Zakarpatská Ukrajina – Svidovec

Přechod překrásné poloniny z Rachivu do Usť-Čorné a noc v Užhorodu – červen 2015
Kostel v Rachivu Krávy spásající starý židovský hřbitov nad Rachivem Nad Rachivem – blíží se bouřka Nad Rachivem
Po dešti nad Rachivem Bohužel velmi častý obrázek toho, že s odpadky si místní hlavu moc nelámou :o( Kvetoucí louky nad Rachivem Panorama nad Rachivem – naproti Rachivské hory po dešti.
Nad Rachivem – pohled k Černým horám Jaro nad Rachivem v plné palbě U salaší mezi Rachivem a poloninou Dumyna U salaší nad Rachivem
Nad Rachivem – pohled na západ Další ze salaší umocňuje nádherný výhled na okolní přírodu Na polonině Dumyn Cestu nám přeťal potůček, ze kterého jsme rádi dobrali v horkém odpoledni ledovou vodu
Výhled z poloniny Dumyn Terentin v mracích Výhled z Terentinu Dovžina
Turbáza Perelisok a polonina Bilyn Podvečerní světlo před turbázou Perelisok Podvečer před turbázou byl nádherný... Nebýt moderní kšiltovky kočího, tak je obraz začátku minulého století dokonalý...
Perelisok zvenku i zevnitř a jeho přítulný hlídač Tudy budeme ráno odcházet Správce turbázy vyhlíží salašníky... ...kteří zrovna ženou krávy na nedaleké pastviny
Svítání na horách je vždycky nádherné Tohle můžu ;o) Rodící se nový den u Perelisku Nádhera!
Ráno... Tímhle bombastickým ránem vyrážíme na další cestu Zpětný pohled k chatě... Vlevo vzadu Rachivské hory, Terentin se stožárem, chata Perelisok a údolí řeky Kosivska.
Polonina Perelisok Borůvkové plantáže tady snad nikde nemají konce Ája na cestě přes poloninu Perelisok Polonina Bilyn
Zrovna když jsme si dělali pauzu, tak k nám z téhle poměrně velké dálky od ovcí přiběhl jejich čtyřnohý hlídač a velmi razantně nás vyprovodil na další cestu :o) Romantika jako hrom, co říkáte? Zpětný pohled z poloniny Bilyn k Terentinu Šafránu tam kvetlo jako... jako šafránu ;o)
Polonina Staryj a Bliznice Z fotek to není poznat, ale celý den strašně fučelo, tak proto ta bunda a kapuce Kochačka ;o) Sněhová políčka na polonině Staryj, nahoře Bliznice, vlevo vzadu hřeben Svidovce
Pod nekonečně hlubokou oblohou stoupáme za dalšími výhledy... Panorama z vrcholu Stará k Bliznicím a hřebeni Svidovce.  Sestup ze Staré pod Pereslip Pauza v sedle mezi Starou a Pereslipem
Kvetoucí jarní louky, liduprázdné hory kolem, ležení v trávě, modré nebe nad hlavou... je potřeba něco dodávat? Výhled z vrcholu Pereslip k hlavnímu svidoveckému hřebeni Zpětný pohled z Pereslipu ke Staré a Terentinu Z Pereslipu k Bliznicím
Cestou pod Bliznice... Z výstupu na Velkou Bliznici, dole snad obec Kvasy Už budeme nahoře? Zbytky sněhu na úbočí Bliznice krásně kontrastovaly s dokonalou modří oblohy
Ještě kousek a budeme v sedle V zářezu pod námi byl dole potok, ale nechtělo se nám k němu sestupovat a dobrání vody jsme nechali na jindy V sedle – pohled směrem k Bliznici Panorama ze sedla pod Velkou Bliznicí, vlevo Dragobrat, uprostřed Svidovecká Bukovinka, na obzoru Horhany, vpravo obec Jasiňa, vlevo od ní Černá Tisa.
