takže tam zůstáváme skoro sami a vychutnáváme si tu letní pohodu. Asi po půl hodince se zvedáme a v klidu se vracíme po široké cestě ke stanici lanovky a sjíždíme zpět do civilizace.

Den osmý: Zbojnickým chodníkem

Máme před sebou poslední den pobytu, na hlavním hřebeni už jsme byli třikrát, Rozsutec si necháme na příští návštěvu, takže volíme návštěvu jakéhosi místního skalního města a doliny Obšívanka. Kousek za Terchovou odbočuje od silnice vedoucí do Vrátné modrá značka doprava nahoru do kopce a označuje se jako Zbojnický chodník. Když se v děsným vedru (jak jinak!) drápeme mezi skalami a stromy nahoru, tak přemítáme o tom, jestli se těm Jánošíkovým zbojníkům chtělo fakt furt lítat nahoru a dolů po těchdle šílenejch kopcích? Co to muselo všechno obnášet, když jim třeba nahoře došel chleba a oni si potřebovali skočit do Terchové a zpátky. Bych radši chcípl hlady :o))) Přes pár nevinných řetězů a mezi skalami se vynořujeme u rozcestníku Malé nocľahy. Odtud sestupujeme zmiňovaným skalním městem (něco trošku jako naše Broumovky) do dolinky Obšívanka s moc hezkým potokem. A pak už jen po žluté po krásných loukách až do Terchové. Jedna rychlá kofola a busem do penzionu. Sprcha, převlíct a vzhůru na večeři a závěrečnou pařbu do koliby :o)

Den devátý: Překvapující Žilina

Ráno nám bohužel jedou spoje tak blbě, že musíme z Bieleho Potoka jet už v sedm a Student Agency ze Žiliny nám jede až v 10,30 h. Ale co, nějak to tam přečkáme. Vedro je i ráno v sedm k nevydržení a tak jen čumíme na SMSku z domova, že u nás u Brna je 18 stupňů a druhej den v tahu prší. V Žilině hážeme bágle do úschovny na vlakáč a jdem do města. Jsem zde poprvé a upřímně řečeno - čekal jsem nějaké víceméně industriální a ne moc pěkné město... ani nevím proč. Tímto se všem jeho obyvatelům hned také omlouvám a musím jen chválit a chválit. Žilina nás strašně příjemně překvapila nádherným historickým centrem s mnoha parádními malými uličkami kolem Mariánského náměstí. Couráme se sem a tam a jsem moc rád, že jsem si v úschovně nenechal i foťák, ale mám ho s sebou. Dvě hoďky utekly jak voda, takže dáváme zmrzku, odskakujeme si na veřejné WC (další pochvala za prostředí a čistotu!) a vzhůru na nádr. Brno nás po čtyřech hodinách v autobuse skutečně vítá ohavným počasím a nepřetržitým deštěm, ale to už je fuk. Špičková dovolená!!!

Několik osobních rad, tipů a poznatků na závěr

Hned úvodem zdůrazňuji, že se jedná o názory čistě osobní, které se nemusí shodovat s míněním jiných. Také berte ohled na to, že různé věci se samozřejmě mohou časem od naší návštěvy změnit, a to jak k lepšímu, tak k horšímu.

• Autobusové spojení mezi Terchovou, Štefanovou a Vrátnou je naprosto v pohodě a nemusíte se bát, že během dne budete někde čekat déle než hodinu, hlavně v pracovní dny. O víkendech a v ranních a večerních časech je to samozřejmě trošku slabší, ale i tak se to dá zvládnout. Na všech zastávkách visí překvapivě nepotrhané a nepočmárané jízdní řády, na které si sice možná budete chvilku zvykat, ale dá se jim porozumět a skutečně platí.

• Nechoďte na autobus na poslední chvíli. Tamější řidiči nemají problém odjet ze zastávky o 6-7 minut dřív oproti jízdnímu řádu. Osobní zážitek :o)

• Další bombou je, že se vám možná stane to co nám. Řidič klasického linkového autobusu mi nabídl skoro poloviční cenu, když nebudu chtít lístek :o))) Chápu, že přivydělat si chce každý, ale nechápu, proč ten člověk tak riskuje pro pár eur vyhazov z práce. Tím nemyslím, že bych ho šel naprášit, ale že nemá strach, že natrefí třeba na někoho z podniku, který si to nenechá pro sebe...

• Pokud se budete pohybovat pěšky po silnici mezi Terchovou a Bielym Potokom, dávejte si zatracenýho majzla! To co jsme tam denodenně vídali, jsme nechápali. Jestli teda někde jezdí šoféři s odpuštěním jak prasata, tak je to právě tady. Naštěstí už se buduje chodník podél celé silnice a snad by měl být letos nebo příští rok hotový.

• Dobře vybavené infocentrum najdete přímo uprostřed Terchové hned u hlavní silnice za potokem. Za nás tam byla moc příjemná paní, která ochotně se vším poradila.

• Až do loňska jezdící turistický vláček z Terchové do Vrátné k lanovce je od letoška z finančních důvodů zrušen, takže se na něj nespoléhejte.

• Pokud půjdete navštívit zmíněné Jánošíkovy diery (což samozřejmě vřele doporučuji), pak určitě, ale určitě, nezůstávejte jen u první části. Horné diery jsou fakt mnohem hezčí, divočejší a je tam klid. Tam už totiž němečtí důchodci a městské fiflenky v pantoflíčcích nedolezou :o)

• Nakupovat doporučuji v místní dobře vybavené a velké Coop jednotě v Terchové. Je přímo u silnice vedoucí do Vrátné a každý místní vás tam samozřejmě kdyžtak nasměruje.

• Pokud to nemůžete vydržet ani na dovolené bez internetu, tak kousek od kostela v Terchové (ten nepřehlédnete) je vedle restaurace Kulturný dôm jakási čajovna v patře. Tam sice internet taky mají, ale pouze na jednom notebooku a placený. Pokud ale vejdete do dveří naproti této čajovně, ocitnete se v místní knihovně, kde je snad osm počítačů a internet pro všechny zcela zdarma. Kupoval jsem tam e-jízdenky na bus domů a platili jsme jen nějakých 7 centů za jednu vytištěnou A4ku, jinak nic. A paní knihovnice byla taky moc milá a ochotná.

• Když jsem zmínil kostel, tak zkuste vejít dovnitř a hned v zádveří po pravé straně se můžete mrknout na celkem velkolepě pojatý obrovský pohyblivý betlém vyřezaný ze dřeva.

• Co se cen týče, je to zhruba jako u nás, jen v restauracích si myslím o něco dražší. Ale ono zase záleží, s jakými cenami to člověk bude srovnávat. Pražáci si budou lebedit, jak je tam levno, člověk zvyklý na české venkovské ceny bude mít asi pocit mírné drahoty. Půllitr točené desítky stojí kolem eura, stejně tak kofola. Pivo tam točí většinou Zlatého bažanta, často také Kelt a překvapivě často českou Černou horu. Jídlo zhruba od €2,5 za smažák až po nějakých €6-7 za speciality.

• Pořád jsem v textu nahoře vychvaloval Hotel Diery, tak nakonec něco k němu. Vaří tam výborně a vřele doporučuji místní speciality na grilu. Když budete mít kliku, tak bude zatopeno v krbu/peci a grilované dobroty připravené na elektrickém grilu vám před naservírováním nechají chvíli navonět kouřem z dubového dřeva a dřevěného uhlí. Za nás tam točili 12° Bažanta a 10° Kelta. Kofola jen lahvová, ale zaplaťsatan za ni... všechny ty předražený ulepený fantosprajty nemůžu ani vystát. Místnosti tam najdete jak pro kuřáky, tak nekuřácké, před kolibou je taky celkem velké venkovní posezení. Jediné z čeho jsem tam byl dost často na prášky je obsluha. Dělal jsem v hospodě devět let, takže si malinko troufnu tvrdit, že o tom něco vím. Netvrdím, že by byli nepříjemní, to naopak... byli všichni milí a usměvaví, ale tak zoufale po-ma-lí a nevšímaví, že to ani nebylo možný. Situace, kterou jsme tam za ten týden zažili snad padesátkrát: Sedíme sami v celé místnosti, kolem se jako duch plouží servírka. Prochází kolem našeho stolu, prohlédne si všechny prázdné sklenice na stole, evidentně vidí, že nemáme co pít, otočí se a odejde si sednout za bar. Jediné co bylo vždy rychle, byla první objednávka. Jak ale chcete něco dalšího, nebo nedejbože sedm piv za večer jako já :o), tak se učekáte k smrti. A nebyl to jenom náš dojem, stejně otráveně jsme za ten týden viděli se tvářit desítky dalších lidí.

A na závěr si samozřejmě neodpustím vás pozvat do fotogalerie, kde už na vás čeká 150 fotek z téhle naší dovolené. A kdyby měl někdo náhodou k čemukoliv dotaz, klidně napište buď do komentářů pod článkem nebo do mejlu.

FOTOGALERII K TOMUTO ČLÁNKU NAJDETE ZDE!!!

A kdo nezaregistroval moji upoutávku na panoramata z Fatry a Žiliny, tak ať navštíví příslušnou sekci ve fotogalerii a omrkne desítku velkých skládaček.

Tag: cestování, foto, fotosérie, panorama

Pomalu dokončuji zpracování všech fotek z naší dovolené na Slovensku. Obsáhlý článek a neméně obsáhlou fotogalerii sem hodím po neděli, nyní nabízím (snad chutný) předkrm. Devět panoramat z Malé Fatry plus jedna skládačka z pěkného náměstí v Žilině už na vás čeká v příslušné sekci fotogalerie, kde najdete i popisky konkrétního místa pořízení jednotlivých fotografií. Koho místopis nezajímá, může se přes následující náhledy prokliknout rovnou na velké náhledy panoramat (2500 pixelů po delší straně). Takže si račte nabídnout...

