Jaroslav Macháček

Dvě skládačky z výletu k Číchovu na kraji Vysočiny... první je krásná louka u osady Hrutov, druhá pohled směrem k Salatovu kopci nedaleko Okříšek. Klikněte si na fotky pro větší náhledy...

Ve čtvrtek státní svátek tudíž volno, počasí jak z pohádky, tak přece nebudeme sedět doma.

Vstáváme s Ájou už v pět, takže před osmou ranní už vystupujeme z vlaku v Číchově. Nádherným svěžím jarním ránem si vyšlapujem po modré přes sportovní areál Jalovec a Střeliště směrem do Radonína. Překrásné lesy, kouzelná krajina podhůří Českomoravské vrchoviny, remízky, osamělé stromy, louky, rybníčky... krajinářské mráčky na nebi, čerstvý vzduch, teplo a slunečno, nikde ani noha... naprostá paráda... užíváme si to naplno a můj foťák má pohotovost...

U rozcestníku Na Kříži přecházíme na žlutou a pomalu scházíme do Okříšek. V "hotelu" za nádrem zaháníme žízeň a za chvíli už mažem vlakem k domovu. Překrásnejch 19 kiláků... excelentní jednodenní výlet... krajinu kolem Třebíče můžu jen a jen doporučit.

FOTOGALERII Z VÝLETU NAJDETE ZDE!!!

Zapomeňte na chvilku na leckdy chladnou dokonalost digitální fotografie a nechte se unášet kouzlem dávných technik. U rozkošných pinholek Leoše Klementa se pobavíte a trošku zasportujete, v průběžně digitalizovaném archívu rodiny Šechtlů se pak vrátíte o několik desetiletí zpět. A pokud chcete tyhle stránky prohlédnout pořádně, tak pár minut vám skutečně stačit nebude...

         

První květnový víkend byl ve znamení sakra příjemného dvoudenního courání po Valašsku.

V sobotu kolem deváté necháváme auto v malebné osadě Pulčín a jdeme omrknout poměrně známé Pulčínské skály. Původní plán zněl, že to jen tak "oběhnem a valíme dál". Hmmm, půl hoďky škrábání se nahoru a neméně náročný sestup nebyl zrovna nejoddychovější částí výletu :o) Ale místo je to opravdu krásné...

Vracíme se na modrou a po nepříliš záživné lesní cestě k Čertovým skalám sledujeme, jaké škody zde za sebou zanechala nějaká ničivá vichřice... místy skutečně solidní polomy.

Čertovy skály působí impozantním dojmem, který ovšem velmi kazí fakt, že leží u frekventované silnice a jen několik desítek metrů od nich se nachází motorest, parkoviště atd. Na (z našeho laického pohledu) takřka kolmých a dokonale rovných stěnách procvičuje své schopnosti několik lezců a mně doposud není jasné, jak se dá po takové skále šplhat :o)

Mažeme dál po Vizovické naučné stezce (a modré turistické), pořád lesem a nahoru, přes Krajčici a Láz až na celkem známé Vařákovy paseky – dějiště masakru místních obyvatel na samém konci II. světové války.

Krásné louky plné rozkvetlých květů, sluníčko svítí, výhledy excelentní... co víc si přát. Dáváme pauzu a chvíli se válíme na prohřáté trávě. Nedaleko si pár rodin s dětmi opéká špekáčky, ale ani přes naše nápadně vyzývavé pohledy a spousty jasně pochopitelných narážek se pozvání nedočkáváme :o) Tak nic, dáváme svoje rohlíky se salámem ze staniolu a vracíme se dva kiláky po modré zpět na rozcestí. Odbočujeme na žlutou a kolem Lačnovských skal pomalu scházíme z hřebene. Po nějaké chvilce konečně vycházíme z lesa a já se kochám neskutečně krásnými výhledy na valašskou krajinu plnou lesů, okrášlenou pastvinami a loukami s rozesetými solitérními stromy a keři.

Následuje setkání se stádem kraviček, z nichž jedna měla takové vemínko, že by z něj mohla pár dní prosperovat středně velká mlékárna. Zatahuje se, takže schovávám foťák a za chvíli už nasazujeme kapuce. Naštěstí přeháňka nebyla ani prudká ani dlouhá, tudíž kolem Lačnovských rybníků už procházíme opět za slunečného počasí.

V Horní Lidči hledáme hospodu s jídlem, ale bohužel tam v tomhle směru chcípl pes, takže chvíli posedíme na zahrádce jedné cukrárny, kde mají točený pivko (!), přes telefon zamlouváme ubytování ve vedlejší Francově Lhotě, dopíjíme a rozdělujem se. Holky jdou po silnici do zmíněné Fr. Lhoty a my s Kamilem mažeme přes kopec po žluté do Pulčína pro auto. Nádherné podvečerní slunce nasvětluje zase ty neskutečné scenérie valašské krajiny plné luk, pastvin a vesniček mezi zalesněnými kopci. Asi nejhezčí část výletu. Autem do Lhoty, bágle na pokoj v Ranči u Zvonu a šup do hospůdky. Hladoví do sebe nahážeme večeři a nad mapou hodnotíme ušlapaných 30 kiláků a plánujeme trasu na zítra. U pivka pak mastíme přes půlnoc kostky a karty...