Sněhová pole na úbočí Velké Bliznice, vpravo dole Dragobrat Dragobrat a na obzoru skalnaté Horhany Kotel pod Bliznicemi a Svidovecká Bukovinka Vrchol Velké Bliznice (na rozcestníku asi špatně uvedena vedlejší Bliznica, i když tady... kdo ví :o)). Ve směru modré šipky na obzoru nejvyšší ukrajinská hora Hoverla, vpravo před ní pak Pětros
Panorama z Velké Bliznice směrem na východ.  Pohled z Velké Bliznice na sever přes Zuby Bliznice Zuby Bliznice – Dent D’Armes, za nimi vrch Žandarm s křížem Zpětný pohled k vrcholu Velké Bliznice
Dent D’Armes se sněhovými poli Jezero Ivor na polonině Svidovec pod Velkou Bliznicí Žandarm a Hoverla s Pětrosem v celé své kráse... Kousek od Dragobratu pro dnešek padla
Bydlení... Výhledy ze dveří ujdou ;o) Podvečer... Den pomalu končí, půjde se chrnět...
Svítání někdy ve 4:15 chytám jen tak tak díky Áji A už ho tady máme... Takováhle rána si nechám líbit ;o) Na jedné straně Slunce, na druhé straně ještě Měsíc
Tohle prostě mi-lu-ji!!! Sbaleno, uklizeno, čas na odchod. Dnešní túru sponzoruje Penny Market :o) Ranní výhled zpod Stihu, vlevo Velká Bliznica.  Krásné ráno pod Stihem
Zpod Stihu k Velké Bliznici 180stupňové panorama zpod Stihu, vlevo Velká Bliznica, vpravo Gerišaska.  Pohled zpod Kračunesky do údolí řeky Kisva Pohled z Kračunesky ke Stihu a Velké Bliznici
Panorama z vrcholu Kračuneska, pohled na poloninu Vedenjaska.  Panorama z vrcholu Kračuneska, vlevo vzadu Horhany, dole údolí řeky Stanyslav, vpravo Stih Pod Velkým Kotlem.  Zbytky sněhu a meandrující potoky na dně Kračuneské poloniny pod Velkým Kotlem
Pohled ze hřbetu Apšinec do údolí říčky Kisva Gerišaska z Apšince Cestou na Gerišasku Gerišaska
Gerišaska – vrchol Panorama z Gerišasky směrem na severozápad.  Panorama z Gerišasky směrem na jih.  Překrásný pohled z vrcholu Gerišasky na stejnojmenné jezero pod ním...
Výhledy z Gerišasky určitě patřily k těm nejhezčím na celém treku Krásně vidíme zbytek dnešní cesty k Tempě... Výhled z Gerišasky směrem k Trojasce a Tataruce Cesta pod Ungarjaskou
Panorama Turbatské poloniny – dalšího kouzelného místa.  Pohled zpod Ungarjasky na jih Směrem ke Gerišasce, vzadu Velká Bliznica Pod Ungarjaskou...
Pod Ungarjaskou... Pod Ungarjaskou... Pod Ungarjaskou... Panorama zpod Ungarjasky, pod námi rozcestí Bili Krynyci, za ním s výraznou cestou vrch Pidpula, vlevo Kurťasky, za nimi Tempa.
Překrásné výhledy mezi Ungarjaskou a rozcestím Bili Krynyci byly také příčinou toho, že jsme přešli prameny... Takže asi kilák zpátky z kopce, nafiltrovat všechny nádoby, co máme, a krpálem zpátky k báglům... Z protější stráně sem dva bačové ženou ovce, takže je čas zmizet. Ne kvůli ovcím nebo bačům, ale kvůli nervózním hlídacím psům ;o) Ovečky a stínohra mraků na zeleném koberci poloniny – krása!
Zpětný pohled k Ungarjasce Rozcestí Bili Krynyci Mezi rozcestím Bili Krynyci a Malou Kurťaskou Když oblaka malují po krajině...
Někde před Malou Kurťaskou. Takových pohledů do údolí na obou stranách hřebene najdete na poloninách stovky, a každý bude jiný... Malá a Velká Kurťaska – poslední dva brdky dnešní cesty Panorama od Kurťasek směrem k Velké Bliznici.  Kde jenom mraky jako ryby nad hlavou ti plavou...
"Hobitín" pod Kurťaskami :o) Na tomhle nádherném místě Ája pronesla, že má chuť si celou tuhle krajinu pohladit jako kočku po hebkém hřbetě. Takovou mám doma romantičku :o))) Stádo polodivokých koní v dolině pod námi. Ještě budeme mít tu čest... Slunce se pomalu začíná sklánět k obzoru a údolí s prameništěm řeky Jablonyca pod Tempou a okolními hřebeny je prostě překrásné!