Tag: foto, panorama

Moje fotografie Pálavy byla použita na hlavičku webu vandrshop.cz. Trošku úsměvná je věc, že ji reklamka vytvářející zmíněný web kupovala v americké fotobance :o)

Tag: foto, internet

Pokud jste náhodou nečetli tento rozhovor s panem Ladislavem Kamarádem na Paladixu, tak vám ho vřele doporučuji! A to i těm, které třeba focení nijak extrémně nezajímá. Pan Kamarád je jeden z těch úžasných lidí, kteří dělají naprosto neuvěřitelné věci a dělají je totálně naplno. Obdivuju tyhle blázny (myšleno samozřejmě v dobrém) jako je např. Jiří Kolbaba nebo Jakub Vágner.

Tag: odkazy, zajímavost, foto

Konečně jsem se dokopal k tomu vyrazit zase po dlouhé době na špacír s foťákem. Slunce bylo většinu dne schovaný za takovými jemnými mraky jak za difuzérem, světlo bylo krásně rozptýlené a tudíž nehrozily žádné přepaly či ostré stíny... ideální stav na close-up a makro snímky.

A jelikož v kategorii Makro už bylo přes 200 fotek a bylo to zbytečně nepřehledné, založil jsem další galerii s názvem Makro II., kde najdete 15 nových fotek hmyzáků. Také galerie Příroda VI. už „dobobtnala“ nynějším doplněním 27 nových snímků do 200 položek, takže se co nevidět objeví „pokračovatel“ Příroda VII. Když k tomu připočtete 14 novinek ve Fauně a dvě věci v Ostatních, můžete se mrknout celkem na 58 čerstvých fotografií.

Tag: foto

...spojovačku ze tří snímků na výšku od mého oblíbeného rybníčka nedaleko obce Řeznovice u Ivančic najdete ve fotogalerii Panorama. Anebo si případně klikněte na tento náhled:

Tag: foto, panorama

Nad hlavou teď skoro každej podvečer pořád něco lítá, tak si občas před barákem cvaknu :o) Čtyři nové přírůstky hledejte v sekci Ostatní.

Tag: foto

Jak nemám kvůli zařizování nového bydlení vůbec čas fotit, tak jsem si aspoň narychlo cvaknul párkrát před barákem :o) Jedna minimalistická „balónovka“ je v kategorii Ostatní a jedna obloha a jedno listí v sekci Příroda VI. Tak kdo má chuť, ať nakoukne...

Tag: foto

Photoserver.cz

Na této adrese najdete moc pěkně udělaný web pro umisťování vašich fotografií, hodnocení fotek ostatních, nějaké novinky z oblasti fotografie apod. Opravdu příjemné stránky... líbí se mně.

Nejblbější rodinná fota

Na těchto stránkách taky najdete zajímavé snímky, ale „malinko jinak zajímavé“ :o) Záplava dementních rodinných výcvaků vás donutí buď k udivenému kroucení hlavou nebo k záchvatu šíleného smíchu - dle chuti každého soudruha :o))) A narazit tam můžete na opravdové lahůdky...

Tag: foto, odkazy

Pokud se chystáte prodávat svoje výtvory v nějaké té mikrofotobance, zkuste prvně navštívit web pana Václavka na adrese fotobanky.vaclavek.com, kde se můžete dozvědět spoustu důležitých informací a klidně se autora i na leccos poptat.

A jestli si chcete zaexperimentovat s dvacítkou předpřipravených akcí na úpravu fotografií ve Photoshopu, zajeďte na designm.ag. Třeba se vám tam něco šikne...

Tag: foto, Photoshop, grafika, odkazy

Tak jsem si po stopadesáti letech vyšel jen tak v jeden nedávný slunný podvečer s foťákem do lesa a na výsledek se můžete mrknout. Nedělal jsem z té vycházky sérii, jak bylo v poslední době zvykem, ale tak nějak jsem si řekl, že ty klasické galerie už tady dlouho nenabídly nic nového, takže jsem asi 40 nových snímků začlenil tam. Najdete je v subgaleriích Makro a Příroda VI.

Tag: foto

S parádním odkazem přišel The Graphic Mac! Pokud aspoň sem tam děláte pro zákazníky potisk reklamních předmětů, CD či DVD a jejich obalů... obalový design, venkovní reklamní plochy atd., atp., rozhodněte zbystřete pozornost. Zmíněný odkaz vede na španělské stránky diegomattei.com, kde je ke stažení asi 250 kousků nafocených různých věcí, na které mohou designéři „montovat“ své návrhy pro prezentaci před klientem. Velmi užitečná záležitost!

Tag: grafika, foto, free, odkazy

Mám tady dva linky na weby, které se vám můžou hodit, pokud občas potřebujete nějaké textury nebo fotky v plném rozlišení a nemáte peněz nazbyt. Textury a pozadí najdete na webu zentextures.com, kde jsou pěkně přehledně roztříděny do kategorií.

A na webu tutorialblog.org pro vás nachystali pěknou sbírku pětadvaceti odkazů na stránky, kde můžete najít free fotografie i pro komerční užití.

Tag: foto, textura, odkazy, grafika, design, free

V sekci fotogalerie Panorama přibyla jedna nová skládačka. Je z výletu zmiňovaného o příspěvek níže a byla pořízena u vodní nádrže Lubí nedaleko Třebíče-Nových Dvorů. Jen pro upřesnění... ta cesta kolem vody je ve skutečnosti úplně rovná, ta „zatáčka“ je výsledkem zkreslení při skládání jednotlivých snímků. Tak abyste se nedivili, kdybyste tam náhodou někdy zavítali :o)

Jinak, když jsme u těch panoramat, celá sekce byla trošku „přeladěna“, protože na ovi.com, kde jsem měl umístěny velké verze jednotlivých snímků asi nějak změnili systém fungování a fotky už se nezobrazovaly v plné velikosti. Takže jsem všechna panoramátka přemístil na svůj Dropbox a ještě je upravil na stejnou velikost 2500px po delší straně. Tak kdo má zájem, může nahlédnout.

Tag: foto, panorama

Neskutečné se stalo skutkem a já zase po zimě oprášil foťák :o) Nějak mě to vždycky přes zimu pustí a ne a ne se přinutit s tím krámem vylézt ven :o) Ono to bude taky dost tím, že zimu hrozně nesnáším. Přežít vždycky čtvrtrok plný toho studenýho bílýho svinstva, který studí za krkem, aby se následně změnilo v hnědočerné čvachtavé svinstvo na chodnících, je pro mě fakt utrpením. A letos se to obzvlášť táhne...

Ale sem tam už se přece jenom náznaky jara objevují a nejinak tomu bylo i tuto sobotu, která byla dokonce prvním jarním dnem. U nás na Brněnsku bylo po ránu fakt krásně, čistá modrá obloha, čistý vzduch, na zemi jeden z posledních poprašků sněhu, na větvích první pučící pupeny... hřející slunko... pohodička. Procházka kolem oblíbené kapličky a lesem se zhmotnila do skoro padesátky fotek v této fotosérii. Pro zobrazení galerie si klikněte buď na následující náhled fotek nebo nahlédněte do celé sekce Série.

Tag: foto, fotosérie

Poměrně nedávno zprovozněná stránka prodejfoto.com si dala do svého záhlaví následující:

• vše o prodeji fotografií
• rady pro všechny fotografy
• tutoriály pro grafiky
• další zajímavosti

Hlavní náplní stránek by měly být informace o všech možných fotobankách a možnostech prodeje vašich snímků. Rozhodně to může být zajímavý web, uvidíme, jak budou tvůrci pokračovat...

Tag: foto, web, odkazy

Před pár dny zasvítilo ráno slunce do pokoje a začalo kreslit pěkné stíny na stěně, tak jsem párkrát stisknul spoušť. Kdo má chuť, ať nahlédne...

Tag: foto, fotosérie

Alan Taylor, který má na starost chod špičkového fotoblogu The Big Picture, uvedl do provozu jakousi jeho podsekci nazvanou TBP Notes. Zde bude uveřejňovat snímky a fotosérie, které se z nějakého důvodu nehodí dát přímo na TBP. Fotky na Notes jsou sice o chlup menší než na domovském fotoblogu, ale na rozdíl od něj jsou zase klikací (lightbox). Takže šup s tím do RSS čtečky nebo aspoň bookmarků...

Tag: foto, fotosérie, odkazy

Loni na podzim jsem tady představoval freeware Poladroid a teď tady máme opět něco podobného – aplikaci Pola. Dělá v podstatě to stejné jako Poladroid – vezmete svoji fotografi, přetáhnete na hlavní okno aplikace a ta vám „vyplivne“ fotku upravenou tak, jakoby pocházela z kultovního Polaroidu.

Pola se od Poladroidu liší větším mnnožstvím možností nastavení. Můžete snímky otáčet, zoomovat, přidávat text apod. Oproti tomu Pola nepřidává do snímků škrábance, otisky prstů a podobně. Rozhodnutí je na vás, oba programy jsou zdarma a jsou ve verzi jak pro Mac, tak pro PC...

Tag: foto, grafika, software, free

SimpleViewer je poměrně známá a oblíbená flashová „aplikace“ pro tvorbu webových fotogalerií. Existuje v různých verzích a odnožích, pro různé systémy, jako serverová či desktopová aplikace, jako pluginy do různých programů atd. Na této stránce si můžete sami všechny možnosti prohlédnout. Také máte možnost si zakoupit verzi Pro za $45, výhody najdete zde.