Druhý den se probouzíme do prosluněného rána s modrou oblohou a popojíždíme do nedalekého motorestu u Čertových skal, kolem kterého jsme šli včera. Parádní snídaně nás nabíjí na celý den, dělám pár fotek skal a jedeme do obce Zděchov, kde necháváme auto. Po neznačené lesní cestě vycházíme k hřebeni, kde se napojujeme na žlutou a drápeme se (doslova!) na vrchol Filka. Po zelené krásnými smíšenými lesy s občasnými výhledy na obě strany pokračujeme až na vrch Jahodný, kde začínáme přes famózní louky sestupovat dolů do obce Hovězí (pro mě jako zapřísáhlého masožrouta půvabný název :o)).

V Hovězí dáváme pivko a kafčo a při následném táááhlééém a nekonečném výstupu po žluté do sedla Stříbrník si nakonec libujeme, že v dědině nevařili a tudíž netáhneme do kopců navíc ještě plné žaludky :o) Kolem motokrosové trati s řádícími motorkáři (v té romantické krajině opravdu jak příslovečná pěst na oko) docházíme na lesní cestu, kde jsme ráno výlet začínali a vracíme se k autu u Zděchova.

Celý výlet zakončujeme v zatraceně příjemné kolibě nedaleko Hovězí. Návštěvu můžeme jen doporučit... pěkné stylové prostředí, obrovské porce vynikajících jídel za rozumné ceny. No a pak už jen proti zapadajícímu slunci zpátky k Brnu a domovům. Hodně povedený dva dny!

Sobotní trasa


Nedělní trasa


FOTOGALERII Z VÝLETU NAJDETE ZDE!!!

Několik nových skládaček z krásného jarního výletu na Valašsko. Klikem na jednotlivé náhledy si zobrazíte snímky ve velikosti 1500px.

Poslední dubnovou neděli (na můj svátek) proběhl další WPPD. Měl jsem shodou okolností doma zapůjčenou krásnou dřevěnou pinholku od firmy Zero Image, kterou jsem kupoval pro jednoho známého. Bohužel jsem neměl moc času, takže jsem tam rychle vrazil svitek, nastavil na formát 6x6 (miluju čtverec!) a vyběhl jen na kopec za barák.

Tudíž dvanáctku nových pin-fotografií najdete v příslušné galerii a kdo bude mít čas, chuť a zájem, tak ať třeba nakoukne na českou sekci ve WPPD 2008 Gallery.

Po menší inspiraci na vedle zmíněném Smashing magu jsem si chvilku hrál a udělal pár tapet na plochu s kalendářem vždy na jeden měsíc. Kdo má zájem, je tady jako první ke stažení právě aktuální květen. A koncem měsíce můžete samozřejmě čekat červen, pak červenec a tak dále :o)

Klikni na obrázek pro větší rozlišení 1280x1024px

Na Smashingu vychází co chvíli kolekce zajímavých počinů z různých oblastí... typografie, vektory, weby atp. A vždy je to radost pokoukat. Co říkáte např. na tuhle kolekci obrázků...?

Často se lze v DTP praxi setkat se situací, kdy jsou potřeba po zalomení tiskoviny v InDesignu vyexportovat kompletně zkorekturované texty pro další použití (na webu apod.). Při menších objemech textů lze samozřejmě situaci řešit pomocí klasického copy&paste, ale pokud toho máte víc než je zdrávo, mohu vám doporučit příjemný freewarový plug-in Text Exporter, který za vás tuhle práci vykoná.

Nejprve si stáhněte Active Page Item Runtime a nakopírujte ho do složky Plug-Ins vašeho InDesignu.

Poté na této stránce klikněte na InDesign Plug-in Collection a v následující tabulce zvolte TextExporter (druhý odspodu). Stáhněte, rozbalte a nakopírujte opět do složky Plug-Ins, kde už sídlí API Runtime. Restartujte InDesign, otevřete nějaký dokument s textem a na nové roletce API v horním menu zvolte Export Text. S nastavením už si pohrajete sami :o)

Převod rastrových podkladů na vektory je s pomocí Illustratoru CS3 opravdu příjemná práce. Nebudu zde rozebírat jednotlivé možnosti a přednastavení vektorizace, s tím si zajisté pohrajete sami. Pouze bych vás rád upozornil na jedno důležité zatržítko, které vám velmi usnadní život.

Často totiž potřebujeme převést na křivky kresbu převedenou do digitální podoby pomocí skenování, tudíž na bílém podkladu. Aby člověk po zvektorizování nemusel jednotlivé segmenty pozadí (bílé barvy) ručně odstraňovat, stačí pouze na paletě předvoleb zatrhnout checkbox Ignorovat bílé. Více opět napoví malý screencast...

S nástrojem Tužka (N) lze v Illustratoru provádět zajímavé věci. Parádní fintou je tzv. re-shape... ve zkratce řečeno jakési rychlé předefinování (přemalování) stávajícího tvaru objektu. Stačí pouze začít zmíněnou Tužkou malovat na hranici objektu a na ní i skončit. Nechápete? Tak koukněte na krátké video...