Pohled ze sedla pod Tempou na hřbet Šanta Hradba hřebenů v podvečerním světle Vezměte si tyhle výhledy, ticho "rušené" jen vzdáleným cinkáním ovčích zvonečků pod námi a máte idylu jako hrom ;o) Endemický Narcis úzkolistý roste údajně už jen na dalších dvou až třech místech Ukrajiny a jinak už nikde. My měli kliku, že zrovna kvetly a během treku jsme jich viděli spoustu. Ale bylo to zvláštní... narcisky na hřebenech hor :o)
Podvečer pod Tempou Na kolik by asi realitní makléři ocenili tohle bydlení s tímhle výhledem? Podvečer pod Tempou Jen tak stát a mlčky koukat na zvlněné moře hřebenů ukrajinských hor a polonin...
Při takovém výhledu člověk zapomene úplně na všechno a jen nasává atmosféru... Tenhle slunečný podvečer pod Tempou prostě skutečně stál za to... Západ Slunce pod Tempou Sedíme před stanem, pocucáváme kafe a koukáme na tohle neskutečné představení...
Když i poslední kousek slunečního kotoučku zmizí za obzor, je čas je jít na kutě... Při svítání je pěkně vidět tzv. halový sloup (světelný pruh procházející vertikálně Sluncem). V tomhle mám premiéru, tento halový jev jsem doposud na vlastní oči neviděl... Halový sloup u Slunce za Kurťaskami ještě jednou... Ráno pod Tempou je stejně kouzelné jako byl večer...
Nastavit tvář prvním ranním paprskům a pustit z hlavy všechny starosti všedních dní... Východ Slunce v sedle pod Tempou Ráno... Nádhera!
Pohádkové ráno po klidné noci... Ty bílé tečky v trávě jsou kvetoucí narcisy úzkolisté Nemohl jsem se těch pohledů nějak nabažit :o) Koně, které jsme zahlédli včera hluboko pod námi nás přichází navštívit
Kolikrát v životě jste ve slunečném ránu na hřebeni hor potkali stádo polodivokých koní? Na lidi jsou ale evidentně zvyklí... ...a loudí něco k jídlu Bohužel nic nemáme, tak se po chvíli vydávají na další cestu...
...a pomalu mizí... ...za hřebínkem pod Tempou. Úžasné setkání!!! Ještě jsme ani nesbalili a je tu další zvířecí exkurze a somrování něčeho k snědku :o) Kamarád by si taky dal...
Kříž a rozcestník na vrcholku Tempy Mámo, poď se taky mrknout na ty panorámata... Cesta z Tempy přes Špansku na Stohy Pod Tempou – údolí s prameništěm říčky Ozorel a stádo ovcí na ranní pastvě
Hřbet Šanta vybíhající z Tempy na Kinec a pokračující do obce Krásná Ještě jednou romantické údolí s ovečkami, tentokrát i s pohledem na okolní hřebeny. Vpravo polonina Krásná... Louky s meandrujícími potoky pod Tempou Na vrcholku Špansky
Zpětný pohled ze Špansky k Tempě Nádherná cesta ze Špansky na Stohy, vlevo se znovu předvádí polonina Krásná Přes zvlněné louky ze Špansky na Stohy Vlevo Stohy, uprostřed fotky Menčul s holým vrškem
Rozcestí Pod Stohami Na Stoh si můžete vylézt, my jsme ho kvůli kešce a vodě traverzovali zprava směrem na Menčul Panorama z rozcestí Pod Stohami, vlevo Tempa Při pauze u rozcestníku nás sluníčko hřálo až moc ;o)
Ještě jedno panorama z rozcestí, tentokrát směrem ke klášteru nad Jablonicí Zpětný pohled z traverzu Stohu, na levé straně les Jablonec s keškou Zpětný pohled ke Stohům a Tempě. Vlevo dole u lesa pod těmi lopuchy je voda, tak si doberte – až do Usť-Čorné už nebude. Pozn.: Pro jistotu zdůrazňuji, že jde o zpětný pohled, takže při cestě od Stohu budete mít vodu po PRAVÉ ruce ;o) Výhledy cestou k Menčulu
Menčul Menčul, vpravo na hřebeni na holině vrchu Svidova Amerikánský domek.  Kolem Menčulu rostla spousta zajímavě zakrslých a zahuštěných boučků a smrčků vedle jejich zcela normálních "kolegů". Jako kdyby tudy chodil nějaký šílený milovník bonsají :o))) V klidu a pohodě se vlníme po podhorských loukách pod Menčulem...