My si ale dnes ukážeme, jak zprovoznit SimpleViewer v „zadarmové“ (a bohatě dostačující) verzi coby plugin do RapidWeaveru a také jako skript do Photoshopu. Obojí je jednoduché jak syn vesnického prosťáčka a televizní rosničky. Pojďme na to...

SimpleViewer jako plugin do RW

1) Stáhněte plugin odsud a na disku na něj (při spuštěném RapidWeaveru) poklepejte, aby se nainstaloval. Při tvorbě nové stránky ve vašem RW projektu pak vyberte tento plugin z nabídky.





2) Přetáhněte svoje fotky či obrázky do RapidWeaveru. Pokud chcete, můžete k jednotlivým fotkám přidat popisky, stačí dvojklik do políčka Caption u každého snímku.





3) V téhle fázi můžete vyzkoušet, zda SimpleViewer bude fungovat ve vámi zvoleném tématu. S mnohými si totiž nerozumí a je třeba volit co nejnovější témata RapidWeaveru, ideálně verzi 4.0.





4) Až zvolíte funkční téma, klikněte na tlačítko Setup vpravo dole a nastavte si parametry, jak potřebujete. Zkuste si měnit jednotlivé hodnoty a průběžně si klikem na Preview můžete kontrolovat, jak to vypadá. Všechny tři záložky jsou, myslím, jasné a k jednotlivým parametrům netřeba bližšího vysvětlování. Snad jen na záložce Navigation, položka Enable Right Click Open - když ji zatrhnete, může si potom potenciální návštěvník vaší fotogalerie kliknout na fotku v galerii pravým myšítkem a otevřít si tak fotku do „obyčejného, ne-flashového“ nového okna prohlížeče a odtud stáhnout.





5) Toť vše. Vyexportujte stránku na server a pošlete link kámošům :o)

SimpleViewer (a spol.) jako skripty do PS

1) Stáhněte skript pro vaši verzi Photoshopu (podporované jsou CS2, CS3 a CS4) a nainstalujte dle instrukcí... vše tady.

2) Restartujte Photoshop a zvolte Soubor > Skripty. Uvidíte tam celkem čtyři nové položky: AutoViewer, PostcardViewer, SimpleViewer a TiltViewer. Všechno to jsou skripty, kterým stačí ukázat zdrojovou složku s obrázky, cílovou složku pro vyexportovanou galerii, nastavit parametry a kliknout na Build web gallery.

• SimpleViewer - udělá v podstatě to samé, co jsme si ukázali před chvílí v RapidWeaveru (Drobný tip – pokud vás rozčilují automaticky zobrazované názvy jednotlivých fotografií, zvolte barvu textu stejnou jako barvu pozadí a budou fuč :o)).
• AutoViewer – vyexportuje jakési slideshow, které se dá ale klasicky zastavit a posouvat šipkami.
• PostcardViewer - výsledná galerie vypadá jako vytištěné fotky poházené na stole a při kliku na některou z nich se přizoomuje, jako kdyby ji člověk vzal do ruky a strčil si ji pod nos :o)
• TiltViewer - taková podivná pseudo3D úchylárna, která se těžko vysvětluje. Mrkněte se raději na ukázku a zkuste hýbat nad fotkami kurzorem či na nějakou kliknout :o)

3) Celou cílovou složku se všemi soubory opět nahrajte někam na vaše FTP apod. a odkaz na spouštěcí soubor index.html pošlete známým...

Tag: RapidWeaver, foto, tip, plugin, web, Apple, Mac, tutoriál

Občas můžete při práci s Photoshopem narazit na situaci, kdy si řeknete „sakra, teď bych potřeboval(a) vidět, jak na tenhle obrázek budou působit tyhle úpravy, když bude i v RGB i ve CMYKu...“ Že to nejde? Ale neříkejte ;o)
Upozornění: Všechny náhledy níže jsou „klikací“.

Otevřete fotku (obrázek) v barevném režimu RGB a zvolte Okna > Uspořádat > Nové okno pro...

Pro nové okno obrázku zvolte Zobrazení > Kontrolní náhled barev (Cmnd/Ctrl + Y) a v tom okamžiku vidíte ten stejný obrázek jak v RGB, tak ve CMYKu. A co víc, jak naznačeno v úvodu, můžete na obou obrázcích sledovat, jak se budou chovat při aplikování různých typů úprav...

Další možností jak využít funkce Nové okno pro... je zobrazení detailu při úpravě fotografie, zatímco v druhém okně sledujete celý snímek...

Zdroj: The Graphic Mac

Tag: Photoshop, foto, tip, tutoriál, DTP

Exif-O-Matic je malý jednoduchý prográmek, který vám umí vysosat všechny údaje z EXIFu a uložit je buď jako HTML v přehledné tabulce nebo TXT. Ke stažení je pro všechny tři hlavní platformy, tedy nejen pro Mac OS, ale i pro Wokňáky a Tučňáky :o)

Tag: foto, software, tip, odkazy

Po letech slibů a napjatého očekávání se neuvěřitelné stalo skutečností! Soudruzi z Googleplexu konečně vypotili báječného freewarového správce fotografií Picasa i pro jablečnou platformu. Neváhejte, stahujte...

Tag: Mac, Apple, software, foto

Mrkněte na spoustu překrásných fotografií cestovatelů z celého světa. Většina jich skutečně bere dech... tedy aspoň mně :o)

Tag: foto, zajímavost, odkazy

Na mém oblíbeném a zde několikrát odkazovaném fotoblogu The Big Picture vyšla první část z třídílné série Rok 2008 ve fotografii. Určitě si tenhle seriál nenechte ujít!

Tag: foto, zajímavost, odkazy

13. prosince se u nás v Rosicích u Brna konala taková tradiční předvánoční akce - jarmark doplněný o vystoupení hudební skupiny hrající středověkou hudbu a šermířské skupiny Taranis. Vyrazil jsem s foťákem a bylo to celkem fajn. Sice byla docela kosa a nulový světlo, ale jinak pohoda. Placky se pekly, hééérníčky prodávaly, medovinka a svařák tekly, turecký med se sekal sekyrou, muzikanti vyhrávali, rytíři se hlava-nehlava mydlili a bylo nám dobře :o) Mrkněte na poměrně obsáhlou galerii (90 fotek!). Finální úprava fotek z této akce se vám nemusí zamlouvat, můžete s ní i nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat :o) Kvůli zmíněnému „žádnému“ světlu mně snímky přišly takové nějaké „nijaké“ a tenhle postprocessing mně zkrátka k náladě té akce sedl...

K fotkám z jarmarku se dostanete klikem na některou z následujících fotografií nebo přes galerii Série.

Tag: foto, fotosérie

Tak jsem zas po dlouhé době vytáhl foťák. V kategorii Fauna tudíž najdete jednoho jorkšíráka a několik krásně vybarvených kachen a dva nové kousky jsou také v sekci Ostatní.

A aby toho nebylo málo, tak pro milovníky depresivních nálad jsem nachystal 21položkovou sérii s názvem Sychravé prosincové ráno. Moc optimismu tam nenajdete, ale třeba někoho tohle podzimně-zimní „smutnění“ zaujme. Zkuste nakouknout...

Tag: foto

Strávil jsem tuhle o víkendu nějakou tu hoďku prohlížením fotek „kolegů“ podobného fotografického zaměření (tzn. převážně příroda, krajina... ale i jiné!) a túze jsem si „pochutnal“. Tak pokud byste se někdy za zimních plískanic nudili a chtěli potěšit svá kukadla krásnými snímky, můžete si nabídnout z následujícího dvanáctichodového menu...

Petr Poppl

Michal Balada

Tomáš Vítek

Vojta Herout

Radek Bidlo

Pavel Szabo

Marian Garai

Macro World

Lukáš Buryánec

Daryl Benson

Alice Prokopová

Jiří Šmíd

Tag: foto, odkazy

Od známého mně přišel link na tuhle ne-u-vě-ři-tel-nou snůšku fotek. Víc vám neřeknu, klikněte si a sami uvidíte. Ale pozor... jen pro silné žaludky!!!

Tag: foto, zajímavost, odkazy, vtip

Tuhle jsem se trošku nudil, tak jsem vzal foťák, napustil dřez a nechal kapat kohoutek. Já vím, originální to zrovna není, ale když mně se to pořád líbí :o) Takže kdo má rád „makro-kapkovky“, ať se ráčí odebrat do galerie Makro, kde je na začátku devět nových snímků na zmíněné téma...

Tag: foto

V sobotu bylo u nás na Brněnsku excelentní počasí, úplný bezvětří a měkounký podzimní světlo, takže odchod s foťákem do lesa byl nabíledni :o) Procházku jsem si užil ohromně, sluníčko hřálo, listí na zemi už začínalo vonět rozkladem, les byl ještě plný různých hub, žluté modříny zářily proti modré obloze... naprostá bomba! Sedmdesátka snímků z této fotoprocházky už na vás čeká, kdo má čas, zájem a chuť, nechť si ráčí kliknout nebo navštívit patřičnou galerii.

Tag: foto, fotosérie

Hóóódně povedený software z dílen vývojářů firmy Google dospěl do své třetí verze a uživatele jablečného systému může jen mrzet, že je stále pouze ve verzi pro Windows. A všem amatérským fotografům pracujícím na PC taky můžu tenhle freeware (zadarmo!) jen a jen doporučit. S Picasou (Picasem?) můžete zdarma, jednoduše, rychle a přehledně spravovat svoje digitální fotografie. Můžete je třídit, vyhledávat, popisovat, známkovat... vytvářet slideshow, „pseudovideoklipy“ z fotek, wallpapery nebo koláže... Můžete také velmi jednoduše provádět základní úpravy snímků - korigovat jas či kontrast, opravit červené oči, retušovat drobné vady, oříznout obrázek nebo srovnat padající linie atd. Rovnou z prostředí programu pak můžete uploadovat fotky na internet (Picasa Web Album, Google blog, klipy na YouTube, ...) a sdílet je tak s přáteli.

