Osobně mám radši zbylá tři roční období, ale když je krajina zasněžená, nefouká a svítí slunko, tak uznávám, že zima má taky něco do sebe :o) Zajel jsem si první prosincovou sobotu časně z rána na okraj Vysočiny omrknout mrazivé svítání a trochu se během pohodových 12 kiláků vyvětrat…


Klikni pro přechod na mapy.cz

Vystupuji z vlaku ve Studenci před sedmou ráno ještě takřka za tmy. Východní obzor už začíná pomalu blednout, vlak odfuněl směrem na Třebíč, výpravčí zalezl zpátky do tepla kanceláře a zůstal jsem tady v mrazivém ránu na perónu sám. Chvilku se kochám atmosférou nádraží, ale pak už narážím čepici řádně na ušiska, natahuji rukavky a mizím do zšeřelého lesa. Šel jsem tudy už tolikrát, že by mohla být klidně úplná tma a trefil bych :o) Přemrzlý sníh křupe v -7 °C pod nohama a po půl hoďce dorážím k zamrzlému rybníku Maršovec.





Kousek za rybníkem vychází cesta z lesa mezi pole, na kterém v dálce pobíhají srnky, polňačku lemují krásně namrzlé keře a stromy a svítání se blíží čím dál víc. Netrvá dlouho a sluneční kotouč se vykutálí nad les ani nemrkne ;o) Nádherná podívaná jako vždy…













Po chvíli postávání na místě a focení mám prsty na rukou i nohou jako rampouchy a je třeba se trošku pohnout nebo to už nerozhýbám :o) Krásnou polní cestou pokračuji ke křížku a nepřestávám se kochat krásným ránem.











Procházím obcí Pyšel a mezi lesy, poli a remízky si to štráduji do vedlejší obce Kamenná. Těsně nad ní narážím na hezkou zvoničku, která tady při mých minulých návštěvách ještě nebyla, a která je (jak jinak :o)) z kamene. Na webu obce se pak dozvídám, že byla postavena v červnu 2014, takže už jsem tady nebyl pěkně dlouho. Letí to…















Z Kamenné to beru po neznačené polní cestě směrem k rozcestí U křížku, kde se napojuji na modrou TZ, po které už jen docházím přes Rejdůveň do Budišova na vlak, kde můj špacír končí. Příjemné ráno a dopoledne ;o)

Štítky: příroda, výlet, foto, fotosérie, zima, Vysočina