Poslední zpětné pohledy k Tempě a hřebeni Svidovce Polonina Krásná z úbočí Menčulu... jako vymalované ;o) Panorama z boku Menčulu směrem ke Svidové Někde u Malých Stohů...
Po nekonečném sestupu lesem nás vítá Usť-Čorná. Místní pila by si rekonstrukci už jistě zasloužila, ale počítám, že na to se tady moc nehraje... Procházet Usť-Čornou a nevyfotit si lesoruba? Nelze! :o) Kostel v Usť-Čorné Po večeři a pár pivech jdeme bydlet
Výzdoba pokoje je taková... mno... ukrajinsky vkusná :o) Na druhou stranu si moc dobře pamatuji opletené lahve a čápa z drátu na stěně naší chaty v 80. letech ;o) Země kontrastů... Výcvak mobilem přes sklo autobusu – strýtárt a umění, neasi... Jedno ze tří zastavení místními cajty. Tenhle se netvářil zrovna nadšeně, když jsem na něj z maršrutky namířil telefon, ale nakonec bylo všechno v klidu...
Další stopka... patrně nějaká místní obdoba akce Kryštof Maršrutka by se klidně dala označit jako jeden ze symbolů Ukrajiny. Technický stav vozidel je v drtivé většině přesně takový, jako to cítíte z téhle fotky... Po šílené cestě maršrutkami se uklidňujeme v Užhorodu na zahrádce Cafe Egoisto... ...výbornou limonádou a točeným Staropramenem ;o)
Řeka Už z mostu v centru Užhorodu. Podél údajně nejdelší lipové aleje v Evropě vysázené za I. republiky Centrum Užhorodu Mlynici s houbovým sosem mě naprosto nadchli! Na zahrádce restaurace Zlatá Praha u řeky
U studeného pití pod slunečníky si užíváme horké odpoledne v Užhorodu Krátce sprchlo, ale vzduch se moc neochladil Ája měla na škole ruštinu jen jeden rok, takže si s azbukou hlavu moc neláme. Tohle je prostě kavárna Had yxem a hotovo! :o))) Prý nejmenší soška Pepíka Švejků na světě a jediná, kdy nedrží škopek, ale knedlík :o)
Po druhé straně jdeme k místnímu divadlu na (bohužel neúspěšný) odlov kešky Bývalá synagoga je nyní sídlem filharmonie a právě prochází rekonstrukcí. Ani tady se kačerce nezadařilo :o( Centrum Užhorodu – retro nálada Centrum Užhorodu...
Centrum Užhorodu... Kostel sv. Jiří na pěší zóně Zmrzku jsme netestovali. Já to moc nejím a Andělína neměla chuť. Ale vypadala moc dobře... Já radši totok :o)
Toulavé městské psy nikdo ze zahrádek nevyháněl a tak v klidu čekali na vyhřáté dlažbě, jestli někomu neupadne pod stůl něco k snědku Tohle jsem nefotil kvůli ukrajinským prdelkám, ale jako správný Apple fan kvůli tomu svítícímu nakousnutému jabku ;o) Zahrádky u řeky měly večer parádní atmosféru Příjemná a rychlá obsluha, dobré pití, čisťounké hajzlíky... příjemný den v Užhorodu jsme zakončili posezením před A Priori...
Noční centrum cestou do hotelu Kostel sv. Jiří s nočním osvětlením Noční centrum cestou do hotelu Boční uličky...
Hotel Atlant, kde jsme přespali Ranní pohled na katolickou katedrálu z okna našeho hotelového pokoje Ráno na mostě přes Už Ranní Užhorod – hotel Old Continent pro majetnější klientelu
Zahrádka, která mě včera ráno přivítala v tomhle krásném městě točeným Staropramenem má ještě zavřeno a my míříme na autobusák... Pravoslavný kostel nasvícený ranním sluncem pěkně kontrastoval s modrou oblohou Ukrajina... tož tak! Překrásné rostoucí květáky kumulů nad Vysokými Tatrami byly jediným rozptýlením na zdlouhavé cestě domů. Chjo, stejně jsme v tu chvíli chtěli už zase jet raději opačným směrem. Tak zase někdy, Ukrajino...