Mně osobně nemožnost pracovat s tímto programem na Macu naštěstí nevadí, používám jiný software a jiné postupy, ale kvůli ostatním potenciálním uživatelům mě to fakt mrzí. A tak doufám, že léta slibovaná verze pro Mac se jednou stane realitou. A vy, písíčkáři, kteří náááhodou slyšíte o Picase (...ovi? Jak se to, sakra, skloňuje? :o)) poprvé, neváhejte a stahujte. Hodně o programu vám také napoví tohle video...

Aktualizováno: Jak si můžete všimnout v komentech pod tímto příspěvkem, existuje možnost jak používat Picasu i pro uživatele Mac OS X – pod virtualizačním softwarem CrossOver frčí jak o život! A jelikož byl před pár dny CrossOver na chvíli zdarma (čehož jste podle přetíženosti serverů určitě využili :o)), předpokládám, že je tato informace pro spoustu z vás užitečná. Díky JR!

Tag: software, foto, free

Tak jsem zase po čase narazil na celkem povedený freeware. S Poladroidem si užijete zábavu a ještě si pořídíte poměrně zajímavé verze vašich fotek, napodobující snímky z klasického polaroidu. Zacházení s prográmkem nemůže být jednodušší... prostě jen hodíte na jeho ikonu fotku a počkáte až se ozve zvuk oznamující „vyvolání polaroidu“. Místo, kam se výsledné snímky budou ukládat si nezapomeňte navolit v preferencích, defaultně je nastavena složka Pictures. V předvolbách si také můžete zaškrtnout, zda chcete, aby se záměrné vady (šmouhy, škrábance apod.) objevovaly pouze na snímku nebo i na „papíře“ okolo (nebo nikde). Program je zatím pouze pro Mac OS X, na verzi pro Widle se dělá. Na některé výsledky se můžete kouknout po kliknutí na tyto náhledy...

                  

                  

Tag: foto, software, free, Mac, Apple

Kromě níže zmíněné velké podzimní série se objevilo pár nových snímků i v klasických galeriích. Něco najdete v Přírodě VI., jednoho brouka v Makru, jeden minimalismus v subgalerii Lidé a nějaký lamy a velbloudy ve Fauně. Hoďte na to oko...

Tag: foto

Z pár podzimních procházek jsem si přinesl dost fotek na to, abych mohl dát do kupy nějakou tu náladovou podzimní sérii. Počet snímků se nakonec vyšplhal až na stopadesát, takže kdo má chuť na podzim barevný i uplakaný, nechť se ráčí odebrat do celkem velké galerie...

Tag: foto, fotosérie

Následující snímky nemají za cíl ukázat, jak umím nebo neumím upravovat fotky. Jen bych rád poukázal na to, jak i malé detaily mohou zahýbat s celkovým podáním výsledné fotky, a že je velmi důležité tyto drobnosti nepodceňovat. Při úpravách fotek v editoru si vždy důkladně prohlédněte okraje snímku a nemilosrdně odstraňte všechny drobky, které čouhají do fotky "odnikud". Stejně tak věnujte pozornost všem rušivým flíčkům či skvrnám, ať už na foceném objektu nebo na pozadí. Celkové nebo lokální doladění jasu a kontrastu, vytažení stínů nebo naopak aspoň částečné vrácení kresby do přepalů a doostření by mělo být samozřejmostí. Takže jak říkám, nepodceňujte maličkosti :o)

Tag: foto, grafika, tip

Asi tak po sto letech jsem přihodil zase něco do fotogalerie :o) Všechno jsou to (jak jinak?! :o)) přírodní motivy začínajícího podzimu. Pět kousků najdete v kategorii Makro a šestatřicet snímků v subgalerii Příroda VI.

Tag: foto

Z posledního focení tady mám jednu celkem pěknou barevnou abstrakci, která se může někomu třeba hodit jako tapeta na plochu. Na plnou velikost se dostanete klikem na tento náhled...

Tag: foto, wallpaper, free

Neodolal jsem krásnému světlu a barvám začínajícího podzimu a při procházce kolem Rosic nacvakal materiál na čtyři spojovačky. Dvě ukazují část sousední obce Tetčice a kopec Bučín, další dvě jsou pohledem na mé milované Rosice. Obzvlášť poslední pano se celkem povedlo, je složeno z devíti fotek nasnímaných vertikálně a v originále má 18 206 x 3542 px!!! Vzal jsem na to elko 70-200/4 a je to radost :o) Kdo se bude chtít pokochat spoustou detailů, tak se kromě "klasické" fotky může podívat i na snímek v plné velikosti vyexportovaný pomocí Zoomify.

Pro zvětšení klikněte na náhledy:

Tag: foto, panorama

Dovoluji si upozornit na jednu akci a předesílám, že se nejedná o žádnou skrytou reklamu, a že s níže uvedenou firmou nemám naprosto nic společného.

V síti fotoprodejen a digitálních minilabů AZ FOTO / FOSH FOTO si můžete od začátku října až do 15. listopadu nechat udělat A4ku za zmíněných necelých třicet kaček, což je podle mě velmi příjemná nabídka, které osobně určitě využiji. Více na azfoto.cz...

Tag: foto

Pět skládaček vzniklo na níže popisovaném přechodu české části Javorníků. Po kliku na náhled se vám načte panorama v rozlišení 2500 px (delší strana). A taky je samozřejmě najdete v patřičné části fotogalerie...

Tag: foto, panorama, cestování

Na Javorníky jsme se chystali už dlouho a když to konečně vypadalo, že se na víkend umoudří počasí, tak jsme s Ájou neváhali, objednali ubytování, vzali každej v práci půl dne volna a v pátek v poledne vyrazili vlakem z Brna do slovenského Makova. Bohužel České dráhy opět "nezklamaly"... všude výluky, vlaky narvaný, všechno zpožděný až o hodinu atp. Takže místo v půl šesté jsme se dokodrcali do Makova až v osm a to už byla totální tma. První noc jsme měli ubytování domluvený na chatě Kmínek, jenže ta leží asi čtyři kiláky nad Makovem na hřebeni. Takže zapnout baterky (no, baterky... takový ty svítítka připnutý na klíčích :o)) a tradá do temných lesů a kopců. Asi kilák za Makovem se najednou objevují světla auta, auto zastavuje, na dveřích logo chaty Kmínek a příjemný majitel náhodou jedoucí z Makova nahoru se nás ptá, jestli nechceme svézt. Ufff... když jsme pak cestou z auta sledovali ty neskutečně prudký stoupáky, totálně rozježděnou blátivou cestu a celkovou délku trasy, blahořečili jsme tuhle neskutečnou náhodu a hodného pana majitele - ještě jednou obrovské DÍKY!!! Pěšky bychom přišli na chajdu tak k půlnoci :o)) Velice milá a sympatická paní majitelová nám dává pivko, limču a kafe a jelikož jsme na Kmínku úplně sami, nechceme otravovat, dopíjíme a šup do sprchy a do hajan.

Probouzíme se do krásného rána, dáváme kafčo, platíme nocleh a hurá na štreku. Cesta mezi Kmínkem a Bumbálkou je krásná... svítí slunko, modrou oblohu zdobí bílé mraky a otevírají se nám krásné výhledy na Beskydy.

U Bumbálky překračujeme silnici a jdeme celkem nudným lesem odkud není nic vidět až k památníku U Tabulí na česko-slovenské hranici. Pokračujeme opět tou lesní nudou, cesty jsou rozježděný od lesáků, takže buď jdete po kolena v blatě nebo pořád něco obcházíte... lesy jsou zarostlé náletovým plevelem... začínám být pěkně naštvaný. Navíc se zatáhlo a ocelová šeď oblohy na náladě taky nepřidává. Snažíme se ji vylepšit zpěvem písní jako "Červená se prase v páře" nebo "Milá má, vola má...", ale nějak to stejně není ono :o) Scházíme do sedla pod Lemešnou, dáváme pauzu a čeká nás celkem obstojný výstup nahoru na Černou vodu. Když procházíme kolem Kasáreň, začíná se obloha trošku protrhávat a občas zase vykoukne slunko... sem tam se jde i po kraji lesa nebo přes louky s výhledy, tudíž se nálada zlepšuje. A to ani nemluvím o tom, jak se mi zlepšila, když jsem si odskočil na chvíli dřepnout do křoví :o)))

Přes sedlo se dostáváme konečně na nejvyšší vrchol s názvem Velký Javorník a příroda a okolí se konečně začínají podobat představám se kterými jsme sem jeli. Krásné čisté smrkové lesy s podrostem borůvčí se střídají s pralesovitými bučinami s pokroucenými nahloučenými buky a to celé je doplněno o famózní výhledy na Vsetínské vrchy a Beskydy. Po obloze se neuvěřitelnou rychlostí honí mraky, které střídavě odkrývají a zakrývají slunce, takže na exponování snímku nasvícené krajiny má člověk vždycky tak dvě, tři sekundy... kolikrát než jsem stihl zvednout foťák k očím a zaostřit, tak se "zatáhlo" a já už cvakal "do tmy" :o)

V podobném duchu pozvolna procházíme celý krásný hřeben Javorníků... přes Stratenec (betonové kříže na počest osvobozeneckých bojů na konci II. světové války a malá rozhlednička), Bukovinu, Malý Javorník, Frňovské sedlo, Frňovské a Stolečný vrch až k cíli našeho dnešního putování hotelu Portáš. Vítá nás nádherná horská chata (hotel) s milým personálem, pěknými interiéry, parádním ubytováním za velice rozumné ceny, horkou sprchou, opulentní večeří, šesti Radegasty a posilujícím spánkem :o)

Ráno je ještě hezčí než včera, obloha jak vymetená a v údolích pod Portášem se válí romantické chuchvalce mlhy. Po parádní snídani (v ceně ubytování 290Kč/noc/osoba!) hážeme bágle na záda, chvíli se ještě kocháme výhledy do údolí a na protější kopce, vracíme se kousek stejnou cestou, kterou jsme včera přišli a začínáme scházet po zelené značce do údolí k vodní nádrži Stanovnice a obci s půvabným jménem Karolinka. Po sejití do údolí se jde sice až do Karolinky po asfaltce, ale tentokrát nám to vůbec nevadí. Nikde ani živáčka, čerstvý ranní vzduch začínajícího podzimu, modré nebe... sem tam nějaká osada či drevenica... vybarvující se stromy... paráda!!!

