Ze Zbraslavi po Bílé vodě do Rosic

Krásná procházka začínající zimou, prosinec 2016
Hned ráno na mě u Zbraslavi čekalo na nebi parhelium – halový jev, který vzniká lomem paprsků světla procházejícího bočními stěnami ledových krystalků. Obvykle se objevuje na obou stranách slunce na okraji tzv. malého halo, tady bylo jen lehce viditelné na jedné straně... Ledová výzdoba potoka Bílá voda v detailu... Ráno jak ze zlata... Tenhle Šemík smutně pokukoval, jestli ze mě nevypadne kus chleba nebo jablko, ale bohužel jsem s sebou neměl vůbec nic...
Solitér... Údolí Bílé vody Mrazivá krása... Celé údolí je oblíbeným mysliveckým revírem...
Pro tuhle penízovku nad ledovým potokem jsem fakt nelezl :o) Bílá voda meandruje pěknou krajinou pod obcí Zbraslav, která leží cca mezi Brnem a Náměští nad Oslavou Miluji polňačky s dalekými obzory... Courat se sám po loukách podél potoka pod modrou oblohou...
Asi nejhezčí fotka srnky, kterou jsem kdy udělal. Na wild life se nespecializuji, takže na to nemám ani skla. Tady byla klika, že si mě nevšimla, když jsem potichu v křoví sbíral penízovky, zatímco já jí ano. A tak stačilo i moje "nejdelší" ohnisko 135 mm ;o) Romantická Bílá voda... Jak dlouho už tady tyhle solitérní stromy s křížkem asi stojí? A co všechno za ta léta viděli a slyšeli? Kdo všechno v jejich stínu odpočíval? A kdo všechno se zde pomodlil za spásu své duše? Nejsem věřící, ale tahle místa v krajině mám moc rád a často mě donutí se zastavit a zamyslet... Penízovka sametonohá je oblíbená jedlá zimní houba, které nevadí ani silnější mrazy...
Krajina pod Zbraslaví... Abstraktní umělec mráz... Příjemná krajina moravského venkova. Mimochodem, na tom pidikopečku úplně vpravo jsem se asi před 35 lety učil lyžovat :o) Nízké zimní slunce maluje na louku svoje abstraktní čárové kódy...
Noční námraza na větvích keřů se pomalu na slunci rozpouštěla a miliony drobných kapek vody vyčarovaly tuhle třpytivou parádu... Poslední pamětník podzimu... Námraza... I obyčejná uschlá kopřiva může mít své kouzlo ;o)
Miluji hory, ale i takovéto toulání po loukách mezi remízky nemá chybu... Geometrie krajiny... Penízovka sametonohá Íhaha ještě jednou...
Sluneční paprsky tady při průchodu mezi stromy vyčarovaly v mrazivém vzduchu překrásnou kreaci... Doufal jsem v nález hlívy ústřičné, tak jsem všechny tyhle topoly obcházel jako blázen ze všech stran, ale bohužel ani prd :o) Na obzoru... Tyhle "obyčejné" přírodní motivy mě zkrátka baví ;o)
Pařezník pozdní – další jedlá houba pozdního podzimu a brzké zimy... Ve stínu mráz a chladno, na sluníčku příjemně... Uvězněná v ledu... Už jsem ten název kdysi použil, ale nevadí – Krajina s manšestrem ;o)
Modrá... Nakonec jsem na hlívu narazil až skoro před domem uprostřed našeho městečka ;o) Asi před rokem se u potoka uprostřed Rosic objevily dvě nutrie a pěkně rychle se množí. Kromě těchto tří na fotce už je tam i pěkná smečka dalších mláďat... No a jak jinak zakončit povedený skorozimní výšlap než poctivou smaženicí z právě nalezených hub? ;o)
Penízovka sametonohá, pařezník pozdní, hlíva ústřičná, ... troška cibule, česneku, soli, pepře, kmínu, ... vejce, pažitka, čerstvý chleba a oblizoval jsem se až za ušima ;o)