Přehrada Stanovnice se nám (po přejití na žlutou turistickou) ukazuje jen občas a nesměle mezi stromy - stezka totiž vede celkem daleko od vody v úbočí nad přehradou a k vodě je z důvodu ochranného hygienického pásma vstup zakázán. Nakonec ale docházíme těsně nad Karolinkou na přehradní hráz a nádrž se nám představuje v celé své kráse... stejně jako okolní kopce s vybarvujícími se stromy. Oddychujeme, dělám pár fotek, Ája se láme smíchy nad infantilním nápisem na zdi (hahaha!) a mažeme do dědiny.

V první hospodě dáváme pivko a brču na žízeň, ale jelikož máme hlad, přesunujeme se do hotelu Koník a nacpáváme si bříška před dlouhou cestou k domovu. Z roztomilého vesnického nádraží v Karolince si to drndáme parádní krajinou v místní lokálce, kde průvodčí zná většinu lidí jmény a s každým prohodí pár slov a nadšeně pozorujeme okolní krajinu plnou pastvin, luk, remízků a zalesněných kopečků. Přes vesničky s kouzelnými názvy jako Hrozenkov, Halenkov či Huslenky dorážíme do Vsetína a pak už směr Brno a domů...

Resumé: Když pominu nepříjemnou lesní anabázi mezi Bumbálkou a Kasárňami, od které všechny potenciální návštěvníky těchto míst upřímně odrazuji, pak to byl nádherný víkend! Počasí na 95 % excelentní, ubytování a přístup lidí dokonalý, ceny přiměřené kvalitě, hřeben Javorníků s výhledy na Beskydy s typickou "špičkou" Lysé hory úžasný, záda propocená, nohy bolavé... prostě paráda!!! :o)

Klikni pro zvětšení


FOTOGALERII Z VÝLETU NAJDETE ZDE!!!

Tag: cestování, foto, fotosérie

Byl jsem se v jeden hezký srpnový podvečer projít na kopec zvaný Trojice, který mám za barákem a vznikla z toho taková menší série fotek. Opět očekávejte řadu přírodních motivů a detailů, kterým přirozeně dominuje krásně měkké letní podvečerní světlo...

Tag: foto, fotosérie

Ehm... trošku jsem se "rozparádil" a jen tak ze srandy vytvořil doposud svoje největší panorama. Jedná se o "slepenec" 20 (!!!) fotek snímaných horizontálně a vidět na něm můžete opět mé rodné městečko Rosice u Brna a okolí. V plné velikosti má tohle pano rozměr 36 967 x 3333 px!

Zleva Rosice, pole směrem k brněnské Velké ceně, obec Tetčice a bývalá sopka - vrch Bučín

Jasně, že na tomto prťavém náhledu je houby vidět, takže si na něj klikněte a otevře se vám větší velikost (3000 pixelů - delší strana). A uživatelům s rychlejším připojením a aspoň trošku výkonnějším počítačem navíc doporučuji kliknout na následující obrázek, který vás hodí do okna, kde najdete zmíněné panorama ve stoprocentní velikosti vyexportované pomocí Zoomify, kde si můžete fotku přibližovat a posouvat. A doporučuji nastavit zoomovací posuvník cca do poloviny - v této pozici se mně zdá vykreslení obrazu nejlepší.

Tag: foto, panorama

Pochopitelně jsem na níže zmíněné dovolené neodolal krásným vyhlídkám a rozhledům a nacvakal nějaký ten materiál na "spojovačky". Takže pět panoramátek ke shlédnutí zde, kdo by toužil po pár technických podrobnostech a popiscích, ať ráčí navštívit můj účet na ovi.com, panoramata můžete samosebou omrknout i v příslušné sekci fotogalerie. Jinak samozřejmě klikem na následující náhledy otevřete větší verzi (2500px – delší strana).

Tag: cestování, foto, panorama

Je to sice už asi měsíc, co jsme se z courání po tomto krásném koutu naší země vrátili, ale kvůli pracovnímu vytížení jsem prostě dřív ty fotky nestihl zpracovat. Nebudu tady ten týden tam strávený nějak podrobně popisovat... kdo tam s náma byl, tak ví, kdo ne, toho stejně nezajímá, že jsme každej večer do tmy mastili pétanque a raději se mrkne na fotky :o)

Ale jednu drobnou poznámku si neodpustím. Pokud někdy vaše kroky zamíří do těchto končin, vykašlete se na nejprofláklejší okruh v Adršpašských skalách, protože tam dostanete tik (citlivější jedinci nauseu) z hord převážně polských turistů. Kdybych na vlastní oči neviděl to přeplněné parkoviště se stovkami osobních aut a dvoupatrových autobusů, tak tomu snad ani neuvěřím. Ono to tam samozřejmě není škaredé, třeba taková pískovna je parádní, ale těch lidí... těch lidí... A tak raději zamiřte třeba na stolovou horu Ostaš nebo do odlehlejších částí skal Teplických. Anebo úplně nejlépe do Broumovských stěn. Podle mě jsou mnohem, mnohem hezčí (Kovářova rokle!!!) a lidí je tam minimum. A kdyby vás už osud na výše zmíněné parkoviště před Adršpašským areálem zavál, tak se otočte přesně na druhou stranu než kam zamíří ta "hejna turistických kobylek" a vyšlápněte si na Křížový vrch s naprosto úžasnou vyhlídkou.

PS: Pozdravy a poděkování za krásnou dovolenou letí celé té bandě, co se zúčastnila. Letos nás bylo tolik, že jsme taky občas vypadali jako "polská výprava" :o)))

PPS: A té fotogalerie se nelekněte – je toho "trošku" víc... asi 250 fotek :o) Tady pár na ukázku:

Kamenná brána


Výhled z Koruny


Kamenné hřiby nad obcí Slavný


Výhled ze Supího hnízda


Kaple Hvězda


V Kovářově rokli


Pískovna v Adršpašských skalách


Vyhlídka z Křížového vrchu

KOMPLETNÍ FOTOGALERII NAJDETE ZDE!!!

Tag: cestování, foto, fotosérie

Překrásná řeč - ta polština, co? :o))) Anglicky pinhole, po našem dírková fotografie a v Polsku... viz titulek příspěvku :o) A proč o tom píšu? Oslovila mě tuhle mejlem partička polských pinholistů, kteří dělají web právě s tímto názvem (www.fotografiaotworkowa.pl). Nakoukl jsem tam a myslím, že každý koho dírkovka aspoň malinko zajímá by si měl tuhle stránku přihodit do bookmarků. Sice je to celé polsky, ale to by pro našince neměl být až zas takový problém... dá se tomu rozumět. Ale hlavně v sekci Linki obcojezyczne najdete mraky a mraky odkazů na pinhole galerie a weby z celého světa. Takže to pořádně prošmejděte, možná tam za pár dní přibude link i na moje pinholky :o)

Tag: foto, pinhole

Něco málo jsem přihodil do kategorií Příroda VI., Architektura, Ostatní a Makro. Takže až se budete o propršené studené sobotě nudit, tak třeba hoďte oko... ;o)

Tag: foto

...najdete v subgalerii Příroda VI. Tři kýčovky-západovky a sedmičku snímků z jednoho krásně tajemnýho bukovýho lesa...

Tag: foto

Kombinace nového skla Canon 70-200/4 L USM a volné vstupenky do vybraných ZOO v celé republice od časopisu Koktejl mě "vyslala" v pátek po práci na návštěvu brněnské zoologické. Už jsem tam nebyl ani nepamatuji, ale zase tak moc se tam na první pohled nezměnilo. Bylo ukrutný vedro a nahoru na kopec jsem se doplazil úplně hotovej :o) Spousta zvířat byla taky právě díky vysokým teplotám schovaná, ale i tak jsem si samozřejmě nějaké fotky dovezl. Tak kdo se chce kouknout, ať ráčí zabrousit do galerie s šedesáti snímky...

Tag: foto, fotosérie

V prázdninovém dvojčísle časopisu Computer je na přiloženém DVD mimo jiné i (téměř) plná verze oblíbeného softu na úpravu fotek - Zoner Photo Studio 10. Takže pokud si chcete pořídit za pár kaček velmi slušný legální software, je tohle celkem dobrá příležitost. Více informací zde.

Tag: foto, zajímavost

...najdete v kategoriích Fauna a Příroda VI. Nějaké východy a západy slunce, okolí Rosic a ve Fauně pár ptáků.

Co říkáte na startujícího drozda? :o))) Jen tak tam stál u cesty, zobák plnej červíků a žížal, a když jsem se přiblížil na dosah a stiskl spoušť, tak akorát vystartoval. Vypadá akčně, co? :o)

Tag: foto

O víkendu jsem si byl zafotit na lokální akci v našem městečku, kde se konal 4. ročník Vozatajských závodů. Bral jsem s sebou jenom jedno sklo a to novýho milášška C 70-200/4 L USM :o) Bylo pěkně pod mrakem, takže žádné nepříjemné ostré stíny, žádné přepaly - ideál! Bohužel jsem musel opustit závodiště dřív než naplno vypukly všechny soutěže, takže jsem stihl udělat těch "akčních" fotek pádících koní jen pár, ale i tak jsem moc spokojen. Fotit s tímhle objektivem je čirá radost!!! Na některé snímky jsem kromě zmenšení na web vůbec v editoru nesahal - a to se mně nestalo už pěkně dlouho :o))) Kdo má rád koně nebo se chce prostě jen tak podívat, tak je nachystána 60snímková galerie...

Tag: foto, fotosérie

V Krkonoších jsem samozřejmě neodolal spoustě krásných výhledů a nacvakal dostatek materiálu pro spojení několika fotek do panoramat. Klikem na následující náhledy vyvoláte snímky o velikosti 1500 pixelů. Navíc bych si dovolil doporučit vaší pozornosti dvě panoramata, která jsem vyexportoval v plné velikosti pomocí Zoomify. Na jednom můžete vidět louky před Novopackou boudou s výhledem na Medvědín a Zlaté návrší (klikněte SEM) a druhé je moje první 360stupňové panorama z Bílé louky (klikněte SEM).

Panoramata (i s popisky) najdete samozřejmě také nastálo umístěná v příslušné sekci fotogalerie a s některými technickými podrobnostmi také v mém "fotokanále" na ovi.com.

Tag: panorama, foto, cestování

Týdenní dovolená v našich nejvyšších horách se vydařila... Počasí přálo na letošní podivný červenec až moc dobře, viděli jsme, co jsme vidět chtěli, ubytování i jídlo bylo za rozumné ceny a ve výborné kvalitě (chata Vatra - doporučujeme). Totální ohavnost byla Pec pod Sněžkou a stejně tak vrchol naší nejvyšší hory. Tuny uřvaných Němců a Poláků, drahota, kýč, hnus... sem už nikdy! Oproti tomu nádherná túra úbočím Kozích hřbetů nad Bílým Labem, Sněžné jámy, návštěva a kafčo s borůvkovým koláčem na úžasné Luční boudě nebo vepřo-knedlo-zelo ve Špindlerovské hospodě ve Špindlu jsou momenty, které si budu pamatovat hóóódně dlouho. Jak říkám, bylo tam fajn, ale na rovinu - podruhé už tam asi nemusím... zase tak úžasný Krákonoše nejsou. Teď už se těším na srpnový týden v Broumovských stěnách a na Ostaši a příští rok bych nejradši opět po čase někam na Slovensko, tam je vždycky dobře :o)

No a samozřejmě jsem měl s sebou v Krakonošově foťák, takže kdo bude mít chuť a čas, může se prokousat stopadesátkou výcvaků.

FOTOGALERII NAJDETE ZDE!

Tag: cestování, foto, fotosérie

Týden v Krkonoších se vydařil parádně, teď už zase "s chutí" do práce :o) Fotek z výletu bude dost, ale samozřejmě nějaký čas potrvá, než to všechno zpracuji, takže mějte trpělivost. Pro začátek jen jedna malá ochutnávka - takhle vypadalo ráno přímo před chatou. Foceno od chaty Vatra, pohled přes louku s Novopackou boudou, údolí Špindlerova Mlýna s ležící mlhou... nalevo se zvedají Kozí hřbety, uprostřed sjezdovky Svatého Petra, napravo svah s lanovkou na Medvědín.

Tag: cestování, foto

V sekcích Makro, Fauna a Příroda VI. najdete celkem skoro padesát nových fotek. Jestli chcete, hoďte na to oko... některé jsou, myslím, celkem povedené.

Tag: foto

najdete v příslušné galerii. Neskromně si myslím, že se celkem zadařilo, ale posuďte sami :o)

Tag: foto

...najdete v galeriích Fauna a Příroda VI. Tak kdo bude chtít, může se mrknout...

Tag: foto

Příjemný tři dny na chajdě u Třebíče. Bečka, grilování, sluníčko, oheň, špekáčky, pohoda... A jak si to teprve pochvalovaly "brněnský velryby" :o)

FOTOGALERII Z AKCE NAJDETE ZDE

Tag: cestování, foto, fotosérie

Je to tak... musím se pochlubit :o) Před pár dny jsem si pořídil svůj první elkový objektiv v životě. Vyvoleným sklem se stal Canon 70-200/4 L USM a první dojmy jsou samozřejmě fantastické. Tímto děkuji firmě Foto Škoda za rychlé a bezvadné jednání a férovou cenu. Akce "Canon Cashback" s vrácením dvanácti stovek od výrobce je příjemnou třešničkou na dortu. Už se těším, jak tohle sklíčko o víkendu řádně provětrám...

Tag: foto

Na výletě po Slavonicku popsaném v předchozím příspěvku jsem si vystřihnul i pár panoramátek, tak kdo bude mít chuť, ať si rozklikne náhledy.

Tag: panorama, cestování, foto

O víkendu 20.–21. června jsme s Ájou vyrazili na naše oblíbené Slavonicko. Tuhle nádhernou krajinu máme moc rádi, není to od nás zas tak daleko a nejsou tam kopce :o)

Vstáváme už klasicky před pátou a o čtvrt na sedm už si to drandíme busem do Telče a následně do Dolního Bolíkova. Tam jsme sice měli jet původně vlakem, ale je výluka, takže opět autobus. Čert to vem...

V malebné dědince Dolní Bolíkov se napojujeme na žlutou a hned za vesnicí už si vychutnáváme krásné rozhledy, louky, lesy a pastviny s roztroušenými ostrůvky osamocených stromů či velkých balvanů... Všude spousta voňavých polních květin, u cest září nejčastěji kopretiny, chrpy a Vlčí bob. Počasí je excelentní, nikde ani noha, co víc si přát. Navíc jsme si celý dvoudenní výlet naplánovali jako vééélmi oddychový, tudíž nemáme kam spěchat a můžeme se v klidu poflakovat. Co chvíli sedáme někam na mez, pozorujem okolí, kecáme, svačíme, pohodička jak hrom...

Přes malé vesničky Nová Ves a Vlastkovec docházíme do lesa pod Graselovu sluj. Jdeme se na známé místo mrknout a cestou se paseme na borůvkách, kterých jsou tady mraky a které jsou kupodivu už parádně zralé. Graselova sluj je malá díra mezi pár balvany, ve které se podle pověsti ukrýval Johann Georg GRASEL, který se na přelomu 18. a 19. století potuloval zdejším krajem, loupil a přepadával. Za své zločiny, kterých mu vídeňský soud napočítal přes dvě stovky, dostal po zásluze provaz a nám po něm zbyl výraz pro lumpa či darebáka - grázl.

Mažeme dál kolem Velkého rákosního rybníka, přes obec Stálkov, připojuje se modrá a zelená značka a to už vidíme na horizontu siluetu majestátního Landštejna. Na zahrádce oblíbené hospůdky Holubník do nás zasyčí pivko a limča a jdem se mrknout nahoru na hrad. Upřímně řečeno, jsem tady potřetí a už mě prohlídka tak nebere. Nicméně z horní věže je opravdu krásný výhled, kvůli kterému stojí za to se tam vydrápat.

Vracíme se dolů a jdeme otestovat konkurenci zmíněného Holubníku. Hned vedle totiž "vyrostla" nová hospůdka, která tady ještě minule nebyla. Pravá točená studená kofola je v tom vedru požehnáním a smažák byl přesně takový, jaký má být. Spokojenost...

Příjemně napojení a nasycení hážeme bágle na záda a vyrážíme po červené pod hradem do Starého Města pod Landštejnem. Po vyjití z lesa na silnici se otevírají nám už známé pěkné výhledy, slunce už má ten příjemný, lehce podvečerní šmrnc, takže fotíme jak o život. Vedle silnice už je pokosená pastvina, tudíž se netrápíme na asfaltu, ale šouráme se trávou a kocháme krajinou a nádherným podvečerem.

Nicméně teplo je pořád víc než dost, takže s povděkem docházíme do dnešní konečné stanice - Starého Města. Ještě v rychlosti omrkáváme, kam to v noci zalomíme (pokosená louka kousek za dědinou bude víc než dostačující) a rychle se vracíme k hospůdce U Skipiho na náměstí a s chutí shazujeme batohy z propocených zad. Naposled to tady byl neuvěřitelný vesnický pajzl s totálně ožralým hospodským (ne, že by nám to vadilo, jsme velmi nenároční :o)), nyní je z toho příjemná vesnická hospoda s dobře chlazeným gambáčem. Sedíme na zahrádce, doplňujeme tekutiny, prndáme a pozorujeme krásné večerní světlo zapadajícího slunce. Vedle ke stolu si přisedává nějaký pár a my zanedlouho zjišťujeme, že onen pán je známý český kaskadér a šéf Filmky Ladislav Lahoda, který má tady v obci chalupu. Později se přesunujeme dovnitř do hospody a mydlíme do půlnoci kostky.

Po cestě k vyhlídnutému "bivaku" ještě kupujeme v jiné otevřené restauračce nějaké nealko na další den, rozbalujeme za vesnicí alumatky a hurá do nových spacáků. Kupovali jsme je před pár dny v akci u Huskyho a teď už můžeme říct, že jsme dobře udělali. Na spaní v létě bohatě stačí, váha 800 g a rozměry sbaleného spacáku 24x13 cm jsou v batohu víc než příjemné. Nedaleko nás duní celou noc taneční zábava na místním fotbalovém hřišti, ale sedm gambáčů ve mně působí jako spolehlivý uspávací prášek :o)

Brzo ráno pozorujeme ze spacáků luxusní východ slunce, pak se ještě chvíli povalujeme, ale po sedmé už začíná být takové teplo, že musíme vylézt. Nějaká ta hygiena, rohlík se sýrem, sbalit a vzhůru po červené do Slavonic. Je nádherné ráno, obloha jak vymetená a slunko naznačuje, že dneska si teda tepla užijeme víc, než bude zdrávo.

Pomalinku se procházíme krásnými a voňavými lesy a užíváme si skutečně malebné přírody České Kanady. Kolem linie pevnostního opevnění (známé řopíky) docházíme Slavonickým lesem k odbočce na Pfaffenschlag a jdeme se mrknout, co se tam od naší poslední návštěvy změnilo. Jedná se o odkryté základy středověké vesnice a kdo chce vědět víc, může se podívat na stránky Slavonic.

Procházíme kolem soustavy místních romantických rybníků s nádhernými názvy (Dědkův, Vožralý, Protržený,...), kolem další linie řopíků a pomalu scházíme do Slavonic. Je ukrutný vedro a jsme durch mokří. Aby nám vůbec dali někde najíst, tak převlékáme čistá trička a hurá do naší oblíbené Besídky. Tahle slavonická restaurace ještě nikdy nezklamala a nejinak je tomu i teď. Obrovské porce výtečného jídla za rozumné ceny, tuhle hospůdku můžeme jen a jen doporučit. Báječný oběd zazdíváme zmrzkou a jelikož máme ještě spoustu času, tak zalézáme na lavičku ve stínu podloubí a pozorujeme cvrkot slavonického náměstí.

No a pak už jen výlukovým busem u kterého řidič těsně před jízdou nechtěně utrhl dveře (!) do Telče, tam na rychlovku limču a škopek a za nehorázného vedra autobusem domů do Rosic.

I přes to to úmorné a zničující nedělní sluneční peklo dostává tenhle víkend jedničku s hvězdičkou. Přírodní park Česká Kanada je opravdu krásný kout naší vlasti a jeho návštěvu by si žádný milovník pěší nebo cyklo turistiky neměl nechat ujít.

Klikni na mapku pro větší náhled

FOTOGALERII Z VÝLETU NAJDETE ZDE

Tag: cestování, foto, fotosérie

Byla založena nová galerie Příroda, tentokrát již s pořadovým číslem VI. a hned v ní můžete najít asi 30 nových snímků detailů rostlin...

A milovníci čivav se můžou podívat na šestici nových momentek našeho prďoláka Čerta v galerii Fauna...

Tag: foto

Nedávno jsem tady psal o "osobním hudebním objevu" - kapele Model Bazaar. Konečně jsem se dokopal k úpravě a uploadu pár fotek z jejich vystoupení na zmiňované svatbě, tak kdyby se třeba někdo chtěl mrknout...

Tag: foto, fotosérie, hudba

Hlavně pro známé a kamarády je tady nová fotosérie ze svatby Lucky a Lukáše Volánkových. Nicméně podívat se může samozřejmě každý :o)

Tag: fotosérie, foto

Další film byl dofocen, vyvolán, fotky naskenovány, do galerie nahrány. Takže dvacka vesměs prosluněných, jarních a voňavých "pinďourek" už na vás čeká. Račte ochutnat...

Tag: pinhole, foto, fotosérie

Říká vám nadpis něco? Ne? Pak vězte, že solarografie je poměrně nová fotografická metoda založená na klasickém principu camery obscury neboli dírkové kamery (známé také jako pinhole). Cílem solarografie je zachytit pomocí velmi dlouhé expozice (v řádech měsíců!) pohyb slunce na obloze. Asi nejznámějším propagátorem solarografie v současnosti je finská umělkyně Tarja Trygg. Na jejím webu najdete mraky informací o této technice, galerii, postup výroby pinholky potřebné k zachycení dráhy slunce atd., atd. Do projektu se může zapojit každý a v galerii už také několik českých záběrů najdete. Výhodou solarografie je, že nepotřebujete žádnou chemii a nemusíte si tak máchat ruce ve vývojkách, ustalovačích a spol. Během tak dlouhé expozice se obraz do světlocitlivého fotopapíru doslova "vypálí", takže pak už jen stačí naskenovat a v grafickém editoru invertovat negativní obraz. Tak co, nezapojíte se?

Tag: foto, zajímavost, odkazy

Nevím, jestli jste to zaregistrovali, ale v pondělí 2. června byla v přízemí Parking Housu na rohu Kounicovy ulice v Brně otevřena nová prodejna firmy Megapixel. Rozhodně tady nechci dělat nějaký píárko (myslím, že jsem od Megapixelu snad ani nikdy nic nekoupil :o)), ale byl jsem se tam mrknout a vypadá to fakt dobře. Příjemní prodavači, spousta zboží skladem a velmi rozumné ceny. Až půjdete kolem, tak hoďte okem...

Tag: foto, tip

Sloučil jsem Externí galerie a Série do jedné subgalerie se souhrnným názvem Série. Nic nepřibylo, nic neubylo... jen to od teďka bude vše na jednom místě... toť vsjo :o)

Tag: fotosérie, foto, web

Pokud jste si už náhodou sami nevšimli, tak v galeriích Příroda V. a Makro přibyly nějaké nové fotočky. Vyrazil jsem si onehdy s mým nejoblíbenějším sklem Canon 100/2,8 Macro USM, takže jinak než u detailů kvítek a hmyzáků to ani nemohlo skončit :o) A to mám nafocenou ještě jednu hromadu fotek, ale zatím nemám čas to probrat, upravit a uploadnout. Časem...

Tag: foto

Měl jsem chvilku volnou, tak mě napadlo udělat takovou sérii jako poctu našemu čivavákovi Čertovi. Takže kdo má tyhle potvůrky rád, tak se může mrknout na sedmdesát (!!!) fotek ze života našeho prďoly :o)

Tag: fotosérie, foto

Klient potřeboval přístřešek bez lidí aneb co je občas potřeba dělat ve Photoshopu za opičárny, když není jiné cesty :o)

A mimochodem, tahle ukázka mé ne zcela dokonalé retuše (cca 15-20 minut ve Fotokrámu) má za cíl znovu připomenout, že není radno věřit každé fotografii, kterou člověk uvidí. Tak na to při listování lifestylovými magazíny myslete :o)

Tag: grafika, foto

Klasická vstávačka před pátou a před devátou už šlapeme z bystřického nádru dolů do města. Pozdravíme koníčky na jarní pastvě, proplétáme se Bystřicí a kolem čističky po modré směrem na Aueršperk.

Bystřicko je v těchto místech opravdu moc pěkné… čisté lesy, krásné rozkvetlé jarní louky, pastviny, potoky… a celkem slušný kopce :o) V Pivonicích už toho máme poměrně dost, takže se ani nejdem podívat na zříceninu Zubštejn po půlkilometrové odbočce. Je hrozný dusno, pod mrakem a blbě se dýchá. Nad krajinou visí jakýsi podivný opar, slunko je na obloze jak za difuzérem, takže tentokrát ani moc nefotím.

Přes Jahodnou scházíme do Štěpánova, kde jsme už před pár lety v místní hospodě baštili. Hospoda je tady pořád, navíc pěkně opravená a se zahrádkou. Bohužel zjišťujeme, že potřebujeme chytit jeden vlak z Nedvědice a moc času nám nezbývá. Takže pivko a kofola v nás jen zasyčí a mažeme jak o závod do Nedvědice. Cestu ani nevnímám, hlava mně třeští a nohy tentokrát bolí jak čert. Ona je navíc ta červená ze Štěpánova do Nedvědice z větší části pěkně hnusná, skoro pořád po silnici :o(

Na nádraží docházíme s „jazykem na vestě“ asi 10 minut před odjezdem, odměňujeme se narychlo koupeným ledovým pitím a zmrzkou a fičíme k domovu. No… nějak to tentokrát holt nesedlo. Jeden z méně povedených výletů – prostě jak se říká „není každý den posvícení“. Nicméně Bystřicko skrývá hodně pěkná místa a k Vírské přehradě máme v plánu se ještě vrátit.

FOTOGALERII Z VÝLETU NAJDETE ZDE!!!

Tag: cestování, foto, fotosérie

V sobotu opět kouzelné počasí, takže hurá na další výlet.

Klasické vstávání v pět, vlak směr Třebíč a kolem osmé už mažem z Krahulova. Kolem Pastvištního rybníka, pak troška bloudění a přes Čechočovice nahoru do lesa na Zadní horu.

Smrkové monokultury nás vítají neuvěřitelnými mračny pylu a během chvilky jsme žlutí jak žluťásci. Horší ovšem je, že agresivní pyl se dostane úplně všude. Foťák pak pucuju pěkně dlouho a oči nás řežou jak po dvoudenním flámu bez spánku :o) Přes Horní horu přicházíme k pěknému (leč rekonstrukci nutně vyžadujícímu) zámečku s názvem Sádek. Od něj scházíme do Kojetic a po krásné polňačce mezi zelenými poli a modrým nebem s parádními mraky se pomalu loudáme směrem k rozcestí Mastník.

Pak zase do lesa a pod Pekelným kopcem pomalu k Třebíči. Pivo, kofola u Ježků za nádrem a tydýt k domovu a do hospody na zápas našich na MS v hokeji :o)

PS: Upozornění pro kohokoliv, kdo by se náááhodou chtěl někdy po této cca 20 km trase vydat. Na "seznamáckých" Mapách.cz nemají na této štrece aktualizované značení!!! Co mají zeleně, je v reálu žlutá turistická, naopak žlutá mezi Mastníkem a Třebíčí je zelená. A Čechoňovice (opět dle Mapy.cz) se ve skutečnosti jmenují Čechočovice :o)

FOTOGALERII Z VÝLETU NAJDETE ZDE!!!

PPS: Panorama, které vidíte ve fotogalerii jako poslední foto s číslem 32 si můžete prohlédnout ve větším rozlišení (1500px delší strana). Stačí kliknout na tento náhled:

Tag: cestování, fotosérie, foto

Dvě skládačky z výletu k Číchovu na kraji Vysočiny... první je krásná louka u osady Hrutov, druhá pohled směrem k Salatovu kopci nedaleko Okříšek. Klikněte si na fotky pro větší náhledy...

Tag: panorama, foto, cestování

Ve čtvrtek státní svátek tudíž volno, počasí jak z pohádky, tak přece nebudeme sedět doma.

Vstáváme s Ájou už v pět, takže před osmou ranní už vystupujeme z vlaku v Číchově. Nádherným svěžím jarním ránem si vyšlapujem po modré přes sportovní areál Jalovec a Střeliště směrem do Radonína. Překrásné lesy, kouzelná krajina podhůří Českomoravské vrchoviny, remízky, osamělé stromy, louky, rybníčky... krajinářské mráčky na nebi, čerstvý vzduch, teplo a slunečno, nikde ani noha... naprostá paráda... užíváme si to naplno a můj foťák má pohotovost...

U rozcestníku Na Kříži přecházíme na žlutou a pomalu scházíme do Okříšek. V "hotelu" za nádrem zaháníme žízeň a za chvíli už mažem vlakem k domovu. Překrásnejch 19 kiláků... excelentní jednodenní výlet... krajinu kolem Třebíče můžu jen a jen doporučit.

FOTOGALERII Z VÝLETU NAJDETE ZDE!!!

Tag: cestování, fotosérie, foto

Zapomeňte na chvilku na leckdy chladnou dokonalost digitální fotografie a nechte se unášet kouzlem dávných technik. U rozkošných pinholek Leoše Klementa se pobavíte a trošku zasportujete, v průběžně digitalizovaném archívu rodiny Šechtlů se pak vrátíte o několik desetiletí zpět. A pokud chcete tyhle stránky prohlédnout pořádně, tak pár minut vám skutečně stačit nebude...

         

Tag: pinhole, foto, odkazy

První květnový víkend byl ve znamení sakra příjemného dvoudenního courání po Valašsku.

V sobotu kolem deváté necháváme auto v malebné osadě Pulčín a jdeme omrknout poměrně známé Pulčínské skály. Původní plán zněl, že to jen tak "oběhnem a valíme dál". Hmmm, půl hoďky škrábání se nahoru a neméně náročný sestup nebyl zrovna nejoddychovější částí výletu :o) Ale místo je to opravdu krásné...

Vracíme se na modrou a po nepříliš záživné lesní cestě k Čertovým skalám sledujeme, jaké škody zde za sebou zanechala nějaká ničivá vichřice... místy skutečně solidní polomy.

Čertovy skály působí impozantním dojmem, který ovšem velmi kazí fakt, že leží u frekventované silnice a jen několik desítek metrů od nich se nachází motorest, parkoviště atd. Na (z našeho laického pohledu) takřka kolmých a dokonale rovných stěnách procvičuje své schopnosti několik lezců a mně doposud není jasné, jak se dá po takové skále šplhat :o)

Mažeme dál po Vizovické naučné stezce (a modré turistické), pořád lesem a nahoru, přes Krajčici a Láz až na celkem známé Vařákovy paseky – dějiště masakru místních obyvatel na samém konci II. světové války.

Krásné louky plné rozkvetlých květů, sluníčko svítí, výhledy excelentní... co víc si přát. Dáváme pauzu a chvíli se válíme na prohřáté trávě. Nedaleko si pár rodin s dětmi opéká špekáčky, ale ani přes naše nápadně vyzývavé pohledy a spousty jasně pochopitelných narážek se pozvání nedočkáváme :o) Tak nic, dáváme svoje rohlíky se salámem ze staniolu a vracíme se dva kiláky po modré zpět na rozcestí. Odbočujeme na žlutou a kolem Lačnovských skal pomalu scházíme z hřebene. Po nějaké chvilce konečně vycházíme z lesa a já se kochám neskutečně krásnými výhledy na valašskou krajinu plnou lesů, okrášlenou pastvinami a loukami s rozesetými solitérními stromy a keři.

Následuje setkání se stádem kraviček, z nichž jedna měla takové vemínko, že by z něj mohla pár dní prosperovat středně velká mlékárna. Zatahuje se, takže schovávám foťák a za chvíli už nasazujeme kapuce. Naštěstí přeháňka nebyla ani prudká ani dlouhá, tudíž kolem Lačnovských rybníků už procházíme opět za slunečného počasí.

V Horní Lidči hledáme hospodu s jídlem, ale bohužel tam v tomhle směru chcípl pes, takže chvíli posedíme na zahrádce jedné cukrárny, kde mají točený pivko (!), přes telefon zamlouváme ubytování ve vedlejší Francově Lhotě, dopíjíme a rozdělujem se. Holky jdou po silnici do zmíněné Fr. Lhoty a my s Kamilem mažeme přes kopec po žluté do Pulčína pro auto. Nádherné podvečerní slunce nasvětluje zase ty neskutečné scenérie valašské krajiny plné luk, pastvin a vesniček mezi zalesněnými kopci. Asi nejhezčí část výletu. Autem do Lhoty, bágle na pokoj v Ranči u Zvonu a šup do hospůdky. Hladoví do sebe nahážeme večeři a nad mapou hodnotíme ušlapaných 30 kiláků a plánujeme trasu na zítra. U pivka pak mastíme přes půlnoc kostky a karty...

Druhý den se probouzíme do prosluněného rána s modrou oblohou a popojíždíme do nedalekého motorestu u Čertových skal, kolem kterého jsme šli včera. Parádní snídaně nás nabíjí na celý den, dělám pár fotek skal a jedeme do obce Zděchov, kde necháváme auto. Po neznačené lesní cestě vycházíme k hřebeni, kde se napojujeme na žlutou a drápeme se (doslova!) na vrchol Filka. Po zelené krásnými smíšenými lesy s občasnými výhledy na obě strany pokračujeme až na vrch Jahodný, kde začínáme přes famózní louky sestupovat dolů do obce Hovězí (pro mě jako zapřísáhlého masožrouta půvabný název :o)).

V Hovězí dáváme pivko a kafčo a při následném táááhlééém a nekonečném výstupu po žluté do sedla Stříbrník si nakonec libujeme, že v dědině nevařili a tudíž netáhneme do kopců navíc ještě plné žaludky :o) Kolem motokrosové trati s řádícími motorkáři (v té romantické krajině opravdu jak příslovečná pěst na oko) docházíme na lesní cestu, kde jsme ráno výlet začínali a vracíme se k autu u Zděchova.

Celý výlet zakončujeme v zatraceně příjemné kolibě nedaleko Hovězí. Návštěvu můžeme jen doporučit... pěkné stylové prostředí, obrovské porce vynikajících jídel za rozumné ceny. No a pak už jen proti zapadajícímu slunci zpátky k Brnu a domovům. Hodně povedený dva dny!

Sobotní trasa


Nedělní trasa


FOTOGALERII Z VÝLETU NAJDETE ZDE!!!

Tag: cestování, fotosérie, foto

Několik nových skládaček z krásného jarního výletu na Valašsko. Klikem na jednotlivé náhledy si zobrazíte snímky ve velikosti 1500px.

Tag: panorama, foto, cestování

Poslední dubnovou neděli (na můj svátek) proběhl další WPPD. Měl jsem shodou okolností doma zapůjčenou krásnou dřevěnou pinholku od firmy Zero Image, kterou jsem kupoval pro jednoho známého. Bohužel jsem neměl moc času, takže jsem tam rychle vrazil svitek, nastavil na formát 6x6 (miluju čtverec!) a vyběhl jen na kopec za barák.

Tudíž dvanáctku nových pin-fotografií najdete v příslušné galerii a kdo bude mít čas, chuť a zájem, tak ať třeba nakoukne na českou sekci ve WPPD 2008 Gallery.

Tag: pinhole, foto

Na Smashingu vychází co chvíli kolekce zajímavých počinů z různých oblastí... typografie, vektory, weby atp. A vždy je to radost pokoukat. Co říkáte např. na tuhle kolekci obrázků...?

Tag: foto, fotosérie, odkazy

Sedm nových snímků můžete omrknout v galerii Příroda V., skoro desítka novinek čeká v kategorii Makro. No a pro romantické duše je připravena celá série 20 fotek s názvem Jóó, třešně kvetly... Jaro budiž pochváleno :o)

Tag: foto, fotosérie

Na Mapy.cz chodím celkem často... pro plánování výletů je to úplná paráda. A nyní se na těchto stránkách objevila další fajnová novinka – fotografie zajímavých míst. Příjemná věcička...

Tag: zajímavost, odkazy, internet, cestování, foto

Tak jsem si konečně v nabitém víkendu našel pár chvil na úpravu a upload nových fotek, takže nabídka je následující...

1) Ještě jedno panorama městečka, kde žiji. Opět je vyexportováno pomocí Zoomify, takže je v plném rozlišení a můžete se tak řádně porozhlédnout po okolí Rosic u Brna.

2) Osm nových kousků najdete ve fotogalerii, v subkategorii Příroda V.

3) No a na závěr se se mnou můžete projít kolem jarních Ivančic. Čeká na vás